Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 

Vítejte na Notabene - Hydepark baptistů
Hledej
 
Je a Olívie / Oliver   Vytvoření registrace
Článků < 7 dní: 0, článků celkem: 5346, komentáře < 7 dní: 0, komentářů celkem: 4991, adminů: 23, uživatelů: 2426
Orientační tabule
· Vstupní brána
· Cestičky
· Zákoutí
· Základy
· Kořeny
· Počteníčko
· Lavičky
· Kompost
· Altánek
· Pozvat do parku
· Parkové úpravy
· Máš slovo
· Cvrkot
· Na výsluní
 

Petr Chelčický

Martin Luther King

Povzbuzení


Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Hudba
Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Publikace

Počítadlo
Zaznamenali jsme

8 054 068

přístupů od leden 2004


Kdo je Online
Právě je 7 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Fundamentalisti
Na jedné výplatní listině - Philippian Fellowship

Misionáři, dealeři, donátoři a kongregacionalismus

fundamentální vs. fundamentalistický

Jak se dívat na křesťanský fundamentalismus?

Evangelikalismus jako globální náboženský fenomén II.

Baptismus mezi evangelikalismem, liberalismem a fundamentalismem

Americký evangelikalismus a fundamentalismus

Radikalismus a fundamentalismus


Kořeny
Kdo jsou baptisté?
Zřízení BJB 1930

Zásady BJB z r. 1929

VZNIK A ZÁSADY 1929
Vyznání víry z r. 1886
Apoštolské vyznání víry

Kořeny baptistického hnutí


Okno
www stránky evropských a světových baptistů

Základy

Základní dokumenty BJB v ČR


Všeobecné: O koronaviru perspektivou religionisty I. - Virus jako odplata
Posted on Pondělí, 14. září 2020 @ 09:09:31 CEST Vložil: Mainstream

Zamyšlení poslal Nepřihlášený

Co může v časech pandemie dělat religionista? Jistě, může zodpovědně trčet doma, svědomitě nosit roušku a snažit se nepozabíjet své řvoucí potomstvo. I to je samo o sobě velký výkon. Podaří-li se mu však ta nemožná věc, totiž najít si chvilku klidu na práci, má před sebou mimořádnou šanci uplatnit své znalosti. Světové sociální sítě se totiž proměnily v globální laboratoř náboženského a spirituálního myšlení, s jakou jsme se v dějinách lidstva ještě nikdy nesetkali. V tomto třídílném článku se proto pokusíme naznačit způsob, jakým se probíhající světová pandemie otiskuje do náboženského a spirituálního prožívání různých lidských skupin. V prvním díle se podíváme na obraz koronaviru jako trestu, v druhém na virus jako produkt konspirace a ve třetím na paradoxní pojetí pandemie jako velkého požehnání pro lidstvo.

Co mají společného živelné pohromy, epidemie a hromadná neštěstí? To, že nezapadají do logiky našeho obvykle jasně nalinkovaného, přehledného a pochopitelného života. Snesou se odněkud shůry, tvrdě dopadnou na člověka a s sebou nesou příval otázek. Proč právě já? Jaký to má smysl? Čím jsme si to vůbec zasloužili?

Carlos Castaneda v jedné knize velmi trefně poznamenal, že svět je mnohem víc než jen to, co dělají lidé. Existuje obrovské množství věcí, které s lidmi nemají nic společného a které nepředstavují ani odměnu za správné chování ani odplatu za to špatné. Potíž ovšem je, že takhle se většině lidských kultur uvažovat nechce.

I dříve, když byl člověk dennodenně vystaven chaosu přírodních podmínek a jeho přežití záviselo na příznivém či nepříznivém okamžiku, i tehdy neustále vznikaly pokusy racionalizovat náhodu a převést ji na zákulisní machinace posvátných sil.  Naše tendence vnímat vlastní život jako příběh, jako spleť událostí směřujících k nějakému cíli, takové interpretaci nahrává.

V lepším případě nás tato tendence vede k hlubšímu promýšlení podstaty světa a vytváří nám hluboký pocit životního smyslu. V horším nás však mění v paranoidní fatalisty, kteří odmítají existenci náhody a mají pocit, že se vše na světě děje v podstatě kvůli nim. A přestože máme příležitost takové uvažování pozorovat prakticky neustále, v časech pandemie se ukazuje ve skutečně krystalicky čisté podobě.

Koronavirus pojatý jako trest je pochopitelně něco, co člověk nejprve hledá v rétorice vyhrocenějších forem křesťanství. V tomto ohledu na sebe soustředil velkou pozornost především Ralph Drollinger, který působí v těsné blízkosti Donalda Trumpa a který prohlásil koronavirus za trest za homosexualitu a „náboženství environmentalismu“.

Obdobné výroky však zaznívají i z lůna dalších tradičních náboženství, tedy judaismu a islámu. Zdá se, že v kontextu obzvláště drtivého dopadu koronaviru na Írán se v Íránu a v Afghánistánu (ale i např. v Pákistánu) množí nejrůznější lidové úvahy o příčinách Alláhova hněvu, kterým stíhá svět.

Podobné interpretace zaznívají z židovské strany a v podstatě se od těch křesťanských a muslimských výrazně neliší: např. rabi Shlomo Aviner obviňuje lidstvo, že začalo být příliš arogantní, lidé se považují za bohy a věří, že mají moc nad vším na světě. Médii však prolétl i skandál kolem výroku rabína Meira Mazuze, který prohlásil koronavirus za trest za pochody hrdosti menšiny LGBT. Zajímavé je i to, že se v kontextu pandemie zřejmě objevují i mileniální očekávání příchodu Mesiáše.

Přestože podobné výroky k sobě pochopitelně přitahují pozornost, zdá se, že na českých sociálních sítích jsou v zásadě zmiňovány buď kriticky, nebo jako zábavné exotické kuriozity. Daleko více než hlasatelé apokalypsy jsou totiž slyšet ti, kteří takovou interpretaci explicitně nebo implicitně odmítají. Příkladem je katolická církev – od Tomáše Halíka, který se proti apokalyptickým spekulacím otevřeně vymezil, až po Dominika Duku nebo papežského nuncia Charlese Balva, kteří volají po solidaritě, modlitbám a důvěře v Boha. Následují v tom ostatně příkladu papeže Františka, který pandemii vnímá jako výzvu k mezilidské solidaritě a k odhalení „falešných a pomíjivých jistot“ všedního dne.

Je mimořádně zajímavé, že interpretace koronaviru jako trestu zaznívá i ze strany alternativní spirituality, a to možná dokonce silněji než od vyznavačů tradičních náboženství. Je snad pochopitelné, že v časech klimatické krize, kdy je velmi slyšet hlas environmentálního aktivismu, se koronavirus nezřídka interpretuje právě jako trest za kořistnické zacházení s přírodou, drancování přírodních zdrojů a nehumánní zacházení se zvířaty. Hlavním tlampačem těchto myšlenek přitom nemusí být ekologičtí aktivisté sami – toto přesvědčení je rozšířené i mezi širší veřejností.

Zatímco tak Greta Thunbergová, která ostatně onemocnění zřejmě sama prodělala, pouze střízlivě vyzvala své fanoušky, aby se drželi doma a poslechli lékařská doporučení, uveřejnila Sarah Fergusonová (bývalá manželka britského prince Andrewa) tweet následujícího znění: „Matka příroda nás poslala do svého pokoje jako rozmazlené děti, kterými ostatně skutečně jsme. Dala nám dost času, mnohokrát nás varovala. Měla s námi trpělivost. Posílala nám požáry a povodně, snažila se nás varovat, ale nakonec musela opět převzít velení.“ A přestože se vévodkyni Sarah britský tisk s gustem vysmál, je třeba říci, že se podobná sdělení lavinově šíří po internetu. Na rozdíl od křesťanských, židovských či muslimských výroků jsou i v českém prostředí přebírána se smrtelnou vážností. Na tom je vidět, že současnému člověku je zjevně bližší myšlenka pomsty planety Země než božího trestu.

Silnou vodou na tento mlýn je i to, že se koronavirus rozšířil pravděpodobně kvůli pojídání netopýrů v Asii. Specifické interpretace tohoto faktu se mohou promítat i např. do rétoriky bojovníků za práva zvířat. Některé radikálně veganské organizace tak prohlásily veškerý masný průmysl za šiřitele nemocí, a dokonce se odvolávaly na to, že slovo „coronavirus“ je anagram anglického „carnivorous“, tedy „masožravý“. Obviňování masného průmyslu se dá krásně naroubovat i na předchozí paniku kolem ptačí a prasečí chřipky – v některých spirituálních skupinách na Facebooku se tak šíří tvrzení, že zvířata ve velkochovech jsou velmi nemocná a šíření nových chřipkových kmenů je toho nevyhnutelným důsledkem. Situaci dobře vystihuje báseň, jíž na své facebookové stránce uveřejnil český astrolog Vladislav Šíma:

Ti, co druhé tvory v klecích vězní

Teď sami v bytech uvězněni jsou

Lidským srdcím bolest zvířat nezní

Pochopí nyní smutnou báseň mou?


Máme-li si na závěr celou věc shrnout, pojetí koronaviru jako trestu vychází z logiky, podle níž je za nemoc a její šíření odpovědný člověk sám a pandemie je zaslouženým trestem za hříchy, ať už proti Bohu nebo proti přírodě. V příštím díle však uvidíme, že to není zdaleka jediná forma náboženské interpretace koronaviru a že existují i takové, v nichž nabývá obrysů pekelné mocnosti vyslané na lidstvo záměrně a se zlým úmyslem. A že koncept trestu, který se už sám o sobě jeví jako dostatečně drastický, může být v podstatě ještě relativně optimistickým odhadem.

Zuzana Kostićová

Zdroj: https://info.dingir.cz/



 
Příbuzné odkazy
· Více o Zamyšlení
· Novinky od Mainstream


Nejčtenější článka o Zamyšlení:
Ekologické otázky z teologické perspektivy


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 1
Hlasů: 2


Prosím, ohodnoť tento článek:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Normální
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Sdílej článek | Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"O koronaviru perspektivou religionisty I. - Virus jako odplata" | Přihlásit/Vytvořit účet | 1 komentář | Hledat v diskusi
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se


Re: O koronaviru perspektivou religionisty I. - Virus jako odplata (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: martyria v Čtvrtek, 17. září 2020 @ 20:46:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Religionista? Toje něco jako ateista, který svůj postoj dokáže rádoby racionálně odůvodnit? :)



Vedoucí Grano Salis Network - Tomas
E-mail: notabene@granosalis.cz, network@granosalis.cz, granosalis@granosalis.cz, magazin@granosalis.cz, redakce@granosalis.cz
Webmastering a údržbu systému zajišťuje firma ALLTECH, webmaster webmaster@granosalis.cz
Page Generation: 0.08 Seconds