Jan 18:37-38
Pilát mu řekl: Jsi tedy král?" Ježíš odpověděl: „Ty říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil, a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas." Pilát mu řekl: „Co je pravda?" A když to pověděl, vyšel opět k Židům a řekl jim: „Já na něm žádnou vinu nenalézám.

Jan 17:15-19
Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je zachoval od zlého. Nejsou ze světa, tak jako já nejsem ze světa. Posvěť je v pravdě: tvé slovo je pravda. Jako jsi mne poslal na svět, i já jsem je poslal na svět. A sám sebe za ně posvěcuji, aby i oni byli v pravdě posvěceni.

Žijeme ve velmi paradoxní době. Zatímco postmoderna zpochybnila a dekonstruovala pojem pravdy jako takové, takže se většina intelektuálů tohoto termínu začala štítit, v současné době pravda začíná opět nabývat na atraktivitě. Jsme vystaveni takové míře dezinformací a fake news (záměrně nepravdivých zpráv), že je ohrožena samotná legitimita demokratických režimů. Jak kdosi řekl, demokracie není založena jen na souhlasu většiny, ale na „informovaném souhlasu". 

The Oxford English Dictionary definuje termín post-pravdivý jako slovo odkazující k situaci, v níž objektivní fakta ovlivňují politickou debatu a veřejné mínění menší měrou, než apely k osobním přesvědčením a vyvolávání emocí. Nebezpečí fake news nespočívá jen v jejich nepravdivosti, ale v tom, že jejich cílem je vyvolat emoce, kdy už skutečná fakta nebudou nikoho zajímat anebo nebude čas ani chuť si je ověřovat. První fake news asi najdeme už u hada v zahradě Eden, a jeho taktika se od těch dob příliš nezměnila.

Míra dezinformační komunikace na internetu je zvláště v době voleb tak velká, že začíná konkurovat skutečným zprávám. Vliv sociálních sítí podkopává klasickou žurnalistiku. Sociální sítě jako Facebook jsou tvořeny tak, abychom viděli obsah především těch, s nimiž souhlasíme, abychom se co nejvíce vraceli a užívali jejich platformu. To má ale za následek větší a větší polarizaci společnosti, protože přestáváme komunikovat a umět mluvit s těmi, kdo věci vidí výrazně jinak než my. 

Twitter vábí svou zkratkovitostí a trpí stejnými neduhy jako všechny jiné zkratky. Online debaty bez bezprostředního lidského kontaktu vedou, přes mnohé dobré věci, k radikálnímu zhrubnutí komunikace bez osobní odpovědnosti. Politika identity a populismus jsou na vzestupu, a mají ke svému šíření zcela nové technologické a mediální nástroje. 

Je něco specifického, co může v tomto post-pravdivém světě fake news přinést církev a křesťané? Jak můžeme být protipólem a kontrakulturou k tomuto fenoménu?

Zde je několik podnětů k přemýšlení a modlitbám:

• Buďme jako církev lidmi, kteří umějí naslouchat a věnují patřičné úsilí skutečnému dialogu, kde se pravda může vyjevit.
• Vydávejme svědectví pravdě i v tom, jak zacházíme s informacemi, abychom se nepodíleli na šíření nepravd a lží, i kdyby snad potvrzovaly naše přesvědčení,
• Jako církev a lidé naděje a vztahů prokazujme, že jsme ve světle proměňující moci Kristova evangelia schopni spolupracovat a komunikovat napříč politickými, rasovými, sociálními i názorovými příkopy. (V mnoha zemích Evropy jsou to právě kostely, které jsou prostorem předvolebních debat kandidátů a jejich rozhovoru s občany tváří v tvář.) Zároveň nedovolme, aby se církev nechala politizovat a rozdělit politickými preferencemi.
• Záměrně v osobním životě vystupujme z našich sociálních i názorových bublin. Ježíš v tom, s kým se stýkal, stále překračoval konvenční hranice.
• Buďme lidmi, kteří jsou ostražití a kritičtí ke komukoli, kdo zneužívá emoce k vyvolávání nenávisti, snižování druhých a jejich diskvalifikaci z veřejné diskuse.
• Způsob, jakým komunikujeme a používáme jazyk především v online prostoru je novou duchovní disciplínou, v níž je třeba hledat novou odpovědnost.
• Pro obranu pravdy nebude stačit pouhé ověřování informací, ale budeme potřebovat silné protipříběhy - inspirující k vidění pravdy, ale i k zralosti a růstu posluchačů, aby nepodlehli vábení iracionality a konspiračních teorií. Mnohé tyto příběhy budou muset být převyprávěny našimi skutky.
• Buďme silní v našem lokálním kontextu a v našich sousedstvích. Snažme se na lokální úrovni propojovat lidi z různého prostředí a rozdílných „táborů". Církev je naprosto jedinečná jako nástroj komunity a propojování lidí, která má navíc v místě silné a dlouhodobé kořeny. Neexistuje jiná tak rozmanitá komunita jako církev.
• Modleme se za nezávislá média a kvalitní žurnalistiku, která bude přinášet co nejpravdivější obraz skutečnosti.
• Modleme se za lidi a skupiny, kteří pracují na krocích nebo technologiích, které mohou mařit vliv dezinformačních kampaní a serverů. Tzv. elfy bojující proto trollům.
• Modleme se za duchovní probuzení a změnu v zemích, které produkují nejvíce dezinformačních kampaní, aby často zakryly své skutečné záměry, a přitom většinou silně cenzurují svá vlastní média.