Návrh č. 13

Doplnění Ústavy BJB v Příloze „Zásady a stanoviska" základního řádu sboru. (Doplnění je zvýrazněno tučně, kurzívou.)

VII. Příloha č. 1 „Zásady a stanoviska"

8. Zastáváme zásadu „všeobecného kněžství věřících", podle níž jsou všechny údy sboru povolány ke službě.

Každý, kdo je Kristem povolán, přijímá ke své službě prostřednictvím Ducha svatého specifické dary. Členové sboru každé jednotlivé povolání zodpovědně rozpoznávají a přezkušují. Zatímco jak muži, tak ženy, mají možnost v církvi uplatňovat svá nejrůznější obdarování, pozice duchovního vedení, vyučování, pastýřské péče a odpovědnosti za sbor (tedy: episkopos, presbyteros, poimene) je na základě Písma svěřena pouze mužům a to takovým, jejichž život odpovídá biblickým požadavkům na ně kladeným.

Odůvodnění: Přizpůsobování se církve světu a kultuře. Prevence překračování Bohem daných biblických principů.

Nikde v NZ se nevyskytuje žena s autoritou ve vedení církve. Ani diakonka Foibé (Ř 16), ani Filipovy dcery (Sk 21:9) ani Priscilla (Sk 18:26), ani žádná starozákonní funkce biblických žen se nerovná vedoucí NZ sboru, v pozici pastýř, strážce či dohlížitel. Naopak Bible tuto roli váže výhradně na mužské pohlaví (1 Tim 2:11- 12n, 3:2, Tit 1:6). Důvody pro to rozhodně nejsou kulturní, neboť Boží plán v roli mezi mužem a ženou je již od stvoření (1 Tim 2:13-14) a nebyl zrušen ani novou smlouvou v Kristově oběti (Ef 5:22-23, 1 Kor 14:34). Nikdo nebrání ženám užívat dary Ducha Svatého, protože i ženy jsou povolány k nesení ovoce Ducha (Gal 5:22-23), i ony mají sdílet svoji víru se ztracenými a nestydět se za evangelium (1 Petr 3:15), jsou povzbuzovány k vedení a vyučování jiných žen (Tit 2:3) aktivně se podílí na dalších činnostech sborového života (1Tim 3:11), ovšem mimo vedení a vyučování, jenž nese duchovní autoritu nad muži (Ef 5:24).