|
| | | Kdo je Online | Právě je 38 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde |
| | | |
| |
|
Názory: Služba sester Božím slovem
Posted on Sobota, 09. březen 2019 @ 11:29:35 CET Vložil: Mainstream |
poslal Nepřihlášený Kázala u nás ve sboru sestra ze sousedního sboru, jedna z mála v Bratrské jednotě baptistů. kterým jejich sbor kázání umožňuje. I jedna sestra z našeho sboru, která jindy – a od sester mne to bolí snad ještě víc než od bratří – tvrdila, že sestry Božím slovem sloužit nemají, mi na můj dotaz, zda tedy není Martina opravdu Bohem povolaná kazatelka, odpověděla kladně. Je mi to dalším potvrzením, že Boží povolávání sester do služby – a nejen v besídce, chvalách nebo diakonii, ale na všech úrovních, tedy i v kazatelství, staršovstvu, vedení sboru či nadsborových složek atd. – opravdu existuje.
Věřím také, že není výjimečné: možná je stejně časté nebo dokonce častější než povolávání bratří. Jako výjimečné se v některých církvích jeví pouze proto, že jejich vedení vlivem zažitých předsudků a mylného, tendenčního výkladu Písma úplnému spektru služby sester brání a omezuje je právě jen na besídku apod. – a také proto, že i samy sestry v BJB (a i v jiných podobně zaměřených církvích, například v CB), které jsou Pánem podobně povolány do téže služby a ne méně než muži (možná dokonce více) pro ni obdarovány, ale kvůli postoji svých sborů ji nemohou vykonávat (nebo jen s omezením, například v besídce nebo ve chvalách), případně samy se o ni ani nehlásí a když jim taková myšlenka přijde, tak ji – naprogramovány tím postojem sborů a zakořeněnými předsudky – zahánějí v domnění, že je to nějaké „ďáblovo pokoušení k pýše“, ačkoli se může jednat o skutečné Boží povolání.
I Martina, jak mi jednou řekla, toto své povolání zpočátku odmítala, až později zřetelně poznala, že je opravdu od Boha – a díky němu nalezla ve svém sboru podpůrné prostředí, což je opravdu žel velice vzácný případ. A jak lze poznat z jejích kázání, může právě nepřenosný ženský estetický a emotivní přístup, správně biblicky nasměrovaný, být v kázání pro posluchače velkým osvěžením a přínosem, a to zdaleka nejen pro děti nebo pro nějaké skupinky sester, nýbrž pro všechny, tedy i pro muže.
Pavel sice píše, že starší ženy a vdovy mají vyučovat mladice, což je určitě zvlášť vhodné vzhledem k jejich zkušenostem, ale není tím řečeno, že by už neměly vyučovat nikoho jiného. Tím, co píše jinde, totiž že ženy nemají učit – zvlášť když dále je řečeno, že nemají vládnout nad mužem – se podle kontextu zřejmě myslí nějaké beztaktní poučování vlastního manžela, zvláště na veřejnosti, s jakým se asi například v duchovně problematickém sboru v Korintě a snad i jinde setkal, tedy něco podobného, jako jak si počínala Míkal vůči Davidovi, když tančil před truhlou smlouvy.
Určitě tím nemyslí vážné a uctivé vyučování, jako když třeba Priscilla, stejně jako její manžel, vyučovala Apolla nebo když ony starší ženy vyučují mladice, ale ani jakékoli jiné poctivé vyučování kohokoli jiného. Vždyť poctivý učitel – ani učitelka – nikdy nechce „vládnout“ svým posluchačům, naopak jim svým vyučováním napomáhá k samostatnému rozletu a vzestupu. O takových učitelkách se dozvídáme například z krásné autobiografické knihy Lucy Maud Montgomeryové „Anna ze zeleného domu“ a jejích četných pokračování. Poctivý učitel je naopak rád, když jej pak jeho žáci dokonce svými znalostmi, osobním vzrůstem i pozitivním vlivem na veřejnost předstihnou.
Pavel také nezakazuje kázání sester; vždyť počítá s jejich veřejným prorokováním – a co jiného je prorokování než spontánní, přímo na místě Bohem inspirované kázání? Myslím, že předem připravené psané kázání, které sám nezmiňuje, se z toho spontánního vyvinulo až později, v souvislosti s legalizací a postupující institucionalizací církve.
Když ženám zakazuje „mluvit“, je z kontextu jasné, že tím nemyslí jakékoli mluvení – a vůbec už ne vážnou službu Božím slovem (jak by potom mohly ženy prorokovat?) – nýbrž žvanění, drbání, šuškání, vyrušování, skákání do řeči, nevhodné vyptávání přímo na místě, které si podle něj mají nechat až na doma – tedy zase nějaké nevhodné projevy, s nimiž se v církvi setkal a které by určitě kritizoval i u mužů, kdyby u nich na to narazil. Vytrhnout takto slovo „mluvit“ z kontextu a argumentovat jím proti duchovní službě sester je asi podobně nepatřičné, jako když se vegetariáni odvolávají na přikázání Desatera „Nezabiješ“: hebrejština tam užívá slova, kterého se v Bibli neužívá pro zabíjení zvířat, nýbrž výhradně lidí.
Zdůrazňuji, že mi v této úvaze nejde o mne – sama mám zcela určitě jiné poslání než veřejnou službu slovem, mým povoláním je písemné překládání – ale nejde mi ani o nějaká „práva žen“, protože před Bohem my lidé, muži ani ženy, nemáme právo na nic: všechno je jen Pánova milost a jeho svobodné, tedy i na lidských tradicích – a také na mužském šovinismu (který žel často negativně pokřivuje i myšlení žen) – nezávislé rozhodování. Jde mi jednak o zabránění bezpráví mužů vůči ženám, ale především o neuhašování Ducha, který kam chce věje a povolává, koho ráčí povolat.
Když v některém sboru nebudou ve staršovstvu a mezi kazateli žádné sestry, protože tam Pán svým Duchem povolal pouze muže, kdežto v jiném sboru budou (a budou třeba tvořit i celé staršovstvo), protože je tam Bůh povolal, bude to v pořádku. A nejvíc v pořádku to bude tehdy, až takovéto krajní jevy všeobecně přestanou vyvolávat emoce.
Ale když dojde k jiným, ne Bohem, nýbrž lidmi vyvolaným krajnostem – když v některém sboru budou některé ženy (nebo i někteří muži!) zastávat tyto funkce ne z Božího povolání, nýbrž na základě sebeprosazení nebo nějakých v zoufalství zavedených „kvót“, nebo když v jiném sboru – podle dnes běžné praxe – nebudou žádné ženy ve staršovstvu a mezi kazateli ne proto, že by tam žádná nebyla Bohem povolána, nýbrž proto, že těm povolaným to sbor nedovolil nebo si ani samy netroufly se k takovému svému povolání přiznat – pak to v pořádku NENÍ a NEBUDE.
Ještě k tvrzení některých, že ženy kazatelky se zákonitě stávají lesbami: podle mne jde o optický psychologický klam. Jsou ženy lesby a jsou ženy kazatelky – oba jevy jsou nápadné – a když někdy dojde k průniku obojího (což se opravdu může stát), je to ještě nápadnější a stává se to snadným argumentem pro odpůrce služby žen. Muži jsou kazateli běžně, to se považuje za normální, a když někdy dojde k průniku obojího tam – muž je kazatel a zároveň gay – projde to leckdy bez povšimnutí, nebo se o tom někdy taktně mlčí (ačkoli někdy díky Bohu také ne). Pokud to přece vyvolá rozruch a pohoršení, pak ne do té míry, jako když jde o ženy. Nevím, zda je víc gayů nebo leseb; myslím, že to bude asi vyrovnané, že rozdíl bude spíš v zaměření – že u mužů jde především o vášeň a nemají problém s promiskuitou, kdežto ženám jde většinou o stálost, něhu a intimitu, tedy o náhražku skutečného manželství.
Existuje však jiná sexuální úchylka, v níž myslím muži jednoznačně převažují, a to je závislost na pornografii. Je, pokud je mi známo, dost rozšířená mezi kazateli – někteří z ní činili pokání, jiní s ní zápasí a další v ní jsou zřejmě dosud až po uši. A přece nikdo – leda možná nějaké vyšinuté feministky (jenž kde by se vzaly mezi znovuzrozenými křesťany?) – nekřičí: Muž kazatel je zákonitě závislý na pornografii! Pryč s muži kazateli – ženy na jejich místo! Chápete jistě, jak by takový pokřik vůči službě mužů byl absurdní. A podobná výše zmíněná „sexuální“ argumentace proti službě žen má být v pořádku.
Argumentovat tím, že ženy nemají být kazatelkami, staršími a pod., protože jejich hlavním povoláním je rodina a domácnost, je asi podobné, jako se kdysi argumentovalo proti stoupenkyním ženského volebního práva, vyššího vzdělání či kvalifikovaného zaměstnáni. Jenže i zde platí: jsou ženy povolané Bohem buď k jednomu (veřejná politická a jiná činnost, vyšší studium a kvalifikované zaměstnání nebo právě církevní služba ve staršovstvu, ve vedení sboru a v řadách kazatelů), nebo k druhému (rodina a domácnost) – a jsou ženy Pánem povolané, obdarované a zmocněné k tomu, aby poctivě a k Boží slávě vykonávaly obojí. Myslím, že právě Martina, její požehnaná služba ve sboru i její krásná, vyspělá a po všech stránkách dobře opečovávaná rodina je v tom zářným příkladem.
Zkrátka – Duch vane, kam chce, je nebiblické mu bránit. Výslovné Boží požadavky na kteréhokoli služebníka na jakémkoli stupni služby jsou dva – aby byl do této služby opravdu povolán Bohem a aby vedl posvěcený život (což v případě, že má rodinu, zahrnuje vzornou péči i o ni, a to se zdárnými výsledky). Žádná další omezení a podmínky si Bůh neklade – tedy ani omezení ve smyslu pohlaví.
Závěrem ještě jedno shrnutí:
Nedopouštěním služby k tomu Pánem povolaných sester jako kazatelek, starších, vedoucích sborů a nadsborových složek apod. se děje trojí újma a křivda, a to:
1) těmto sestrám samotným, když jsou připraveny poslušně, věrně a s vážností vykonávat jim Pánem svěřené povolání, ale není jim to umožněno;
2) členům a návštěvníkům sboru, kteří jsou tak ochuzeni jak o osobní přínos té či oné sestry, tak o specifiku ženského úhlu pohledu a empatického přínosu jako takového, který není nahraditelný přínosem mužským (což jistě platí i naopak);
3) Pánu, jehož dary a povolání jsou neodvolatelná (Římanům 11,29; nebo podle formulace Bible Kralické: Darů zajisté svých a povolání Bůh nelituje) a který trpí, když mu lidé svévolně „vyměřují cíle“ (jak překládají Kraličtí v Žalmu 78,41) – totiž, když vanutí Ducha svatého a jeho vůle nejsou respektovány.
Autor: Ivana Kultová ze sboru BJB Cvikov
Zdroj: www.krestandnes.cz
|
|
| |
| |
| | | Hodnocení článku | Průměrné skóre: 3.66 Hlasů: 3
|
| | | |
|
|
Re: Služba sester Božím slovem (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: rakato v Sobota, 09. březen 2019 @ 14:51:59 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Je příznačné pro dnešní dobu, že se argumenty točí kolem toho, co se děje v dnešní společnosti a v dnešních "sborech", než aby se argumentovalo Božím slovem. K další úvaze :A. Ženy hrály zásadní roli v životě ranné Církve : Kniha Skutků : 1,12-14 9,36-42 16,13-15 17,1-4 a 10-12 18,24-28 ep.Římanům 16,1 1.Korintským 16,19 2.Tim.1,5 a 4,19B. Naproti tomu, apoštolové byli všichni muži, hlavní misijní činnost byla svěřena mužům, písma Nového Zákona jsou napsána muži, a vedení místních společenství bylo svěřeno mužům. Apoštol Pavel ženy zásadně respektoval a nebránil se spolupráce s nimi při službě evangelia (např.Řím.16 a Filip.4,3). Nikdy však neustanovil ženu jako kazatelku nebo starší. Zcela jasně se vymezuje k tomu, aby ženy ve společenství Církve vyučovaly nebo vykazovaly autoritu nad spoluvěřícími muži. 1.Tim.2,8-15 |
Re: Re: Služba sester Božím slovem (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: rakato v Sobota, 09. březen 2019 @ 14:54:24 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Omluva za dvojí uvedení . . . nenašel jsem způsob, jak text dodatečně upravit :-) |
]
Re: Služba sester Božím slovem (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: rakato v Sobota, 09. březen 2019 @ 14:53:03 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Je příznačné pro dnešní dobu, že se argumenty točí kolem toho, co se děje v dnešní společnosti a v dnešních "sborech", než aby se argumentovalo Božím slovem. K další úvaze :A. Ženy hrály zásadní roli v životě ranné Církve : Kniha Skutků : 1,12-14 9,36-42 16,13-15 17,1-4 a 10-12 18,24-28 ep.Římanům 16,1 1.Korintským 16,19 2.Tim.1,5 a 4,19B. Naproti tomu, apoštolové byli všichni muži, hlavní misijní činnost byla svěřena mužům, písma Nového Zákona jsou napsána muži, a vedení místních společenství bylo svěřeno mužům. Apoštol Pavel ženy zásadně respektoval a nebránil se spolupráce s nimi při službě evangelia (např.Řím.16 a Filip.4,3). Nikdy však neustanovil ženu jako kazatelku nebo starší. Zcela jasně se vymezuje k tomu, aby ženy ve společenství Církve vyučovaly nebo vykazovaly autoritu nad spoluvěřícími muži. 1.Tim.2,8-15 |
Re: Re: Služba sester Božím slovem (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: gordon v Úterý, 12. březen 2019 @ 09:35:06 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | rakato opět argumentuje učením o autoritách
zdůrazňuji z článku: "poctivý učitel – ani učitelka – nikdy nechce „vládnout“ svým posluchačům, naopak jim svým vyučováním napomáhá k samostatnému rozletu a vzestupu" Mt 20,25-26 Ježíš svolav je [12 učedníků], řekl: Víte, že knížata národů panují nad svými, a kteříž velicí jsou, moci užívají nad nimi. Ne tak bude mezi vámi; ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti velikým, budiž služebník váš.
Vím, že rakato nebude souhlasit s užitím, ale je třeba, aby k otázce křesťanského chápání genderu zaznělo to zásadní:
Galatským 3:26-29 Všickni [tedy muži i ženy v Kristu] zajisté vy synové [!!!] Boží jste v Kristu Ježíši skrze víru. Nebo kteřížkoli v Krista pokřtěni jste, Krista jste oblékli. Neníť ani Žid, ani Řek, ani slouha, ani svobodný, ani muž, ani žena. Nebo všickni vy jedno jste v Kristu Ježíši. A když Kristovi jste, tedy símě Abrahamovo jste, a podle zaslíbení dědicové.
Jedná se o novou realitu, která se do našeho rozškalkutovaného a hiercharhizovaného světa vlomila mocí Ducha svatého, a vytváří v Církvi vše nové. Skutky apoštolské 2:16-18 Ale totoť jest, což jest předpovědíno skrze proroka Joele: A budeť v posledních dnech, (dí Bůh,) vyleji z Ducha mého na všeliké tělo, a prorokovati budou synové vaši, i dcery vaše, a mládenci vaši vidění vídati budou, a starci vaši sny míti budou. A zajisté na služebníky své a na služebnice své v těch dnech vyleji z Ducha mého, a budou prorokovati.
|
]
Re: Re: Re: Služba sester Božím slovem (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1) Vložil: rakato v Úterý, 12. březen 2019 @ 18:14:34 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Židům 13,17 : "Poslouchejte ty, kteří vás vedou, a podřizujte se jim, protože oni bdí nad vámi a budou se za vás zodpovídat" 1.Tess. 5,12-13 : "Žádáme vás, bratří, abyste uznávali ty, kteří mezi vámi pracují, jsou vašimi představenými v Kristu a napomínají vás. Velmi si jich važte a milujte je pro jejich dílo . . ."
1.Tim.2,12 : "Učit ženě nedovoluji. Žena nemá mít moc (autoritu) nad mužem, nýbrž má se nechat vést. Vždyť první byl stvořen Adam a pak Eva. A nebyl to také Adam, kdo byl oklamán, ale žena byla oklamána . . ."
Komentář ke Gal.3,26-29 : Cesta spasení a spasení samo jsou stejné pro muže i pro ženy. Klíčový je výraz "v Kristu". Ano, je jistě zajímavé, že tu řecký originál uvádí "synové" (jako na mnoha jiných místech) a nikoli děti nebo dcery. Proč asi ? Tady se mluví o víře, a nikoli o rolích mužů a žen v Církvi nebo i v rodině, které jsou rozdílné. Biblických textů je k této tématice řada. |
]
|
| |
|
|