poslal Nepřihlášený V Praze 18.4.2018
Vedoucím sborů, které budou prostřednictvím svých delegátů v sobotu hlasovat pro vyloučení sboru Praha 4 z BJB:
Bratři a sestry,
nejsem si jist, jestli jste si vědomi toho, co hodláte udělat. Vyloučení sboru Praha 4 z BJB, o které usilujete, by bylo na místě, kdyby sbor Na Topolce soustavně porušoval zásady nebo řád, k němuž se vstupem do společného svazku s ostatními dobrovolně přihlásil, a demoralizoval tak celou Jednotu a okolí sváděl k závěru, že baptisté se chovají v rozporu s tím, co ve své ústavě o sobě tvrdí. V tomto smyslu baptisté obvykle své svazy či jednoty také chápou: Netvoří společně církev, ale funkční účelové duchovní společenství. Církvemi ve vlastním slova smyslu jsou jednotlivé sbory. Vyobcování jednotlivého sboru z tohoto dobrovolného společenství není exkomunikací, vyloučením z církve, tj. z „communio“ s Kristem. Takový sbor zůstává nadále v širší křesťanské „ekumeně“.
Tak tomu ovšem v tomto případě není: Z argumentace těch, kdo usilují o vyloučení Topolky, vyplývá, že BJB chápou jako jeden velký sbor, jako církev, o jejíž duchovní čistotu se svými kázeňskými sankcemi zasazují. Mluví se o „království Božím“, o „podílu na království Kristovu“, o „panství Kristovu“. Rozhodnutí, které hodlá Sjezd delegátů učinit, je tak prezentováno jako rozhodnutí učiněné za církev Kristovu a pro Topolku v ní už místo nezbývá. Odhodlání „nemít s ní nic společného“ se proto netýká jen časnosti, ale věčnosti. Tak církev svým rozhodnutím vždy rozuměla: „Cokoli odmítnete na zemi, bude odmítnuto v nebi, a cokoli přijmete na zemi, bude přijato v nebi.“ (Mt 18,18). Na základě čeho bychom tomu měli chtít rozumět jinak?
Připomínám také, že sbor by v tomto případě byl exkomunikován ze společenství Kristova lidu za svůj názor. Jeho zdrženlivý názor na homosexualitu, resp. na to, jak chování homosexuálů vnímat a jak s nimi jednat, je pokládán za „herezi“. Ano, v dějinách církve se za herezi, za „kacířství“, za to, co bylo církví označeno jako falešné nebo scestné učení, „kaceřovalo“, tj. trestalo – exkomunikací nebo i jinou újmou. Baptisté, tak jako před nimi anabaptisté a jiní předchůdci „svobodně-církevní“ orientace však nikdy nebyli těmi, kdo za herezi odsuzovali a trestali. Vždy byli naopak mezi těmi, kdo byli jako „heretici“ s údajným „požehnáním shůry“ odsuzováni a trestáni.
S pozdravem a s myšlenkou na ty, za jejichž duchovní vedení zodpovídáte,
Petr Macek
------------------------------------------------------------------------------------
Petr Macek se narodil v rodině, která byla součástí Armády spásy. Po jejím zrušení našli útočiště ve Vinohradském sboru BJB. Vyučil se kovorytcem. Roku 1963 byl v Praze pokřtěn. Roku 1968 nastoupil ke studiu na Komenského bohoslovecké fakultě v Praze. V roce 1969 přestoupil se skupinou mládeže do sboru Na Topolce, kde se aktivně zapojil do sborového života. V roce 1972 byl zvolen kazatelem sboru. Oženil se s Harriet Gilbertovou. Narodily se jim dvě děti: Ráchel a Dan. Bratr kazatel Macek výrazným způsobem přispěl k rozvoji sborového života i k novému pochopení místa sboru ve společnosti. V době jeho působení se sbor stal vyhledávaným a ekumenicky otevřeným místem. Bratr kazatel Macek svou službu ukončil po sedmnácti letech v roce 1990. V současné době působí jako učitel systematické teologie na Evangelické teologické fakultě UK v Praze. ( Kazatelé sboru Na Topolce )
Viz též Wikipedia: Petr Macek (teolog)
