V pořadu Pro a Proti se 1. ledna 2018 setkali Jiří Grygar jako obhájce kritického myšlení a provozovatel serveru Placatá Země Vladimír Bača. Stojí za to si jejich spor poslechnout a trochu se nad ním i zamyslet.

Smutnou pravdou je, že v tomto klání o tvar Zeměkoule či Zeměplacky obhájce kritického myšlení moc neobstál. Toto zamyšlení je tedy o tom, proč se jeho argumentace míjela účinkem.

V první řadě je Vladimír Bača také věřící, stejně jako Jiří Grygar, pouze jeho vnitřní regulátor toho, nakolik symbolicky bere Bibli, je nastavený na jinou úroveň. Pro Grygara je Bible autoritou morální (ano, i to je sporné, ale nechme to pro jiné články), zatímco pro Baču představuje i autoritu odbornou.

Grygar argumentuje hlavně svou vlastní odbornou autoritou, jenže při střetu autorit Bible versus Grygar je poražený znám předem. Pokud se Vladimír Bača dovolává na Bibli při své obhajobě tvaru placaté Země, tak má pravdu – Bible skutečně obsahuje několik popisů tvaru Země a žádný z nich není koule! Nejčastější jsou odkazy na starověkou židovskou kosmologii, která vnímá náš svět jako jakousi bublinu obklopenou vodou.

BIZARNÍ DISKUSE: Je planeta Země placatá?! Vědec Grygar vs. konspirátor Bača!

Přes to všechno by měl ještě stále mediálně oblíbený věřící sisyfovec slušné šance, kdyby použil důkazy, které by mohl ověřit a přijmout kdokoli, jenže to se mu nedaří, a navíc se při tom (žel) dopustil i několika faulů.

Argumentace stylem „všichni vědí už od starověku“ je v tomto případě nejen nesmyslná, protože ve starověku byla představa kulaté Země jen jednou z neprokázaných možností, ale není pravdivá ani dnes, kdy přinejmenším velká část například muslimů věří, že Země je plochá. Křesťanští plochozemci jsou proti muslimským vlastně spíše kuriozitou, ale to spíše něco říká o uzavřenosti naší kulturní bubliny. Toto tvrzení tedy nebylo pravdivé nikdy.

I kdyby si ovšem drtivá většina lidí myslela, že je Země kulatá, ve skutečnosti by to neznamenalo nic. To, že stejný názor zastává mnoho lidí, nemá na jeho pravdivost vliv. Vždyť už historie nás učí o událostech, v nichž se mýlily celé mnohamilionové národy!

Stejně tak nemůže být pro konspiračního teoretika důkazem, že něco stojí v odborném časopise. Ostatně ani pro kriticky myslícího vědce by to dostatečný důkaz pravdivosti být neměl. Články v odborných časopisech sice procházejí recenzním řízení, které by měla zajistit jejich vyšší spolehlivost, ale jak ukazují případy Sokalovy aféry a Bohannonova testu vědeckých časopisů, ani to není záruka, že nebudou otisknuty úplné nesmysly.

Nejlepší z přednesených důkazů – tedy ten, na který by měl plochozemec reagovat, kdyby k tomu byl vyzván – byl kruhový stín Země na Měsíci.  Dovednější protivník by ale dokázal reagovat i na něj – kruhový stín může totiž udělat také kulatá nebo rovná deska.

Grygarův zdánlivě pobavený projev stylem „hahaha, takovým pitomostem lidé dnes také věří?“ není pro podobnou situaci zrovna tím nejlepším. Prozrazuje totiž, že si ani nenastudoval argumentaci plochozemců.

Pokud by se střetl s fanatičtějším a sečtělejším zastáncem této konspirační teorie, pravděpodobně bychom byli svědky toho, co zažíváme běžně při debatách s věřícími – ignorování důkazů postavených na složitějším zdůvodnění nebo odkazech, složitých fraktálně nesprávných tvrzení a završení Gish Gallopem (zahlcení slovy).

V této debatě můžeme tedy být jen rádi, že se Grygar nesetkal se silnějším protivníkem. Byl totiž na setkání s plochozemcem mnohem hůře připraven než mnozí autoři YouTube videí.

O tom, co všechno už stojí za plochozemským hnutím, mluví mnohem lépe autorka kanálu Dejepis Inak: Je Zem naozaj plochá?

A lépe než Grygar si s plochozemskými argumenty poradil i autor tohoto videa: TOP 3 DŮVODY, PROČ JE ZEMĚ PLOCHÁ (a vy hloupí)

Proč se tím vším vlastně zabývám? Vždyť se přece jen setkali dva věřící, z nichž oba věří, že Bůh existuje a je dobrý, protože se to píše v Bibli, a jeden věří, že Země je placatá, protože se to kupodivu také píše v Bibli. Tato argumentace je zcela srovnatelná.

Překvapivě i z hlediska skepticismu vychází jako lepší argumentace ta, kterou předvedl pan Bača, a to je smutné.

I když pokusy, které provedl, byly asi podivné, projevil ochotu své přesvědčení nějak otestovat a vůbec nezáleží na tom, že je nikde nepublikoval. To je totiž skutečně skeptický přístup – být kdykoli ochoten jakékoli tvrzení zkoumat, pokud se objeví důvodné pochybnosti.

Ano, může to vypadat jako paradox, ale Jiří Grygar opírající se o autority ať už vědeckých kapacit nebo časopisů byl v tom rozhovoru v roli dogmatika, třebaže zastával pravdivá tvrzení, a Vladimír Bača v roli skeptika, přestože hájil konspirační teorii.

Ve skutečnosti to byl velmi poučný rozhovor o tom, jak neargumentovat. Pokud se totiž budeme hádat z pozice autorit, bude jakýkoli spor nerozhodnutelný. Proto už kdysi vznikl skeptický přístup, který na autority nespoléhá. 

Petr Tomek

Zdroj: Vytrolený Grygar – proč není tak snadné argumentovat proti plochozemcům a v čem má pan Bača pravdu