Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 

Vítejte na Notabene - Hydepark baptistů
Hledej
 
Je a Olívie / Oliver   Vytvoření registrace
Článků < 7 dní: 0, článků celkem: 5346, komentáře < 7 dní: 0, komentářů celkem: 4991, adminů: 23, uživatelů: 2426
Orientační tabule
· Vstupní brána
· Cestičky
· Zákoutí
· Základy
· Kořeny
· Počteníčko
· Lavičky
· Kompost
· Altánek
· Pozvat do parku
· Parkové úpravy
· Máš slovo
· Cvrkot
· Na výsluní
 

Petr Chelčický

Martin Luther King

Povzbuzení


Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Hudba
Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Publikace

Počítadlo
Zaznamenali jsme

8 054 053

přístupů od leden 2004


Kdo je Online
Právě je 8 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Fundamentalisti
Na jedné výplatní listině - Philippian Fellowship

Misionáři, dealeři, donátoři a kongregacionalismus

fundamentální vs. fundamentalistický

Jak se dívat na křesťanský fundamentalismus?

Evangelikalismus jako globální náboženský fenomén II.

Baptismus mezi evangelikalismem, liberalismem a fundamentalismem

Americký evangelikalismus a fundamentalismus

Radikalismus a fundamentalismus


Kořeny
Kdo jsou baptisté?
Zřízení BJB 1930

Zásady BJB z r. 1929

VZNIK A ZÁSADY 1929
Vyznání víry z r. 1886
Apoštolské vyznání víry

Kořeny baptistického hnutí


Okno
www stránky evropských a světových baptistů

Základy

Základní dokumenty BJB v ČR


Fundamentalisti: Recenze – James Barr: Fundamentalismus
Posted on Pátek, 01. únor 2019 @ 12:17:24 CET Vložil: Mainstream

Knihovna poslal Nepřihlášený

James Barr: Fundamentalismus; Westminster Press, Philadelphia 1978. Str. 379.

Vynikající britský starozákonník, známý především svými pracemi z oboru biblické lingvistiky, se ujal neobvyklého úkolu: Zevrubně referovat o myšlenkovém systému, který se zaměstnává křesťanskou biblí z docela jiných premis, než jaké jsou běžné a nepostradatelné pro biblického badatele. Výsledkem je nepřeberný zdroj poučení, které zejména teologové a biblisté – laici, pracující v „terénu“ svých sborů, budou moci ocenit možná víc než leckteré klasické příspěvky akademické biblistiky.

Autor věnuje svou pozornost pouze tomu druhu fundamentalismu, který se objevuje v rámci hlavního proudu institučního křesťanství, a svou práci odkazuje těm, kteří se v tomto rámci ocitají pod vlivem fundamentalistických argumentů a pod dojmem zdánlivé přitažlivosti jejich pozice, kteří však přesto zůstávají dosud otevřeni i pro odlišná stanoviska.

Co je fundamentalismus? Na to přináší odpověď pečlivé a do nuancí jdoucí ohledání všech možných aspektů této otázky. Fundamentalismus není – ač to o sobě sám rád hlásá – dědicem či pokračovatelem novozákonního křesťanství a reformace; je to zcela zvláštní druh religiozity a jako takový je v podstatě novodobým jevem. Obsahuje sice mnohé prvky tradičního křesťanství, ale vnitřní kontinuita s dějinami církve (včetně reformace) je v rámci jeho ideologické struktury takřka eliminována. Je ovšem příznačné, že fundamentalisté se od počátku naopak pokládají za nositele pravověří a s jinými dogmatickými koncepcemi nakládají jako s běžnými herezemi z církevních dějin.

Pro fundamentalistické myšlení a jednání je charakteristické rozlišování mezi „formálními“ a „skutečnými“ křesťany, odvozené z náboženské zkušenosti probuzeneckých hnutí z 18. a 19. století. Při nynější aplikaci tohoto schématu však rozlišujícím faktorem už není „kázání a slyšení pravého evangelia“, ale předávání a přijímání konzervativní (tj. fundamentalistické) doktríny. Kdysi až morbidní důraz na emocionální aspekty „obrácení“ byl nahrazen důrazem na doktrinární konformitu. Tato tendence se v posledních desetiletích ještě prohlubuje. Současný fundamentalismus je v mnoha ohledech hluboko pod úrovní památných „Fundamentálek z let 1910–15.   

Základním dogmatickým principem – a v jistém smyslu i jediným „tématem“ – fundamentalismu je neomylnost či bezchybnost bible. Všechny výpovědi a argu­menty fundamentalismu jsou vposledku výpověďmi a argumenty ve prospěch této „neomylnosti“. Fundamentalismus budí zdání, že principielním zájmem biblické kritiky je objevování „chyb“ a „omylů“ v Písmu a energicky se staví do role dlouho postrádaného obhájce ohrožené biblické autority. (Autor k tomu podotýká, že ve skutečnosti právě pozice biblické kritiky poprvé umožnila chápání biblické literatury bez potřeby užívat kategorie „omylu“.)   

Charakteristické je, že fundamentalistům nejde jen o autoritu bible vůbec, ale o založení a definování této autority čistě na principu „neomylnosti“. Bible je v jejich pojetí jakýmsi „korelátem ke Kristu“: jejich role jsou komplementární, přičemž svrchovaným (protože „objektivním“ kontrolním činitelem se stává právě posvátná a nedotknutelná bible. Tato symbolická funkce bible, spojená s vysokým míněním o její „autoritě“, v praxi znamená, že fundamentalistický názor na bibli může být účinně šířen a předáván – bez jakéhokoli podstatného používání bible samé. 

Neomylnost neboli „pravdivost“ bible chápe fundamentalista výlučně jako „shodu s vnější skutečností“. Ověřování této „shody“ – v dnes již hojné literární produkci fundamentalistických biblistů – má přednost před jakýmkoli ověřováním významu. Autor poznamenává, že dnes už dávno neplatí, že vyšší vzdělání je fundamentalismu na překážku. Liberální teologie bývala obviňována z nekritického přijímání výsledků přírodních věd jako normy pro obsah křesťanské víry. Dnes je tomu obráceně: „Fundamentalisté přijímají z přírodních věd své pojetí pravdy a domnívají se, že pravda bible je rovněž tohoto druhu.“

Fundamentalistické zacházení s biblí je dokumentováno množstvím ukázek ze starších i nejnovějších reprezentativních publikací. Ukazuje se, že fundamentalistický exeget nebere bibli „doslovně“ – jak se často má za to, – protože jeho řídícím principem není doslovnost, ale právě neomylnostTato „neomylnost“ je zajišťována tím, že metoda interpretace se podle potřeby mění: Někdy je zastáváno doslovné znění, někde ne. Oblíbenou a hojně užívanou vykladačskou metodou je harmonizace.

Velmi svobodně zacházejí fundamentalisté také se zázraky. Jednou se odvolávají na „nadpřirozeno“, vzápětí (zdá-li se to výhodné) mají po ruce racionální vysvětlení. Podobně je tomu s verbální inspirací: Ačkoliv zůstává dogmatickou zásadou fundamentalismu, jeho vlastní exegeti jsou neschopni řešit její pomocí textové problémy, a proto nejednou reklamují „pokažený text“. Konservativní fundamentalistická interpretace jde tedy docela jinou cestu, než jak by se očekávalo na podkladě divokých a nevybíravých útoků fundamentalistů na kritickou metodu. Je to jeden z mnoha důkazů intelektuální nepoctivosti ideových předáků hnutí. Jejich notorické obviňování biblické kritiky z předpojatosti není ničím jiným než „horou pokrytectví“.   

Autor si dále na řadě příkladů všímá toho, jak fundamentalisté, kteří z prestižních důvodů sledují tvorbu kritické biblistiky, tíhnou ze svých vlastních ideologických pohnutek vždy předem ke konservativním stanoviskům v literárně a historicko-kritických otázkách. Připomíná, že je třeba jasně rozlišovat mezi historickým (a tedy ne-teologickým) konservatismem některých kritických biblistů a teologickým konservatismem fundamentalistů, kteří se na ně odvolávají. 

I konservativní biblická kritika je s fundamentalisty v nijak neumenšeném dogmatickém konfliktu a fundamentalisté se k výtěžkům její práce hlásí jen za cenu nedorozumění a často i falešné interpretace. Fundamentalisté touží po uznání, že je též „konservativní strana“, ale to je právě to nedorozumění. Existuje jen jedna kritická biblistika; je v ní místo pro mnoho názorů a stanovisek, ale není tu žádná konservativní strana. Dychtění po intelektuálním uznání a chlubení se racionalitou a erudovaností své konservativní apologetiky, patří k nejnechutnějším rysům současné fundamentalistické literatury.  

Funkcí fundamentalistické biblistiky je uklidňování čtenářů. Ve středu zájmu jsou historické otázky – teologické nepřijdou na řadu vůbec. Fundamentalistické apologetické spisy o „pravdě bible“ jsou plné rekonstrukcí a hypotéz, které mají podpořit důvěryhodnost a autoritu, chybí v nich však jakýkoliv pokus o nějaké náboženské poselství – kromě nepřátelských referencí na adresu teologů a biblických kritiků.

A tu se rýsuje další základní poznatek: Fundamentalismus je bez-teologické hnutí. Odcizení vůči teologii je dokonce větší a propastnější než konflikt, v němž fundamentalismus stojí vůči biblické kritice. Po obhájení biblické „neomylnosti“ se nezdá pro teologii zbývat žádné téma. Teologická reflexe je fundamentalismu cizí. V podstatě sdílí sekularizovaný pohled na teologii jako „disciplinu, která se sice tváří oficiálně, ale ve skutečnosti je založená na čisté spekulaci“.   

Argumenty fundamentalistů proti teologii nevycházejí nikdy z pokusu porozumět tomu, jak nekonservativní křesťané skutečně smýšlejí. Je to příznačné: Obraz toho, o co jde v teologii, je modelován na pozadí dialektické kontroverze z 18. století a udržování tohoto starého obrazu je nezbytné pro životnost celého fundamentalistického mýtu. Bez mýtu „liberalismu“ a „modernismu“ by fundamentalistická rétorika neměla své základní téma ani svou ideologickou základnu.   

Fundamentalisté netouží po dialogu; vystačí si sami. Jejich běžná „biblická hodina“ je rituální repeticí toho, co fundamentalisté jako uzavřená skupina věří. I diskuse je jakýmsi nácvikem normálního fundamentalistického názoru. Třebaže fundamentalisté zůstávají (většinou) v rámci svých denominací, které samy fundamentalistické obvykle nejsou, duchovně jsou zcela odděleni. Pro jejich činnost jsou charakteristické mimocírkevní organizace (převážně studentské), které existují výlučně na zásadě absolutní ne-spolu-práce s „liberalismem“, „modernismem“ a s nimi spojenou moderní biblickou kritikou. 

Rozdrobení křesťanství není pro fundamentalisty zdaleka takovým neštěstím jako existence biblických kritiků. „Základní etos ekumenického hnutí – přijímání těch, kdo patří k rozdílné dogmatické a eklesiologické tradici, jako bratří a sester ve víře – je pro fundamentalisty anathema.“ Vlastní doktrinární struktura je jim dražší než možnost obecenství s jinak smýšlejícími křesťany. 

Jestliže fundamentalismus není sektou organizačně, je jí bezesporu intelektuálně. „Osudovou cenou fundamentalistické doktríny a ideologie není vnitřní konflikt její argumentace; vlastní cena této doktríny a ideologie – aplikované na způsob života – je spíše osobní.“ Fundamentalismus, opovrhující všemi, kdo nesdílejí jeho stanoviska – nejenom jako teology či biblickými kritiky, ale i jako lidmi a křesťany –, to je křesťanství ve svém patologickém stavu.

V předmluvě k americké edici své práce autor výrazně rozlišuje mezi fundamentalisty a tzv. evangelikálními křesťany. Fundamentalismus není přirozeným pokračováním evangelikální zbožnosti. Naopak: Svou typickou intelektuální apologetikou fundamentalismus ryzí náboženské prvky evangelikálního křesťanství soustavně ničí a překračuje. Fundamentalistická apologetika, nahrazující víru závislostí na racionální evidenci, je prostředím, ve kterém ctnosti evangelikalismu rychle orodují.

Barr se skutečně podíval fundamentalismu na jeho „vnitřnosti“. Za odpudivý a skličující dojem, který tento pohled zanechává, on ovšem odpovědnost nenese. Jisté je, že jeho rozbor, vystihující především současnou anglosaskou situaci, může být v mnohém opraven a doplněn. Autor sám stojí na trochu jiné hermeneutické pozici než jako probojovávala právě např. naše domácí evangelická biblistika. Její kritika fundamentalistického přístupu k bibli by možná byla v lecčems ještě hlubší a radikálnější. To však neubírá nic na hodnotě a významu této práce.  

Petr Macek

Zdroj: Křesťanská revue 1979, str. 186–188



 
Příbuzné odkazy
· Více o Knihovna
· Novinky od Mainstream


Nejčtenější článka o Knihovna:
blisty: Americké best-celery ´Left Behind´


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, ohodnoť tento článek:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Normální
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Sdílej článek | Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Recenze – James Barr: Fundamentalismus" | Přihlásit/Vytvořit účet | 4 komentáře | Hledat v diskusi
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se


Re: Recenze – James Barr: Fundamentalismus (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: bezkompromisu v Sobota, 02. únor 2019 @ 14:01:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Protože jde o text 40 let starý, nemám přehled o tom, na který fundamentalismus tehdy James Barr reagoval.

Dnešní situace je taková, že značku fundamentalismu uchvátili separovaní kalvinisté - ať už v podání puritánské Free Presbyterian Church nebo novokalvinismu JohnMcArhura - a udělali rovnítko mezi svým pojetím kalvinismu a fundamentálním křesťanstvím. Tím pohřbili dědictví proslulých Fundamentálek ze začátku 20. století. 

Fundamentální křesťanství se svým "prostým" biblicismem má pramálo společného se spekulativní kalvinistickou doktrínou, která je ovšem na hony vzdálena teologickému odkazu Jana Kalvína.




Re: Recenze – James Barr: Fundamentalismus (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rakato v Sobota, 16. únor 2019 @ 16:25:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
"Fundamentalismus" je nálepka, která se dnes znaužívá nesčetným způsobem a spíše se jí používá jako nadávky. Barrovu knihu jsem nečetl, tak se nemohu vyjádřit zodpovědně ani vůči recenzi. To mi však nebrání v tom, abych se neohradil vůči prohlášením, která jsou v ní obsažená - i když nemusí jít nutně o souhlas jejího autora. Jsou přinejmenším zavádějící a je jich celá řada. V podstatě se jedná o jednu jedinou zásadní věc : je Bible neomylná, díky tomu, že je to Boží Slovo - slovo od Boha - anebo máme my, hříchem pokažení lidé už i v naší mysli, v našem intelektu - právo na kritický přístup k jejímu textu a rozhodovat o tom, jestli má Bible v něčem pravdu či nikoli. Chraňme se takové neuvěřitelné lidské arogance ! 



Vedoucí Grano Salis Network - Tomas
E-mail: notabene@granosalis.cz, network@granosalis.cz, granosalis@granosalis.cz, magazin@granosalis.cz, redakce@granosalis.cz
Webmastering a údržbu systému zajišťuje firma ALLTECH, webmaster webmaster@granosalis.cz
Page Generation: 0.10 Seconds