Mnoha lidem blokuje cestu ke křesťanství pojetí Boha, který posílá lidi do pekla. Ve smrti mají zakusit opuštění a zavržení. Katechismus katolické církve (1997) to vyjadřuje slovy: Církev ve svém učení potvrzuje existenci pekla i jeho věčnost. Duše těch, kteří umírají ve stavu smrtelného hříchu, sestupují ihned po smrti do pekla, kde snášejí pekelné tresty, „věčný oheň“. Hlavním trestem pekla je věčné odloučení od Boha.

Radikálním vyjádřením tohoto přesvědčení v návaznosti na Kalvínovy náznaky jsou dortské články nizozemské reformované církve z let 1618-1619. Podle nich všichni lidé zasluhují věčné zavrženi. Bůh sám od věčnosti nezměnitelně, aniž by ve svém předzvědění před stvořením světa nahlédl do nitra člověka, rozhodl, že určitý počet jednotlivých lidí ze zavržení vyjme, dovede je k víře a ke spáse. O ostatních rozhoduje, že budou zavrženi.

Toto pojetí je silně, možná výrazně většinově zastoupeno v prostředí církví zvaných svobodné, probuzenecké či evangelikální, z něhož pochází Rob Bell. Ve sborech, které ze své životní cesty zná, se řešila otázka, kdo přijde do nebe a kdo do pekla. Do nebe, posmrtné oblasti trvající dokonalé blaženosti, přijde spíše jen hrstka těch, kteří přijmou Pána Ježíše za svého osobního Pána a Spasitele, přijmou ho do svého srdce, jsou obrácení a znovuzrození.

Rob Bell, sám příslušník téhle větve křesťanství v tom, jak v knize svědčí, nacházel rozpor s evangelii a jinými texty Nového zákona a celé Bible. Zamlčení jedněch a zdůraznění jiných textů. Chce-li být jako evangelikál věrný evangeliu, musí si nad tímto pojetím postavit radikální otázku. Název jeho knihy, Láska vítězí, je pokusem o odpověď, ke které se propracoval. Je přesvědčen, že Bůh, který chce, aby všichni lidé byli spaseni, si dosáhne svého. Ví o lidské svobodě, která může nabídku odmítnout. Nezamlčuje Boží soud nad nespravedlivým jednáním. Přesto jeho zvěst v knize tlumočená není vyhrožováním, nýbrž radostnou novinou, lepší zprávou, než jsme čekali, jak se nazývá jedna z kapitol.

Kniha není náročným teologickým pojednáním. Je čtivá, je napsána stylem, který vybízí ke čtení. Jak se říká, čte se sama. Se zázemím v odpovědné práci s biblickým textem a s křesťanskou tradici mluví srozumitelně, dalo by se říct populárně, ale nikoli ve smyslu zjednodušování.

Kdo případně sleduje tato témata v teologické rozpravě, najde v pozadí například úvahy o prézentní či realizované eschatologii. Tento typ mluvy však autor nepotřebuje a píše: Ježíš žil a mluvil, jako by pro něj byl celý svět průzračný; jako by se skládal z nekonečna nepředstavitelně provázaných božských dimenzí; jako by každé místo a každý okamžik byly jen dalším projevem božské reality, která je neustále přítomná všude kolem nás, v nás a skrze nás (s. 82). A v to této živé přítomnosti, v této věčnosti, která není nekonečným plynutím času, se odehrává naše pozemská skutečnost, a v ní můžeme ve smyslu Ježíšových doporučení pracovat pro docela hmatatelný nový přicházející věk. A v takovém kontextu je i smrt životodárná.

Autor nepřichází s hotovými konečnými řešeními otázky Božího nekonečného milosrdenství a Boží neúprosné spravedlnosti. Uvádí příklady ze života a klade sobě i čtenářům otázky, chce, abychom nad knížkou přemýšleli.

Spis v české verzi je dalším počinem pozoruhodného nakladatelství Biblion. Jeho duší je Alexander (Saša) Flek, autor nového překladu Bible do češtiny pod názvem Bible 21, autor Parabible, přesazení novozákonních příběhů do současné české situace. I tato kniha, jako další texty z tohoto prostředí je psaná dobrou češtinou, překlad přihlíží ke zkušenosti českého čtenáře, když jemně, bez újmy na originálu, přesazuje některé momenty do zdejšího kontextu.

Kniha odkazuje na další možnou četbu k tématu, např. Univerzální Kristus od františkána Richarda Rohra nebo třeba Překvapivá naděje od anglikánského biskupa Nicholase Thomase Wrighta. Upozorňuje také na webové zdroje týkající se konkrétní služby lidem, např. dostupnosti pitné vody nebo pomoci lidem ohroženým násilím a válkou. Takovými aktivitami se totiž podle něj prolamuje nebe do zemských poměrů.

Rob Bell, Láska vítězí, Praha: Biblion, 2020.

Ivan Štampach

Zdroj: https://info.dingir.cz/