Př 25:21-22
Hladoví-li ten, kdo tě nenávidí, nasyť jej chlebem, žízní-li, napoj ho vodou, tím shrneš řeřavé uhlí na jeho hlavu a Hospodin ti odplatí.

Mt 5:43-48
Slyšeli jste, že bylo řečeno: ,Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.'Já však vám pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž? A jestliže zdravíte jenom své bratry, co činíte zvláštního? Což i pohané nečiní totéž? Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.

Ježíšovo přikázání milovat své nepřátele bylo pro jeho posluchače asi jedním z nejprovokativnějších a nejkontroverznějších. Dodnes je možná jedním z důvodů, proč je lidem zatěžko Krista přijmout. Milovat své nepřátele a činit jim dobře je nad lidské síly. Z Boží síly a skrze poznání naší vlastní porušenosti a toho, kolik nám samým bylo odpuštěno, když jsme ještě byli Božími nepřáteli, je ale taková láska možná, a naopak se stává znakem Božího lidu.

Ježíš měl mnoho nepřátel. Jak mezi vlastním národem a náboženským establishmentem, tak ze strany římské okupační moci. Nakonec byl svými nepřáteli ukřižován. Ale přesto se ještě na kříži modlí, „odpusť jim, neboť nevědí, co činí". Ještě i na kříži se modlí za své nepřátele a má na mysli jejich dobro. Jak hluboko musela být jeho láska k nepřátelům a modlitba za ně součástí jeho nitra, když i v okamžiku největší bolesti a opuštěnosti žehná! Jak velkou součástí jeho modliteb muselo být žehnání jeho kritikům a oponentům!

Když srovnáme jeho slova s naší reakcí na ty, kdo se staví proti nám nebo naopak na ty, s nimiž sami nesouhlasíme, ukáže se, jak daleko jsme od dokonalosti našeho Otce v nebesích. Jak rychle zapomínáme na modlitbu za ně a na jejich dobro a upřednostňujeme vlastní nadřazenost a spravedlnost! Jak rychle se z nás stávají nemilosrdní a hluší nepřátelé druhých. A jako Jonáš si přejeme spíše, aby je Bůh ztrestal, než jim odpustil. Trám ve vlastním oku nevidíme.

V Lk 6,27 se píše, že nemáme své nepřátele jenom milovat, ale i dobře činit těm, kdo nás nenávidí. Je snadné říci, že nenávidíme hřích a milujeme hříšníka či nepřítele, ale co to prakticky znamená v našich činech a vztazích? Kde se naše láska odráží v našich slovech, štědrosti a pohostinnosti? Kde je naše láska vidět? Kde se nemodlíme za své „nepřátele", tam se sami více stáváme nepřáteli druhých. 

Modleme se za: