Milí bratři a sestry ve sborech Bratrské jednoty baptistů,
srdečně vás zdravím ve jménu našeho Zachránce a Pána Ježíše Krista: pokoj vám. Píšu vám v době, kdy si intenzivně připomínáme velikonoční události, které změnily svět. Pán Ježíš Kristus, Boží i lidský syn, položil svůj život pro záchranu lidí, pro záchranu naši, ale nejen naši. Vykoupil nás z moci Zlého, hříchu a smrti, smířil nás se spravedlivým Bohem, který se stal naším milujícím Otcem. Dal nám nový smysl života: smíme žít v radostném společenství s Ním, žít pro Něho a šířit ve všech národech Dobrou zprávu o nabídce Záchrany, protože Bůh miluje celý svět.

Milí duchovní sourozenci v Kristu, svět, ve kterém žijeme, se velmi mění. Mění se hodnoty, které lidé přijímají za své. Na "trůn" svého života si člověk už dávno posadil své já. Prohlubující se individualismus vyžaduje především naplnění vlastních tužeb a přání. Lidé se odpojují od vzájemných vztahů, což silně vidíme v manželstvích, rodinách a kdekoli, kde se očekává nějaký dobrovolný závazek ve prospěch druhých. Toto rozvolnění vidíme často i v církvi, kde se snižuje pocit sounáležitosti s vlastním sborem a vědomí sdílené zodpovědnosti za jeho život a službu.

Obecně vzato, dnešní církev není moc v dobré kondici. Kážeme sice evangelium, ale je pro nás jako pro Kristovy učedníky závazné "zachovávat" všechno, co nám Pán přikázal (Mt 28,20)? Tzn. také umírat svému já a žít Kristu? Usilujeme žít podle Boží vůle, zjevené nám v Kristu, skrze inspirované Písmo sv., oživované Duchem svatým? Nebo se přizpůsobujeme světu a jeho hodnotám? Jsme obklopeni statečným zástupem Kristových svědků, kteří zde žili před námi. Stojíme na jejich ramenou, jak jsme si připomínali na nedávné konferenci mládeže v Praze. Mějme svůj pohled upřený na Ježíše, který vede naši víru. Nehleďme tolik na okolní svět, zmítající se ve zmatku. Ježíš, ukřižovaný a vzkříšený Pán a Vítěz, je naším orientačním bodem, naším světlem v mlze, naší alfou i omegou, počátkem i koncem. 

Nemohu ve svém velikonočním dopise nezmínit to, co prožíváme v naší Jednotě. Blíží se dubnový Sjezd delegátů našich sborů v Praze. V této době v našich sborech hovoříme o tom, jaké postoje zaujmou naši delegáti na sjezdu. Přemýšlejme: jaká má být naše Bratrská jednota baptistů za 5 let, za 10 let? Chceme se pohnout z neustálých sporů dál? Dovolíme, aby se jakýmsi dvojím členstvím naše společenství i nadále vnitřně dělilo, ještě více se rozklížilo a postupně rozpadalo? Snad si v našich sborech uvědomujeme závažnost rozhodnutí, která dnes děláme a jejich dopad na budoucí vývoj života BJB. Věřím, že je čas k tomu, abychom se pohnuli dál. Abychom byli společenstvím sborů stejného teologického zaměření, které jsou schopny spolupracovat na Božím díle záchrany světa. Věříme, že Pán přichází, i když nevíme, kdy přijde. Podstatná otázka však je: kdyby přišel již teď, v jakém stavu by tu naši částečku své Církve našel? Věřím, že chce, abychom jako jeho Nevěsta žili v čistotě a svatosti pro Něho a abychom jako jeho vyslanci v tomto světě společně usilovali o naplnění poslání, které nám dal. 

Modlím se slovy apoštola Pavla za to, aby se naše láska ještě víc a více rozhojňovala a s ní i poznání a hluboká vnímavost, abychom rozpoznali, na čem záleží, a byli ryzí a bezúhonní pro den Kristův, plní ovoce spravedlnosti, které z moci Ježíše Krista roste k slávě a chvále Boží (Fp 1,9-11).

Milí bratři a milé sestry, naší nadějí je živý Pán Ježíš. Přeji nám všem, abychom o letošních Velikonocích nově prožili hlubokou radost, lásku a naději, pramenící v něm a rozlévající se do každé oblasti našeho života. Přeji celé naší Jednotě pokoj, který zvěstoval vzkříšený Pán ustrašeným učedníkům (J 20,21). Vzhlížejme s důvěrou k Bohu, on může působením své moci mezi námi učinit neskonale víc, než zač prosíme a co si dovedeme představit. Jemu samému buď sláva v církvi a v Kristu Ježíši (Ef 3,20-21). 

V Jeho lásce
Váš

Pavel Coufal
předseda Výkonného výboru BJB

V Brně dne 12. 4. 2019

Zdroj: www.bjb.cz