Rok 2021 byl patrně rokem pocitu ohrožení chytrými ženami.

Tedy pokud jste bílý muž, konzervativní evangelikální nebo kalvínský kazatel. Pokud by byl Twitter vytištěn inkoustem, loni by se vysypaly sudy listů s debatou o osobách a práci nejméně čtyř křesťanských žen, které skupina TheoBros tak rádi nenávidí: Beth Mooreové, Beth Allison Barrové, Kristin Du Mezové a Karen Swallow Priorové. Nemluvě o pomlouvání viceprezidentky Kamaly Harrisové jako „Jezábel“.

Vitriol je tak silný, že jeden reformovaný teologický seminář údajně položil otázky ohledně některých z těchto žen jako lakmusové testy pro přijetí.

Daniel Kleven z Minneapolis 31. prosince zveřejnil na Twitteru fotografii e-mailu, který obdržel od přítele, který požádal o přijetí do Bethlehemského teologického semináře, školy v Minneapolis založené vlivným reformovaným teologem a pastorem Johnem Piperem. Kleven je bývalý student a zaměstnanec semináře v Betlehemu.

V srpnu 2020 jsme psali o rezignaci ředitele Liberty University, jedné z největších evangelikálních univerzit ve Spojených státech. Jerry Falwell jr. byl synem zakladatele této univerzity a známého teleevangelisty a hlasitým podporovatelem dnes již bývalého prezidenta USA Donalda Trumpa, což mu nakonec vyneslo i nabídky práce v jeho administrativě.

Ze ředitelského postu odstoupil Falwell jr. na nátlak správní rady univerzity poté, co na sociální síti Instagram zveřejnil nevhodnou fotografii z dovolené s velmi uvolněným komentářem. To však byla jen jedna z mnoha kontroverzí, která se s Falwellem jr. pojila prakticky od počátku jeho kariéry ve vedení univerzity. Problematické byly také jeho opakované tvrdé výroky na adresu muslimů či homosexuálů, cenzura studentských prací a řada dalších kontroverzních kroků.

Nejzásadnější roli v jeho odchodu však nakonec údajně sehrálo odhalení milostného poměru, který údajně Falwell jr. a jeho manželka Becki udržovali s mužem jménem Giancarlo Granda nejméně od roku 2013, patrně však déle.

Profesor New Orleans Baptist Theological Seminary (NOBTS) zjistil kalvinistický důraz ve studijních poznámkách k nové Bibli LifeWay Christian Standard Bible (CSB).

Známý vědec zveřejnil soustředěné hodnocení studijních poznámek v nově vydané Christian Standard Bible (CSB) a uvedl, že nekalvinisté „budou zklamaní“ kvůli silnému kalvinistickému sklonu v některých jejích komentářích k pasážím, které se zabývají spasením. Adam Harwood, docent teologie v New Orleans Baptist Theological Seminary, popsal skutečný překlad Bible jako „teologicky konzervativní zdroj“, ale měl problém s „teologickou interpretací“ některých studijních poznámek uvedených na konci stránek a řekl: „Ti, kteří tvrdí, že Bůh miluje každého člověka, Kristus zemřel za každého člověka a Bůh si přeje každého člověka zachránit, budou zklamáni.“

Novokalvinismus v USA se dále radikalizuje. Článek LifeWay Christian Resources mluví o Bibli Calvinist Standard Version (CSB), ve které by se kalvinistické učení o předurčení vkládalo přímo do veršů Bible.

Na stránkách Síť víry vyšel článek Proč už nejsem kalvinista. Je to rozhovor s mužem, který opustil kalvinismus.

Jak jste se stal kalvinistou?

Uvěřil jsem v Ježíše ve sboru Acts29 (Skutky 29). Zajímavé na této denominaci je, jak jemní jsou v dávkování kalvinismu (na rozdíl od mnoha presbyteriánů nebo reformovaných baptistů, kteří učí přesně tomu, čemu věří). Sbor, ve které jsem byl, měla dokonce heslo, které znělo „jsme církví pro VŠECHNY lidi, aby objevili a prohloubili vztah s Ježíšem Kristem.“ V tomto sborovém kontextu nebyly „doktríny Milosti“ ve skutečnosti výslovně vyučovány; byli podprahově podsouvány. 

Když se ohlédnu zpět, teď snadno rozeznávám kalvínský jazyk, ale v té době jsem byl bezradný.

Zejména evangelikální část amerického křesťanstva v posledních dnech překvapila zpráva, že syn zakladatele velmi vlivné soukromé křesťanské univerzity Liberty University a její současný ředitel odstoupil ze své funkce. Ačkoli je Jerry Falwell jr. (*1962) značně kontroverzní osobností už dlouho, až nyní se ale rozhodl pro rezignaci, a to v důsledku úniku skandálních informací z jeho soukromí. Poté, co už tak jednou učinil o den dříve, ale nakonec rezignaci stáhl, ji znovu s konečnou platností podal 24. srpna, zjevně ale jen pod tlakem správní rady univerzity.

Falwell měl problémy již dříve zejména pro své velmi vyhraněné názory na homosexualitu a rasové otázky. Po teroristickém útoku v San Bernardinu se na veřejnosti vyjádřil v tom smyslu, že by terorismu nejlépe předcházelo střílení muslimů. Posléze tento výrok vysvětlil tak, že myslel pouze na muslimy páchající teroristické útoky, nikoli všechny muslimy obecně. Postupně zmínil také rétoriku odsuzující homosexualitu, ačkoli názory prý rozhodně nezměnil. V nedávné době byl kritizován také za přísnou cenzuru studentských prací a novin publikovaných v rámci Liberty University či za neprůhledný obchod s univerzitními pozemky, které měl prodat svému osobnímu trenérovi.

Po devatenácti letech svého působení v České republice se vrátil do USA americký misionář Lance Roberts. Pocházel z nedenominačního konzervativního baptistického sboru v Shenandoah a byl podporován novokalvinisticky orientovaným megasborem Grace Community Church vedeným Johnem MacArthurem.

Jako korekci k hagiografickému hodnocení jeho žáků a stoupenců předkládáme retrospektivu článků na Notabene, ve kterých byl tento spoluzakladatel nové denominace Evangelikální baptisté zmíněn:

Historie sboru BJB v Příboře

Intenzivní kurz biblického poradenství

Pět novokalvinistických sborů vzešlých z prostředí BJB se prezentuje na nových webových stránkách (ve výstavbě) jako Evangelikální baptisté. Jedná se o sbory v Jablonci nad Nisou, Kroměříži, Kuřimi, Lovosicích a Jílové u Děčína.

Na těchto webových stránkách jsou zveřejněny dva zásadní články:

Prohlášení pěti sborů k situaci v BJB

Chicagské prohlášení o neomylnosti Písma a hermeneutice

Óda na Lance Robertse. Poznámka:

Nedávno jsme se již zabývali nějakými aplikacemi, které si má vzít Boží lid – jenž by měl všechno, co se okolo něj děje, zvažovat duchovně – k srdci. Jelikož přes různá uvolňování s námi koronavirus a jeho důsledky, zdravotní, sociální, politické, ekonomické i jiné, ještě zůstanou, je na místě toto téma ještě nepřejít, ale zamýšlet se nad ním z dalších úhlů pohledu. „Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel“ (Ž. 62:11) – a mělo by to pro nás platit i v případě Božího mluvení skrze události, které ve své svrchovanosti řídí nebo dopouští. Nyní se tedy zaměříme ne již na to, co si vzít z příkladu opatrnosti synů světa, ale co nám chce sdělit skrze nastalou situaci Hospodin přímo.

Je koronavirus Boží soud?

I když to posměvači a odpadlí křesťané zpochybňují, podle Bible můžeme s jistotou říci, že koronavirus naši společnost – míněno nejen českou, ale západní i světovou – napadl z přímého Božího dopuštění a pro její hříchy. „Bůh jest soudce spravedlivý, [Bůh] silný hněvá se [na bezbožného] každý den“ (Ž. 7:11) – a bezbožnost se v posledních dekádách nadmíru rozmáhá, ba nejen to, obhajuje se jako něco dobrého a žádoucího. Jen blázen si může myslet, že Pán Bůh to jen tak nechá být a že toto zlo nenavštíví svým soudem.

V internetových rozhovorech novinářů s několika kněžími, jsem na otázku: „Je dnešní světová pandemie Božím trestem?“, četl shodné rozhodné odpovědi: „Ne!“, i když byly formulovány různě. Většinou v nich Boha vůbec nezmínili (nákaza tu zkrátka je), nebo se zdálo, že hájí Boha, který je láska (a On jí opravdu je), takže se ho současná pandemie nemůže týkat. Čtenářům je tím podsouván dojem, že buď se Bůh o nákaze ještě nedozvěděl, nebo ho nezajímá, případně se mu šíření nemoci vymklo z kontroly a vládne skrze ni Satan.

To, že mnozí, kteří se považují za křesťany, takto vnímají současnou situaci, vytváří zdání, že Boží existence a situace ve světě jsou sice dvě rovnoběžné, ale ničím nespojené reality. A to, že Pán Bůh nereaguje podle lidských představ, se v praktických dopadech blíží názoru ateistů, že Bůh neexistuje. Čím je takto podobný pohled „věřících“ a nevěřících způsoben? Mají obdobný pohled na pravdivost (vlastně nepravdivost) Bible.

„Nebo synové tohoto světa opatrnější jsou, než synové světla v svých věcech“ (Lukáš 16:8).

V souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc COVID-19, v České republice zavedl náš stát mnohá opatření, aby se omezilo – a postupně zastavilo – jeho šíření a aby se naše zdravotnictví, které nemá nevyčerpatelné kapacity, nezhroutilo pod náporem příliš mnoha nemocných v příliš krátkém čase. Počet nakažených lidí roste nějakou dobu exponencionálně, ale pokud se včas učiní příslušná opatření, tato křivka neroste tak strmě – o tom se hovoří jako o „zplošťování křivky“. Smyslem je, aby ta křivka byla dostatečně plochá s ohledem na možnosti a kapacity zdravotnictví.

Nejúčinnějším opatřením je vedle důsledné hygieny tzv. sociální odstup, aby se omezila možnost lidí se vzájemně nakazit. To je hlavním cílem všech omezení, která na obyvatele vlády postižených zemí uvalují. Jestli se našimi opatřeními dosáhne zamýšleného účinku a předejde se nanejvýše neveselé situaci, která panuje v Itálii, ukážou v plném rozsahu až příští týdny, i když zatím situace z milosti Boží vypadá nadějně. Není zde však naším záměrem zabývat se koronavirem z toho zemského pohledu. Je jistě na místě chovat se zodpovědně a podle té moudrosti, kterou nám Pán dává, podle svých možností předcházet zbytečným rizikům. Nedbat toho by nebyla víra, ale hříšná troufalost a pokoušení Pána Boha. Zbytek ovšem můžeme a máme s důvěrou nechat na Pánu. Pokud nás On neochrání, nezajistíme se ani sebelepšími opatřeními.

Koronavirus je „Boží trest“ za to, že lidé „volili Trumpa“, že „Číňané jsou hříšníci“, nebo za homosexuály či emancipaci žen – tak si někteří věřící a duchovní tří monoteistických náboženství vysvětlují pandemii koronaviru. Řada z nich navíc napomáhá jejímu šíření.

Většina židů, muslimů a křesťanů bezpečnostní opatření svých vlád dodržuje, ale problém představují fundamentalisté a tmáři. Zákazy často porušují ultraortodoxní židé v Izraeli. Jejich náboženští vůdci odmítají zavřít modlitebny a školy s tvrzením, že „přerušení studia Tóry je nebezpečnější než koronavirus“. Studenti ješiv, náboženských škol, tvrdí, že „Tóra je ochrání“, a „dokud studují, jsou proti nákaze imunní“.

Evangelikální hnutí lze jen těžko definovat radostí; ve sborech je dnes tolik bojů a nepřátelství, že je to daleko od toho, co si Bůh přeje, řekl pastor John MacArthur.

Vlivný pastor z Grace Community Church v Kalifornii začátkem března hovořil před velkou skupinou vedoucích sborů na konferenci, kde nazval otázku jednoty jednou z „mnoha obav“, které má.

„Nejenže jsou jednotlivé sbory velmi často rozděleny, plné frakcí, nepřátelství a hněvu, ale zdá se mi, že celé evangelikální hnutí je takové – roztříštěné, rozdělené, nepřátelské, dokonce plné hněvu,“ ​​řekl podle The Christian Post. „To je daleko od toho, co si náš Pán přál, když řekl, že svět nás pozná díky naší lásce.“

Podporujeme autoritu Bible, a to hned od jejího prvního verše. Avšak někteří oponenti biblického stvoření („mladé země“) rovněž tvrdí, že věří v autoritu Písma, ale současně prohlašují, že Genesis 1-11 je pouhou poezií nebo alegorií. Jiní nám odporují se slovy: „Genesis není učebnice přírodovědy“. Když mám náladu, odpovídám: „Díky Bohu, protože učebnice přírodovědy nejsou už po pár letech aktuální.“

V jiném případě odpovídám, že se jedná, jak tvrdíme, o historickou knihu, která pojednává o událostech, které se v minulosti skutečně odehrály.[1]

Abychom tento pohled ospravedlnili, je důležité ukázat, jakým typem knihy Genesis je.[2] Abychom toho docílili, musíme porovnávat Písmo s Písmem.

Další bibličtí pisatelé pokládali Genesis za historickou knihu

Jak jsme si ukázali z celé řady článků, zbytek Bible pokládá Genesis za skutečnou historii.[3] Další bibličtí pisatelé, jak ve Starém, tak Novém zákoně, vnímají postavy, události, časové rámce [4], a dokonce pořadí událostí jako pravdivé, nepovažují je pouze za literární nebo teologické prostředky.[5] A skutečnost historických událostí je základem pro učení o víře a etice.[6] A co víc, Kromě toho je zřejmé, že novozákonní pisatelé předpokládali, že jejich čtenáři, noví konvertité v prvotní církvi, byli podrobně vyučeni knize Genesis.[7]

Německý profesor Thomas Schirrmacher publikoval roku 2013 nevelkou knihu Fundamentalismus. Když se náboženství stane nebezpečným a české nakladatelství Návrat domů ji v roce 2019 vydalo v překladu pod názvem Fundamentalismus jako militantní pravdivostní nárok.

Ve této knize vymezuje svou definici fundamentalismu takto:

"Fundamentalismus je militantní pravdivostní nárok, který odvozuje svůj nárok na moc z nekritizovatelných, vyšších zjevení, lidí, hodnot či ideologií. Míří proti náboženské svobodě a mírovým výzvám; pro dosažení svých cílů ospravedlňuje, vybízí k užití nebo užívá nestátní či státní, avšak nedemokratické síly. V tomto procesu se často dovolává odporu vůči určitým vymoženostem moderní doby v zájmu zmizelé vznešenosti zašlých časů. Zároveň ale používá moderní vymoženosti k řešení či vytvoření moderní varianty starších náboženství a světonázorů. Fundamentalismus je transformací náboženství či světonázoru, která je podmíněna modernitou."

Charakteristické znaky fundamentalismu podle Alfreda Rammera:

     - Nesmiřitelnost - ti "druzí" jsou zlí; odlišné názory mají stigma nemorálnosti a nerozlišuje se mezi nimi.

     - Izolace - nepředstavují elitu v rámci svého vlastního náboženství, nýbrž jedinou pravou církev.

     - Autoritářství - kult osobnosti, dětinskost tváří v tvář hierarchii

Jak se křesťané mohou chránit před zhoubnými dopady sektářského fundamentalismu?

     - Zřekněte se veškerých snah ovládat druhé lidi.

     - Odmítejte slepou poslušnost. O nařízeních by se mělo diskutovat v klidu a člověk by se měl ptát po důvodech, jež za nimi stojí.

     - Když se objeví autoritativní vůdci, buďte kritičtí. To, co je dobré a pravdivé, nikdy neobjeví jediný člověk či jedna skupina.

     - Pokládejte otázky těm, kdo ve vztahu k vám přijmou od Boha nějaké příkazy.

     - Jasně rozlišujte mezi Bohem, Božím zjevením a omylnou interpretací nás jako jednotlivců.

     - Intenzívně a obšírně se zabývejte možnými odlišnými interpretacemi biblických textů.

Dnešního dne se sešla sborová schůze v počtu členů 22. Všichni přítomní se usnesli na tom, že ve Stanovách spolku bude provedena změna a to konkrétně v části, ve které se uvádí, že nejvyšším orgánem spolku je sborová schůze. Všichni přítomní souhlasí, že nejvyšším orgánem spolku budou starší sboru.

Zapsala Jitka Tobolová

Zdroj: zápis ze sborové schůze BSK Kroměříž 28.4.2019

Nový školní rok přinesl doposud největší počet studentů v historii Českého biblického institutu. Ve třech kurzech (Základy víry 1, Základy víry 2, Biblické poradenství) studuje 48 studentů.  Jedná se tak o kapacitní maximum nynějších prostor v Kroměříži. Také v pobočce v Lovosicích, kde byl letos poprvé otevřen kurz Základy křesťanské víry 2, studuje 20 studentů.

Galerii s fotkami tohoto ročníku naleznete ZDE.

Los Angeles – Evangelikální pastor John MacArthur, který promluvil na oslavě 50. výročí své kazatelské služby, se vyjádřil k probíhající debatě o službě žen u Jižních baptistů (SBC) a tvrdí, že největší protestantská denominace v USA ztratila víru v autoritu Bible.

Řekl, že SBC udělala „přímočarý skok“ směrem k tomu, aby umožnila službu žen v kazatelské pozici na svém výročním zasedání letos v létě.

„Když změníte učení Písma, abyste dali moc lidem, kteří po ni touží, vzdali jste se biblické autority,“ řekl podle Religion News Agency MacArthur.

Populární pastor a spisovatel Max Lucado řekl, že je „zarmoucen“ nedávnými komentáři Johna MacArthura o Beth Mooreové.

Při panelové diskusi na konferenci „Truth Matters“, která se konala minulý týden v Grace Community Church v Kalifornii, byl MacArthur požádán, aby se vyjádřil k Moorové. Odpověděl: „Jděte do háje! Bible neskýtá žádnou oporu pro kazatelství žen v církvi. Konec diskuse, není se o čem bavit."

Dodal: „To, že umíte prodávat šperky na televizním prodejním kanálu, ještě neznamená, že byste měli kázat.“

„Jsou lidé, kteří mají přirozené schopnosti prodávat, mají energii a osobnost a to je vše. To ale nikoho neopravňuje kázat Boží slovo.“

Pastor Steve Anderson pobuřuje svými antisemitskými, homofobními a nenávistnými názory. Poté, co oznámil, že bude 26. května kázat v irském Dublinu, se na internetu proti jeho vstupu do země objevila petice. Podepsalo ji přes čtrnáct tisíc lidí.

Na petici zareagoval okamžitě irský ministr spravedlnosti Charlie Flanagan. Pastorovi zakázal vstup do země na základě tamního zákona o imigraci. Anderson je první člověk ve dvacetileté historii existence zákona, na kterého bylo vyloučení uplatněno. Informoval o tom server BBC.

Pastor žije v Arizoně, kde vede kostel s názvem Faithful Word Baptist Church. Je aktivní také na internetu, své postoje propaguje na Youtube, kam nahrává kázání. Jeho videa mají ke třiceti milionům zhlédnutí.

První teologický problém “lidového fundamentalismu” spočívá ve zjednodušené představě o interpretaci textu Písma. Čtenář se v této představě v textu Písma přímo setkává s neomylným Božím slovem. Jde ve své podstatě o problém analogický naivnímu realismu, který předpokládá, že člověk skrze své smysly nazírá realitu. Slovo “naivní” není pejorativní. V původním významu jde o přirozené (nativus) vnímání stavu věcí, tedy o představu jakéhosi “selského rozumu”, která je udržitelná do té doby, než ji člověk začne hlouběji prozkoumávat.

Filosofie již po staletí registruje, že k vnímání nepatří jen čistý pozorující subjekt a pozorovaný objekt, ale také spletité předivo kognitivních a jazykových kompetencí, které vnímání strukturují. Stejně tak při čtení Písma, při jeho výkladu a aplikaci je nezbytně (a většinou nereflektovaně a implicitně) přítomné množství tradovaných předpokladů, postupů, lingvistických nástrojů, osobnostních dispozic, vlivu společenství víry, působení Ducha Svatého, který (jak věříme) se všemi těmito rovinami pracuje a mnoho dalšího.

Solidní teologie tyto nástroje vnímání a lingvistické a telogické předpoklady více či méně reflektuje, ale fundamentalismus v jeho laické formě jim buď nevěnuje pozornost, nebo je popírá. Pokud o nich někdy uvažuje, tak pouze v tom smyslu, že reflexe těchto postupů zavání přílišným intelektualismem, že je třeba se těchto zprostředkovatelských představ zbavit a přistupovat k textu přímo. Jenže bez našich kognitivních struktur lze rozumět textu stejně, jako lze bez bakterií ve střevech trávit potravu. Tedy vůbec.

James Barr: Fundamentalismus; Westminster Press, Philadelphia 1978. Str. 379.

Vynikající britský starozákonník, známý především svými pracemi z oboru biblické lingvistiky, se ujal neobvyklého úkolu: Zevrubně referovat o myšlenkovém systému, který se zaměstnává křesťanskou biblí z docela jiných premis, než jaké jsou běžné a nepostradatelné pro biblického badatele. Výsledkem je nepřeberný zdroj poučení, které zejména teologové a biblisté – laici, pracující v „terénu“ svých sborů, budou moci ocenit možná víc než leckteré klasické příspěvky akademické biblistiky.

Autor věnuje svou pozornost pouze tomu druhu fundamentalismu, který se objevuje v rámci hlavního proudu institučního křesťanství, a svou práci odkazuje těm, kteří se v tomto rámci ocitají pod vlivem fundamentalistických argumentů a pod dojmem zdánlivé přitažlivosti jejich pozice, kteří však přesto zůstávají dosud otevřeni i pro odlišná stanoviska.

Co je fundamentalismus? Na to přináší odpověď pečlivé a do nuancí jdoucí ohledání všech možných aspektů této otázky. Fundamentalismus není – ač to o sobě sám rád hlásá – dědicem či pokračovatelem novozákonního křesťanství a reformace; je to zcela zvláštní druh religiozity a jako takový je v podstatě novodobým jevem. Obsahuje sice mnohé prvky tradičního křesťanství, ale vnitřní kontinuita s dějinami církve (včetně reformace) je v rámci jeho ideologické struktury takřka eliminována. Je ovšem příznačné, že fundamentalisté se od počátku naopak pokládají za nositele pravověří a s jinými dogmatickými koncepcemi nakládají jako s běžnými herezemi z církevních dějin.

Misionáři, dealeři, donátoři a kongregacionalismus

V České republice není mnoho znovuzrozených křesťanů. Přesto procházejí stejnými zkouškami jako Boží lid kdekoliv jinde na světě. Uprostřed této hrstky občas vyvstane radikální skupina zejména mladých lidí, kteří jsou přesvědčeni, že objevili něco, co je nezbytné, aby převzala celá církev. Hledají proto různé způsoby, jak toto učení zprostředkovat ostatním. Pokud tito narazí na odpor, nezřídka to chápou jako odpor proti Duchu svatému nebo protivení se požadavkům Písma. 

Nechci se zabývat, zda se přitom prosazuje zdravé učení nebo jen vlastní interpretace Písma. Mnohem více pozoruji způsoby, jak se dané věci prosazují. Za dobu, co jsem křesťanem, jsem si povšiml, že v pozadí podobných skupin stojí obvykle zahraniční misionář, který je zároveň dealerem/donátorem učení nějakého cizojazyčného učitele.

Když jsem byl ještě čerstvě spasený mladík, zdálo se, že hlavním cílem všech horlivých křesťanů – ať už kalvinistů či arminiánů – bylo posvěcení. Kázání, knihy a konference to zdůrazňovaly v duchu Římanům 12:1-2, kde apoštol úpěnlivě vyzývá věřící, aby vydávali těla svá v oběť živou a nepřipodobňovali se světu tomuto. Srdce byla konfrontována a pohnuta. Kristus měl být Pánem lidského života, a lidské JÁ se muselo odevzdat na oltář služby Jemu. Nyní to však vypadá, že na scénu přišel nový kalvinismus s novými kalvinisty, kteří dřívější cíle odsunuli stranou. V nedávno vydané knize Young, Restless, Reformed (Mladí, neklidní, reformovaní – v češtině dosud nevyšlo) Collin Hansen popisuje, jak se tzv. kalvinistická obnova zmocnila fantazie tisíců mladých lidí v USA, a tato kniha byla ve Velké Británii s velkým nadšením recenzována v dobře známých časopisech jako je Banner of Truth, Evangelical Times a Reformation Today. 

Autor tohoto článku byl nicméně při jejím čtení velmi hluboce zarmoucen, protože kniha popisuje nový kalvinismus jako kalvinismus velmi překroucený, který se daleko, daleko odchýlil od původního a ryzího života poslušnosti svrchovanému Bohu. Bude-li tento druh kalvinismu vzkvétat, pak bude ryzí biblická zbožnost pod útokem jako nikdy předtím