Lk 10:25-37

Tu vystoupil jeden zákoník a zkoušel ho: "Mistře, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?" Ježíš mu odpověděl: .Co je psáno v Zákoně? Jak to tam čteš?" On mu řekl: „Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí' a 'miluj svého bližního jako sám sebe.'" Ježíš mu řekl: "Správnější odpověděl. To čiň a budeš živ." Zákoník se však chtěl ospravedlnit, a proto Ježíšovi řekl: ,A kdo je můj bližní?" Ježíš mu odpověděl: "Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů: ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého. Náhodou šel tou cestou jeden kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu. A stejně se mu vyhnul i levita, když přišel k tomu místu a uviděl ho. Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl pohnut soucitem; přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem a obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral. Druhého dne dal hostinskému dva denáry a řekl: .Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet." Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?" Zákoník odpověděl: "Ten, který mu prokázal milosrdenství." Ježíš mu řekl: "Jdi  a jednej také tak."

Ježíš znal srdce tohoto zákoníka a jeho touhu se ospravedlnit, a proto ho vystavil příběhu, kde za příklad bližního vybral Samařana, kteří byli jako etnikum pro praktikující židy nečistí. Byl to ne-bližní Samařan, kdo se stal vzorem, jak být bližním. Byl to Samařan, kdo ukázal skutečné milosrdenství.

Každý z nás má v životě své Samařany, lidi, u kterých jen těžko přijímáme, že by je Bůh mohl milovat. Které nechceme poznat v jejich složitosti, kvůli přesvědčením, která vyznáváme. Pro mnoho lidí v církvi jsou těmito současnými Samařany právě LGBT lidé, vůči kterým těžko hledají pochopení a milosrdenství. 

Setkáváme se s křesťany silných přesvědčení, kteří ale dělají Bohu ostudu v tom, jak jednají s lidmi. Na druhé straně vidíme lidi schopné soucitu a milosti, aleje těžké říci, na čem stojí jejich přesvědčení. Prokazovat soucit a milosrdenství je ale více než se chovat k druhým s respektem. Je to schopnost vcítit se do utrpení nebo trápení druhého člověka.

Henri Nouwen ve své knize Cesta srdce o soucitu píše: "Nepodceňujme, jak těžké je projevovat soucit. Soucítit je obtížné, protože to od nás vyžaduje vnitřní připravenost jít s druhými tam, kde jsou slabí a zranitelní, sami a zlomení. To ale není naše přirozená reakce na utrpení. Co si přejeme ze všeho nejvíc, je se utrpení vyhnout, utéct od něj nebo na ně najít rychlý lék."

Soucit vyžaduje empatii, skutečné naslouchání druhému a ochotu pochopit složitost okolností v nichž žije a jeho příběhu. Předpokládá také naši zranitelnost a otevřenost o našich vlastních zápasech. 

Soucit vůči LGBT lidem je pro mnohé obtížný díky kulturní válce, která kolem LGBT problematiky probíhá. Konkrétní lidé jsou v této válce redukováni na politické aktivisty, jejichž jediným cílem je zničit tradiční pojetí rodiny a manželství. Diskuse o redefinici manželství, která v současnosti probíhá v parlamentu, jistě je důležitá, ale většina LGBT lidí nejsou aktivisty nějaké gay propagandy, ale lidmi rozmanitých příběhů, zkušeností, hříchů a potřeb, které je ve válce snadné přehlédnout. A náš vztah a služba LGBT lidem tak ztrácí svou hloubku. Budeme-li silně preferovat politiku nad pastorací, jen těžko najdou lidé s LGBT orientací svou cestu do církve nebo je naopak ještě vytlačíme ven, aniž bychom jim nabídli přesvědčivou cestu vykoupení jejich identity v Kristu.

Modleme se za:

• moudrost v postoji k homosexuálním, transsexuálním apod. lidem, kteří mezi nás přijdou a kteří mezi námi již jsou. Za sílu církve naslouchat, doprovázet je a sdílet s LGBT lidmi pravdu s láskou.
• pokání církve tam, kde selhává ve vztahu k LGBT lidem, ale také za integritu a duchovní růst věřících ve sféře sexuality a vztahů.
• vedení a zmocnění pro homosexuálně orientované lidi v heterosexuálních manželstvích, sílu a odvahu pro mladé LGBT lidi, kteří čelí nutnosti začít svoje zápasy s někým sdílet, i za pokoru a moudrost pro ty, na které se tito lidé obrátí.
• LGBT lidi, kteří se díky své orientaci odcizili se svou biologickou a duchovní rodinou, i za jejich rodiny.
• příležitosti a moudrost v tom, jak LGBT lidi oslovit a nabídnout jim srozumitelně to, co pro ně Bůh má.
• to, aby věřící i nevěřící LGBT lidé našli v církvi přátele, se kterými budou moct zažívat stabilní a hluboké společenství.
• zmocnění pro lidi, kteří jsou povolaní ke svobodnému životu, a za jejich místo v církvi.
• Aby měli dost příležitostí žít jako plnohodnotní členové společenství.
• lidi, kteří jsou osamělí kvůli řešení LGBT problematiky ve svém životě, zejména za starší generaci.
• ochranu a zastání LGBT lidí, kteří na různých místech zažívají šikanu a výsměch, to, aby Bůh dával lidem, včetně homosexuálních a transsexuálních, schopnost zažívat svoji hlubší identitu v Kristu, nikoliv ve své sexualitě.
• to, aby Bůh obracel k sobě lidi, kteří se mu díky řešení LGBT problematiky vzdálí. Aby řešení výzvy, kterou je homosexualita anebo transsexualita vedlo lidi blíž k Bohu a vedlo je přijímat z Jeho rukou to, co jim chce dát.
• vzájemný respekt mezi křesťany, kteří se neshodnou na LGBT problematice, a za to abychom případné konflikty zvládali způsobem, který je hoden Kristova jména.