V roce 2016 byla na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy byla obhájena byla obhájena bakalářská práce Tomáše Maška s názvem "Diskuse o ideové orientaci Bratrské jednoty baptistů v meziválečném období".

Citace ze Závěru této bakalářské práce:

Má práce si kladla za cíl prozkoumat specifickou formu evangelictví na našem území v období, které je spojeno s nástupem modernity a proměny náboženství a jeho funkcí ve struktuře společnosti. Baptismus jsem zkoumal z hlediska samotných aktérů a toho jak reflektovali nejen tyto změny, ale i své postavení a úlohu v proměnách času. Jejich reakce a postřehy jsem se pokusil získat z některých dobových publikovaných materiálů. Snaha postihnout vidění světa celé této náboženské skupiny pochopitelně nebyla cílem. Má práce měla být sice jakýmsi dobově podmíněným exkurzem do baptistického myšlení a jejich reflexí vlastní identity a fenoménů, které se k ní vztahují, ale je založena pouze na myšlenkách několika jednotlivců, kteří své myšlenky nejen formulovali, ale také zaznamenali v tištěné podobě.

Přestože se prvorepublikoví baptisté chtěli vrátit k antickým kořenům, nebyli zaměřeni proti modernitě, spíše v ní spatřovali výzvu. Uznávali přínos vědy, ale zároveň zdůrazňovali, že to není veličina, která může dávat lidskému životu nějaký hlubší smysl či cíl. Věda pouze popisuje různorodé jevy a to navíc nikdy dokonale přesně. Pravý cíl může do života člověku přinést pouze víra. Duševní, nábožensky založený život, který je postaven na zkušenosti se skutečností nezávislou jen na smyslovém vnímání. Jinými slovy, zážitek nadpřirozena. Věda jak známo se snaží jevy vysvětlovat a činit je tak přirozenými. Náboženství však vědomě nakládá s jevy a fenomény jiným způsobem. Jeho podstatou není objasňování jejich pravdivosti, ale víra v některé z nich i přes jejich zdánlivou neskutečnost. Paradoxně je to ale právě víra, která může člověka naplnit jistotou, na rozdíl od nekonečného vědeckého zpochybňování a relativizace skutečnosti.

Moderní proměnou podle baptistů prošla především veřejná sféra. Ta soukromá má ale stále spočívat na neměnných zásadách prvotního poselství Ježíše Krista. Toto osobní naplnění vlastního bytí praktickou, žitou zbožností, by se potom mělo odrazit i na veřejném působení všech těchto oddaných křesťanů a poskytnout ostatním dobrý příklad. Do veřejné sféry podle baptistů náboženství patří, ale nemá se tam dostat skrze instituce, ale prostřednictvím osobní, angažované zbožnosti jednotlivců.

Všechny postoje autorů, které jsem rozebíral, mají několik společných akcentů a ty jsou podle mě základem jejich ideové orientace. Je to důraz na praktickou stránku náboženství, oblast morálky, etiky a žitého křesťanství. Baptisté dávají najevo, že laická orientace na vezdejší život není nic špatného, jen by si přáli, aby byl život veden duchovněji a s větším soucitem a porozuměním k ostatním. Stěžejní je pro ně individualita ve smyslu, dobrovolnosti, samostatnosti a také nezávislosti na světských institucích, potažmo státu. S tím souvisí velká naděje vkládaná baptisty do osobního, zbožného laictví, které může očistit veřejný prostor od nenávisti a přetvářky. Přestože se věnují otázkám teologickým, církevním a politickým, tím nejpodstatnějším na jejich vyznání je pro ně koncept bratrství, postavený na vzájemném respektu. V prostoru první republiky byli prosazovateli otevřené, angažované zbožnosti, individuálních lidských práv a demokracie, tedy souboru hodnot, které dnes nazýváme západními.

...

Představitelé baptistického sboru jsou zbožní laikové, kteří o sebe pečují navzájem, a každý sbor je vlastně samostatným společenstvím věřících, který je fakticky nezávislý na sborech ostatních. Bohoslužba je prostá a přísně navazující na Bibli. K dogmatu projevují lhostejnost a praktikují laickou teologii.

Celý text bakalářské práce ke stažení

Zdroj: Digitální repozitář UK

Pozornosti doporučujeme i posudky vedoucího a oponenta, které jsou též ke stažení na odkazované webové stránce Digitálního repozitáře.