Historie sboru BJB v Chebu - 7. Třtinou nalomenou

Božímu lidu v Chebu však není dopřáno dlouho žít v plésání a radování. Na cestě za Pánem přicházejí i zkoušky. Ta, která na sbor dolehla počátkem roku 1975, byla pořádně těžká. V březnu 1975 byl odebrán státní souhlas ke službě Božím slovem bratru kazateli Štěpánu Křivánkovi a třem laickým kazatelům: Petru Jelínkovi, Aloisi Sauerovi a Františku Jelínkovi. Tato zkouška sborem otřásla, ale práce se úplně nezastavila. Vedení se ujali bratři Antonín Sauer, Jan Mrázek a Štěpán Sauer. Kolem nich se semkli další bratři a sestry. Všichni věrně a obětavě sloužili při shromážděních, která se konala pravidelně a nikdy nebyla přerušena.

V této kritické době sbor vyjednává s Oblastní radou starších o obsazení sboru novým kazatelem. Pro nedostatek kazatelů sbor požádal bratra Viléma Pospíšila, kazatele ve výslužbě, aby se dočasně ujal práce, než se najde trvalé řešení. Po uvážení situace bratr Vilém Pospíšil dává souhlas k jednání na příslušných úřadech a je rozhodnut ujmout se práce na krátký, blíže neurčený čas, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí. Ve sboru je velmi laskavě uvítán i se svou manželkou dne 15. září 1975. Byl pro ně upraven byt v části sborového domu, propůjčen nábytek a zařízeny i jiné drobné věci pro zpříjemnění pobytu.

V listopadu 1975 byl udělen státní souhlas ke službě laickým kazatelům bratřím Bohuslavu Novákovi, Theofilu Jersákovi a Jindřichu Nesvarbovi. Bratři byli ihned zapojeni do sborové práce Božím slovem v Chebu i na stanicích. Po letech tučných však přicházejí léta slabší. V roce 1975 poprvé po letech stav členů nevzrostl, ale naopak se zmenšil. Projevuje se útlum a stagnace. Život některých mladých členů není podle Božích norem, ale stává se světáckým, opouštějí společná shromáždění. V rodinách dorůstají neobrácené děti. Mnozí z přátel přestali chodit do shromáždění.

Bratr kazatel Vilém Pospíšil stál věrně ve službě až do dubna 1977. V těžkých chvílích neúnavně přinášel slovo povzbuzení, ukazoval na jistotu nové, věčné Budoucnosti. Sbor se s ním rozloučil se slzami díků a vděčnosti.

Po dlouhém jednání o obsazení sboru novým kazatelem, přichází do Chebu v důsledku trojvýměny kazatelů bratr kazatel Karel Kuc. Přejímá sbor, na kterém stále leží stín přerušené práce. Zdá se, že sbor není připraven teoreticky ani prakticky čelit ateistické výchově ve společnosti. Velké procento dětí se ztrácí ve světě. Jsou problémy ve smíšených manželstvích. Polevil i modlitební život.

Po necelém roku společné práce neklidnou hladinu sboru rozrušila zpráva, že sbor zůstane opět bez kazatele. Bratr kazatel Kuc se chce vrátit zpět do tepelského sboru. Celý rok zápasí bratři a sestry o to, aby Boží dílo nebylo narušeno.

Nejistota odchodu kazatele však stále zůstávala v popředí. Teprve v roce 1979 se uskutečnily volby nového kazatele sboru. Většinou hlasů byl zvolen bratr František Hruza. Bratr kazatel Kuc odchází 31.12. 1979. Sbor zůstal sedm měsíců bez kazatele. Do příchodu bratra kazatele Hruzy za veškerou sborovou činnost odpovídal emeritní kazatel bratr Štěpán Křivánek.

Štěpán Křivánek

(pokračování)

Obsah:

Historie sboru BJB v Chebu - 1. Kořeny
Historie sboru BJB v Chebu - 2. V rozptýlení
Historie sboru BJB v Chebu - 3. Malé stádce
Historie sboru BJB v Chebu - 4. Na Boží vinici
Historie sboru BJB v Chebu - 5. Stavba
Historie sboru BJB v Chebu - 6. V plésání a radování
Historie sboru BJB v Chebu - 7. Třtinou nalomenou
Historie sboru BJB v Chebu - 8. Až potud nám pomáhal Hospodin