Fiasko. Tak lze označit výsledek referenda, které mělo v Rumunsku zabránit sňatkům mezi lidmi stejného pohlaví. Hlasování o navrhované změně ústavy, která by rodinu definovala jako výhradní svazek mezi mužem a ženou, se nezúčastnil dostatečný počet obyvatel a je tudíž neplatné. 

Referenda, které vyvolala petice tři milionů obyvatel a podle agentury Reuters přišlo daňové poplatníky v přepočtu na necelých 900 milionů korun, se zúčastnilo jen něco málo přes 20 procent oprávněných voličů. Účast se tak ani zdaleka nepřiblížila hranici třiceti procent, která je minimálním limitem pro platnost hlasování.

Rumunská ústava v současné době definuje rodinu jako svazek založený na svobodnén souhlasu dvou manželů. Iniciátoři petice z občanského sdružení Koalice pro rodinu požadovali, aby byl obecný výraz „manželé“ nahrazen konkrétními pojmy „muž a žena“. Taková změna by jednoznačně vyloučila možnost sňatku mezi dvěma lidmi stejného pohlaví.

Bojkot uspěl

„Lidé odmítli rozdělování a vzájemnou nenávist. Je to vítězství pro rumunskou demokracii a co víc - Rumuni odmítají účast církve na světských státních záležitostech,“ uvedl Vlad Viski ze sdružení na ochranu práv lidí s odlišnou sexuální orientací MozaiQ. „Politici podle nás nyní musí legalizovat civilní svazky párů stejného pohlaví.“

Společnosti bojující za lidská práva před víkendovým referendem vyzvaly k bojkotu, ke kterému se připojila řada firem i populárních umělců. Rumunský řetězec knihkupectví dokonce nabídl slevu pro zákazníky, kteří si o víkendu budou raději číst než aby vyrazili hlasovat.

Proti referendu se postavila i mezinárodní organizace Amnesty International, podle které by omezení definice rodiny výrazně zvýšilo úroveň diskriminace. Rumunsko, které legalizovalo homosexualitu teprve v roce 2001, je podle bruselské advokátní agentury ILGA-Europe na 25. místě žebříčku 28 zemí Evropské unie z hlediska rovnosti a nediskriminace příslušníků LGBT (lesby, gayové, bisexuálové a transsexuálové) komunity.

Rána pro sociální demokraty

Změna ústavy měla silnou podporu v podobě rumunské ortodoxní církve i dalších náboženských skupin i napříč většinou parlamentních stran. Změnu podpořila i vládní Sociálně demokratická strana (PSD), která již v minulosti vzbudila kritiku Evropské unie zejména kvůli snaze o zmírnění protikorupčních zákonů. Podle agentury Reuters neúspěšné referendum posloužilo také jako zkuška popularity vlády premiérky Vioricy Dancilaovíé.

„PSD na referendum vsadila vše. Spojila s ním své jméno a snažila se díky němu zviditelnit,“ uvedl profesor politologie z univerzity Babes-Bolyai Sergiu Miscoiu. „Velká část občanů si iniciativu spojila s PSD a to byl také jeden z důvodů, proč ji bojkotovali. Pro vládu to znamená značnou ránu.“

Lídr PSD Liviu Dragnea připustil, že občané mají právo rozhodnout o tom, v jaké zemi chtějí žít, „Všichni víme, že řadu let nám ostatní říkali, co je pro nás nejlepší. Věřím, že je čas na to, abychom si sami rozhodli, v jaké společnosti a zemi chceme žít,“ uvedl.

Zdroj: www.denik.cz

V Rumunsku se o víkendu hlasovalo, jestli má být manželství ústavně chráněno výhradně jako svazek mezi mužem a ženou. Referendum však ztroskotalo kvůli nízké účasti, k níž přispělo i volání po bojkotu.

Občané Rumunska se měli v referendu vyslovit, zda si přejí změnu ústavy. Ta měla spočívat ve výhradní definici manželství jako svazku mezi mužem a ženou. Současná úprava mluví volněji o svazku mezi sezdaným párem. Aby bylo referendum platné, byla zapotřebí účast alespoň 30 % všech oprávněných voličů.

Lidskoprávní organizace vyzývaly k bojkotu referenda, které bylo podle nich namířené proti LGBT komunitě jako takové. Snaha se jim nejspíš vyplatila, jelikož k referendu přišla sotva pětina Rumunů. „Agresivita kampaně za ‚ano‘ a pokusy vyvolat nenávist vůči sexuální minoritě, právě to přimělo Rumuny vůbec nehlasovat,“ vysvětloval pro AFP sociolog Gelu Duminica. 

Přitom ještě v pátek to vypadalo na vítězství konzervativního tábora: výsledky dle Centra pro městskou a regionální sociologii (CURS) předpovídaly 90procentní podporu návrhu při odhadované 34procentní účasti.

Ačkoli lidskoprávní organizace nakonec slaví úspěch, v zemi nadále platí, že do manželství mohou vstupovat výhradně muž a žena a neexistuje ani žádná forma registrovaného partnerství. Navrhovaná ústavní změna však LGBT komunitě mohla zkomplikovat jakékoli případné změny v budoucnosti. Samotnou homosexualitu Rumunsko dekriminalizovalo teprve v roce 2001.

Koalice pro rodinu

Debatu o změně ústavní definice manželství odstartovala takzvaná Koalice pro rodinu. Celostátní referendum se konalo na základě její petice se třemi miliony podpisů, jehož vypsání následně podpořila drtivá většina rumunských poslanců a senátorů a stvrdil jej Ústavní soud.

Počátkem roku Koalice pro rodinu zahájila kampaň za přijetí návrhu doprovázenou homofobními hesly i plakáty s nesmyslným tvrzením, že výhra „ne“ v plebiscitu by znamenala umožnění manželství například se stromem. Pro větší ústavní restrikci týkající se manželství silně vystupovala také pravoslavná církev, ke které se v zemi hlásí naprostá většina obyvatelstva.

Kromě nich záměr referenda podporovala vláda vedená sociálními demokraty. Ta má dlouhodobě blízko k pravoslavné církvi a její představitelé Rumunsko označují za „křesťanský národ“, kritici ale též tvrdí, že vypsání referenda mělo sloužit k odvedení pozornosti od jejích vlastních problémů. Před týdnem stranu evropští zákonodárci kritizovali za to, že prosazují změny vedoucí k oslabování právního státu a usnadňují korupci. Lídr partaje Liviu Dragnea se měl navíc v pondělí dostavit před soud v souvislosti s přidělováním politických trafik. Hrozí mu trest odnětí svobody na tři a půl roku.

Zdroj: www.denikreferendum.cz