Americký fundamentalismus vychází z evangelikalismu, který také představuje dost nejednotné hnutí. Toto hnutí, které není vázáno na jednotlivé církve a denominace, má své kořeny v probuzeneckých proudech protestantismu 18. a 19. století. Rozšířilo se hlavně ve Velké Británii a Spojených státech amerických.

„Základní víra evangelikálů zahrnuje (1) reformační doktrínu o rozhodující autoritě bible,  (2) skutečný historický charakter božího spasitelského díla, který je zaznamenán v Písmu, (3) spásu k věčnému životu založenou na spásném díle Krista, (4) důležitost evangelismu a misií, (5) důležitost žít spiritualitou transformovaný život“.

V Americe byl evangelikalismus ovlivněn puritanismem Nové Anglie. V 19. století měl velký vliv na americké soukromé i státní školství. Dnes zahrnuje velké množství tradicionalistických křesťanů. Mezi nimi kupříkladu některé příznivce pentekostálního hnutí, hnutí za posvěcený život, pietismu, metodismu, kongregacionalismu, presbyterianismu, baptismu a další. Tedy ty, kteří jsou ochotni souhlasit se základními pilíři evangelikalismu. Odhaduje se, že počet evangelikálů ve Spojených státech dosahuje padesáti milionů.

Fundamentalismus k evangelikalismu připojil určité charakteristiky. Jedná se mimo jiné o vztah k soudobé společnosti, který je často spojený s jejím odmítáním. Moderní společnost je pro fundamentální evangelikály reprezentovaná pokleslou liberální teologií a vědou, založenou na špatných předpokladech, která podle nich podkopává morálku jedinců a vede k celkovému úpadku společnosti. Navzdory odmítání světa se zde objevuje usilovná snaha o jeho nápravu.

Dále je to silný důraz na doslovný výklad bible, který fundamentalisty odlišuje od evangelikálů, kteří jsou ochotni přistoupit na rozpory v překladu i interpretaci. Při dalším srovnání s evangelikály toto hnutí zpravidla vykazuje mnohem menší toleranci vůči odlišnostem nejen na poli teologického výkladu.

Citováno z bakalářské práce Kateřiny Šťastné Evangelikální fundamentalismus: Věda a náboženství