Milan Svoboda míří do funkce tajemníka VV BJB?
Na Radě zástupců sborů v Pardubicích jsme byli svědky rozštěpení bloku fundamentalistických pragmatiků. Pro někoho možná překvapení, pro obeznalejší spíše nepřekvapivá epizoda v křížovém tažení fundagmatiků za věčnou prosperitu a homogenitu "baptistické" Církve Nového věku.
Není divu, že se pod br. Titěrou kymácí křeslo. Funkce tajemníka VV je totiž klíčová a hlavně bude ještě klíčovější při rozdělování toužebně očekávaných stovek miliónů, které by měl stát BJB vyplácet (pokud ovšem bude schválen patřičný zákon). Kdo bude ony milióny rozdělovat, ten bude mít v rukou faktickou moc. A moc - to je to, oč tu běží. Moc ovlivňovat státními penězi sbory, aby skákaly (rozuměj hlasovaly) tak, jak bude jejich donátor pískat.
Ukazuje se, že aliance současných špiček ve VV byla jen účelovým slepencem, aby bylo možno získat v BJB převahu, odsunout nepohodlné reálné baptisty do nicoty a postupně demontovat baptismus v BJB tak, aby "církev" byla připravena na ten balík peněz, které má stát každoročně sypat VV do klína. Revoluce v BJB bylo dosaženo a nyní se ukazuje, že pravidlo o tom, že se její iniciátoři zpravidla začnou vzájemně požírat, má něco do sebe. Moc, kterou státní milióny přinesou, je příliš oslepující, než aby bylo možno se o ní dělit.A tak se najde někdo, kdo udělá tu černou práci a za odměnu dostane vlastní korýtko. Černá práce se ovšem musí udělat tak, aby byla pro šedou zónu automaticky hlasujících zástupců sborů alespoň zdánlivě stravitelná. Vše se jim musí řádně předžvýkat:
A tak se někteří z VV náhle probouzejí s tím, že překvapeně zjišťují, že práce a fungování VV klade stále větší nároky na členy VV, kteří kvůli tomu čelí narušené atmosféře vzájemné důvěry. Milan Svoboda do toho umně zamíchá i plytkou frázi o potřebě vzájemné "vykazatelnosti", kterou důvěrně zná ze svého působení v Křesťanském společenství a která je mezi totalitním církevními společenstvími charismatického ražení velmi populární, neboť se za ní dá schovat cokoliv, jen aby autoritativní vůdce neměl nepohodlné osoby mimo kontrolu. A hlavně ten neustále rostoucí pocit změny. Vidí nutnost strategicky definovat a komunikovat, jak práce VV napomáhá naplňování cílů BJB. Výkonný výbor však cíle BJB nikdy nectil a nenaplňoval, naopak vždy důsledně prosazoval cíle vlastní, jde tedy jenom o to, aby byly definovány cíle ještě užší skupinky než úzké, která dosud v BJB vládla a hlavně se dohodnout, co říkat nahlas, aby to BJB strávila.
Mocenský boj o milióny začal. Je v podstatě jedno, která strana z vládnoucí kliky pragmatiků v něm zvítězí. Pro současnou BJB, která se pod jejich tlakem dobrovolně zbavila své baptistické identity, to nemá valného významu. Státní peníze budou korumpovat sbory dál a ty za tento mrzký peníz budou ochotně sklánět své šíje pod stále rostoucí autoritativní moc nově budovaných struktur. BJB si bude muset zvyknout na to, že takovéto mocenské boje jsou přirozenými plody tohoto směřování na cestě, na kterou se vydala. A budou se opakovat, neboť vycházejí hluboko z podstaty modelu státem krmené lidové církve.