Z vybraných společenských institucí lidé nejvíce věří rozhlasu, televizi, internetu a také armádě. V případě policie a tisku pak podíl důvěřujících převažuje jen minimálně. Naopak výraznou nedůvěru mají lidé k církvím. Ve vztahům k církvím je výrazná převaha nedůvěry (29 % důvěřujících : 57 % nedůvěřujících). V případě církví se důvěra v posledních letech stabilně drží v úzkém rozpětí od jedné čtvrtiny do 30 %.

Vyplývá to z aktuálních výsledků zářijového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Důvěra vybraným institucím veřejného života (v procentech):

Instituce    rozhodně    spíše        spíše          rozhodně     neví
                 důvěřuje  důvěřuje   nedůvěřuje   nedůvěřuje
rozhlas           9             58            24                5              4
televize          9             49            33                7              2
internet          9             44            24                8            15
armáda           9             44           24               11            12
policie             6             45            38                9              2
tisk                 7             44            35               12              2
soudy             7             38            37               14              4
banky             4             38            34               17              7
odbory            8            33             28               14            17
neziskovky      6            35             28               14            17
církve             7            22            28               29           14


Rozhlasu věří zhruba dvě třetiny dotázaných, televizi pak 58 procent lidí, internetu a armádě shodně mírná nadpoloviční většina účastníků průzkumu. Vyrovnaný podíl důvěry a nedůvěry zaznamenaly v průzkumu odbory a neziskové organizace. Lidé pak spíše nedůvěřují soudům a bankám. Nejhůře jsou na tom církve, ve které má důvěru jen 29 procent dotázaných.

Církvím a armádě častěji nedůvěřují muži než ženy. Se stoupající životní úrovní roste důvěra v soudy, policii, armádu, banky, neziskové organizace či internet. Lidé nad 60 let častěji důvěřují církvím, mladí ve věku do 30 let mnohem více věří internetu a v případě mladých do 19 let také neziskovým organizacím.

Absolventi vysokých škol častěji důvěřují internetu nebo bankám, naopak relativně vyšší nedůvěru mají k odborům. Z hlediska politické orientace lidé hlásící se k levici častěji důvěřují odborům a naopak více nedůvěřují bankám, soudům a rovnež internetu. U těch, kdo sami sebe zařazují k pravici, je to opačné.

Vývoj důvěry v armádu, policii a soudy doznává v dlouhodobé perspektivě značných změn. Aktuální postoje veřejnosti jsou k těmto složkám výrazně příznivější než ve druhé polovině 90. let minulého století. Ze skupiny médií v posledních letech mírně klesá důvěra lidí v televizi a tisk, naopak stabilně dobrou pozici si udržuje rozhlas.

Průzkum se konal od 5. do 12. září. Účastnilo se jej 984 lidí ve věku od 15 let.

Zpráva o šetření veřejného mínění "Důvěra některým institucím veřejného života – září 2011"