Nekatolíkům byly úchylky mariánského kultu podezřelé. Milan Balabán v ET 33/2002 v článku „Spása je ze Židů“ uvádí mj. toto: „Také Ježíšova matka Mirjam byla Židovka a je otázka, zda naši katoličtí bratři, kteří povýšili Marii až na nebesa, jsou si vědomi toho, že tam povýšili ŽIDOVSKOU ŽENU, že všechny „Panenky Marie“ jsou jen obrázky té Židovky z Galiley, té prosté ženy, které se ujal židovský řemeslník Josef. Jsme si vědomi toho, že všichni novozákonní pisatelé byli Židé? A konečně: zvážili jsme, že se Bůh nestal člověkem ve všeobecném smyslu, nýbrž SE STAL ŽIDEM? SVÉHO BOHA ZNÁME JEN PODLE ŽIDOVSKÉ TVÁŘE…Židé tvoří KOŘEN tohoto stromu, my ostatní jsme ratolesti…“ (konec cit).
Římští bohoslovci mylně překládají: „Nepřátelství položím mezi tebou a ženou, mezi semenem tvým a semenem jejím, ona potře hlavu tvou, a ty ouklady budeš činit patě její.“ Zamítajíce původní znění hebrejské, latinského chybného překladu se drží:
Z tohoto mylného překladu uzavírali, že Marie Panna bez hříchu jest počata a svou svatostí ďábla potřela. (Viz dr. Ant. Lenze Mariologii, v Praze 1879 str. 25 a násl.)
Spasitel nechtěl, aby se k Němu učedníci (pokud byl v těle) modlili zřejmě z těchto tří vzájemně propojených důvodů:
2) MARIÁNSKÁ DOGMATA
2a) Titul Bohorodičky, nebo Matky Boží
Ve světle těchto skutečností nutno konstatovat, že přisouzení titulu
Bohorodičky, nebo
Matky Boží (
Dei genetrix) na sněmu v Efezu r. 431 je nebiblickým dogmatem;
KONCIL NEMĚL PRÁVO NA TO, ABY PŘISOUDIL PANNĚ MARII TITUL, KTERÝ JÍ DLE BIBLE NEPATŘÍ - následkem bylo první velké rozštěpení církve!!! S BIBLICKÝMI JMÉNY NELZE LIBOVOLNĚ NAKLÁDAT!!!
VYTVOŘENÍM TITULU BOHORODIČKY V PÍSMĚ SVATÉM NEUVEDENÉHO, VYTVOŘIL KONCIL V EFEZU MODLU, JEJÍŽ UCTÍVÁNÍ TRVÁ DODNES!!! KAŽDÁ MODLA SE STAVÍ MEZI ČLOVĚKA A BOHA. NEDIVÍM SE TOMU, ŽE V ŘKC UCTÍVÁNÍ TÉTO MODLY ZASTÍNILO SPASITELE.
2b) Trvalé panenství (Semper virgo)
Přijato r. 649 na Lateránském koncilu, který byl jen místním setkáním italských biskupů a hostujících biskupů z Afriky. Koncil tedy nebyl všeobecný a jeho ustanovení nelze považovat za závazná pro ŘKC. O tom se však mlčí.
O problému uvedu jen toto:
Katolík Dr. Col vysvětluje oddíl Mt. 12:46, 47 takto:
„Bratří Páně“ nebyli skuteční bratři Páně, nýbrž jeho příbuzní. Již ve SZ se slovem „bratr“ označoval nejen rodný bratr, nýbrž i jiný příbuzný, nebo známý.
Avšak Matoušovo i Markovo evangelium nebylo napsáno v hebrejštině, ani v aramejštině – nýbrž řecky, takže hebrejštinou argumentovat nelze!
Uvedu mnou upravenou komparaci od bratra biskupa Seberínyho:
(1) Mt. 12:47 „Hle, tvá matka a tvoji
bratři stojí venku a chtějí s tebou mluvit.“
(2) Kol. 4:10 „Pozdravuje vás můj spoluvězeň Aristarchos a Barnabášův bratranec Marek..“
(3) L. 1:36 „Hle, i tvá příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna…“
(4) L. 2:44 „Protože se domnívali, že je někde s ostatními poutníky, ušli den cesty a pak jej hledali mezi svými příbuznými a známými.“
(5) Mk. 3:21 „Když to uslyšeli jeho příbuzní, přišli, aby se ho zmocnili; říkali totiž, že se pomátl.“
V řeckém NZ:
(1) „adelfos“ – překládá se jako „bratr“
(2) „anepsios“ – překládá se jako „
bratranec“ nebo
„synovec“
(3+4) „syggenés“ – „pokrevní příbuzenstvo“ (z jednoho rodu).
(5) „hoi par autú“ – doslovně „ti, (kteří jsou) od něho.“ Označuje příbuzné, kteří sdílejí společnou domácnost.
V latinském NZ:
(1) „fatres“ Frater má význam vlastní „bratr“ ale dá se přeložit i jako „bratranec.“
(2) „consobrinus“ – překládá se jako „bratranec“ a řidčeji jako „strýc.“
(3) „cognata“ – výraz pro blíže neurčené pokrevní příbuzenstvo (jako naše „je z rodiny“)
(4) „cognatus“ - plurál
(5) „sui“ – jeho
„příbuzní“
Mar. 6:33 „Což to není ten tesař, syn Mariin a bratr Jakubův, Josefův, Judův a Šimonův? A nejsou jeho sestry tady u nás?“
(Zde nejde o starozákonní označení příbuznosti, ani o označení bratří ve víře, ale o označení rodinných vztahů Spasitelových od nevěřících lidí z okolí Jeho rodiny v Nazaretě).
NZ tedy rozlišuje slova bratr, bratranec a příbuzný nejen v řečtině (adelfos, anepsios), ale i v latině (frater, consobrinus).
Výklad ŘKC o tom, že Ježíšovi bratři byli vlastně Jeho bratranci je výklad chybný, přizpůsobený tak, aby byl v souladu s výše uvedeným církevním dogmatem.
2c) Neposkvrněné početí (Immaculata conceptio)
Vyhlášeno bez koncilu r. 1854 svévolně papežem Piem IX., který dosáhl r. 1870 podvody a intrikami na 1. vatikánském koncilu vyhlášení papežské neomylnosti.
2d) Nanebevzetí (Ascensio et Assumptio Mariae)
Vyhlášeno Piem XII (Eugeniem Pacellim) r. 1950 využitím neomylnosti při výroku „ex cathedra.“
3) KULT SVATÝCH
Katolické litanie:
…Svatá Maria Matko Boží…oroduj za nás, svatý Michaeli, svatí Boží andělé, svatý Jane Křtiteli, svatý Josefe, svatý Petře a Pavle, ….etc. orodujte za nás - doslova převzato z Českého misálu, ZVON, 1995.
Jak již bylo uvedeno v části 1e, naše modlitby mají směřovat jen k Bohu. Modlitby ke svatým (kult mrtvých!) v Bibli nejsou ani být nemohou, neboť jsou prokazatelně pozdějšího původu. JDE O LIDSKÉ VÝMYSLY, KTERÉ VŠAK KATOLÍCI OBHAJUJÍ V RÁMCI TRADICE!!!
Bible však toto do budoucna předvídá:
Iz. 63:16 „Jsi přece náš Otec!
Abraham nás nezná, Izrael, ten o nás neví. Hospodine, tys náš Otec,
náš vykupitel odedávna, to je tvé jméno.“ (Izrael – míněn praotec Jákob,
1M. 32:29).
Ez. 14:20 „Noe, Daniel a Jób v ní, jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, nevysvobodí ani syna ani dceru. Svou spravedlností vysvobodí jen sami sebe.“
I náš Spasitel velice ostře rozlišuje mezi biblickým a lidskými výmysly. Svým současníkům, jejich potomkům a
všem, kdo k Bibli něco přidávají praví toto:
Mar. 7:6-8 „Řekl jim: Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jak je psáno: Tento lid ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne;
marná je zbožnost, kterou mne ctí, učíce naukám, jež jsou jen příkazy lidskými. OPUSTILI JSTE PŘIKÁZÁNÍ BOŽÍ A DRŽÍTE SE LIDSKÉ TRADICE.“
Blíže viz:
Prof. Miloš Bič v oddíle ZROD A ZVĚST STARÉHO ZÁKONA uvádí zajímavou myšlenku, cituji:
„Pro synagogu, neuznávající NZ, zůstává SZ nutně kusým dílem.“
M. Bič, J. L. Hromádka, R. Říčan, J. B. Souček ZÁKLADY UČENÍ KŘESŤANSKÉHO str. 120; KEBF Praha, 1951
Židé se tento nedostatek dle mého názoru snažili vyřešit vytvořením Talmudu. Proti této nebiblické tradici, tedy dílu lidskému vystoupil papež Řehoř IX. svým dekretem. První veřejná disputace proběhla v Paříži, v r. 1240 (Paul Johnson, DĚJINY ŽIDOVSKÉHO NÁRODA, str. 211, ROZMLUVY, Řevnice, 1995). Zvláštní však je to, že
katolíci dělali naprosto stejnou chybu jako Židé vytvořením tzv.
Tradice, kterou si vhodně dle svých zájmů doplnili Bibli, kterou tak prohlásili za knihu neuzavřenou.
Ovšem katolíci, na rozdíl od Židů, měli Písma svatá kompletní.
Kol. 2:2,3 „Chci, abyste povzbuzeni v srdci a spojeni láskou hluboce pochopili a plně poznali
Boží tajemství, jímž je Kristus; v něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání.“
Kristus se nám podává v Bibli – Kristus v Bibli postačí. Proč si tedy vymýšlet nesmysly, které s Biblí vůbec nesouvisejí? Je nám Kristus málo???
Rozhodně však nechci tvrdit to, že všechny texty mimobiblické jsou nesprávné. Např. APOŠTOLSKÉ VYZNÁNÍ VÍRY i když nespadá mezi kanonické texty je možno přijmout, neboť biblické učení věrně reflektuje.
To se ale nedá vůbec říci o výše uvedeném kultu Panny Marie, kultu svatých, přisouzení základu církve apoštolu Petrovi a nikoli Kristu (
tedy církev spočívající na člověku, avšak mající za Hlavu Krista: může člověk jako základ vůbec unést KRISTA, HLAVU CÍRKVE??? – NEKONEČNÝ SPOČÍVAJÍCÍ NA KONEČNÉM!!! STVOŘITEL SPOČÍVAJÍCÍ NA STVOŘENÉM!!! Jaký nesmysl!!!), dále apoštolské sukcesi, světskému panování církve vyplývající z podvržených listin
„Darování Konstantinovo“ a
„Ustanovení Isidorova“, odpustcích, inkvizici, přisouzení titulu patřícího jen Bohu (
Mt. 23:9) římskému papeži, jeho neomylnosti „ex cathedra,“ některých dokumentech 2. Vatikánu a mnohých dalších.
Z uvedeného jasně vyplývá, že jedna úchylka od Písma svatého plodí úchylku další, která má tu první podepřít a konec tohoto procesu je v nedohlednu. Pro toho, který nutí věřit to, co v bibli není, platí texty např. Gal. 1:8 + Zj. 22:18, 19. Tím, že nelze z Písma sv. nic ubírat, ani k němu přidávat, svědčí o jeho dokonalosti a definitivní uzavřenosti. Jakákoli bohoslužba, která toto nerespektuje nutně popouzí Hospodina a tím nutně vede ke smrti. Satan je mistrem iluze: s radostí ponechá lidem iluzi, že Bohu slouží, jako ji ponechal inkvizitorům.
Že to není možné?
Bible skutečně předvídá dopředu mj. každé myšlenkové hnutí, a je na ní spolehnutí:
J. 16:2 „Budou vás vylučovat ze synagóg; ano přichází hodina, že
ten, kdo vás zabije, bude se domnívat, že tím uctívá Boha.“
Nekatolíky, kterým se tyto nebiblické úchylky nelíbí a jsou členy církví, jež se s ŘKC ekumenicky spojují, musím upozornit na skutečnost, že buď z takové církve časem odejdou, nebo tyto úchylky přijmou.
ŘKC uznává jen vlastní církevní učení, které nehodlá měnit. V budoucnu tedy bude jedna církev a jedno církevní učení.
Na závěr znovu jen toto:
MIMO KRISTA ILUZE, ZMAR A SMRT!!!
4) Z DISKUSE NA GRANOSALIS:
Re: KULT PANNY MARIE A SVATÝCH (Skóre: 1)
Vložil: BohemianAnonymus v Pátek, 27. únor 2009 @ 23:15:48 CET
Z mnoha „perel,“ obrovské záplavy textu které zde produkuje katolík Elo, vybírám tyto:
- V Písme nenájdeš ani slovo "Trojica",
My veríme, že Boh sa predsa nemohol aj ako človek narodiť zo ženy, ktorá by bola v tieni hriechu, pretože hriech má pôvod v súhlase človeka s ddiablom. Tak to predsa začalo v raji... A celé ľudské pokolenie sa dostalo do tieňa od diabla pochádzajúceho hriechu. Preto sa už dosť skoro raným cirkevným otcom zdalo, že Mária ako Matka Mesiáša a vlastne "nová Eva", "žena, ktorej potomstvo porazí hlavu diabla" nemôže byť predsa ani na okamih v područí…
Stručne povedané: "Ľad sa prelomil" až vtedy, keď františkán Duns Scotus pochopil, že
Boh mohol pre Krista, Syna vopred "anticipovať" oslobodenie Márie od dedičného hriechu, keďže v tej tele sa mal počať a narodiť Spasiteľ...
POtom to šlo už rýchle. Pápež vyhlásil dogmu o Nepoškvrnenom Počatí preto, lebo sa našli mnohí, ktorí to medzitým začali spochybňovať. A tak on urobil akoby štúdium celého problému spolu s expertami na všetko možné, a na základe toho potvrdidl, že je to tak: Viera Cirkeňvi je taká... A vyyhlásil to až teraz oficiálne za článok katolíckej viery.
Můj komentář:
1) Bůh
mohol pre Krista… To je čirá spekulace bez biblického základu
2)
Potom to šlo už rýchle. Pápež vyhlásil dogmu o neposkvrněnom Počatí…..
Františkán Duns Scotus žil v létech 1266? – 1308. Pius IX. vyhlásil dogma o Neposkvrněném početí, jak jsem již uvedl v r. 1854. To znamená, že od smrti D. S. do vyhlášení dogmatu uplynula doba větší než 500 let!!!
O co tenkrát šlo? Populárně:
Ve 13. stol. přišel františkánský teolog Scotus s nápadem, že Marie obdržela Kristovo vykoupení dopředu – ještě než se Kristus narodil – s ohledem na Jeho budoucí vykupitelské dílo. Tento absurdní nápad převzaly františkánské řády do svého učení, avšak dominikánské řády se proti tomu postavily s tvrzením, z čeho by měla být Marie vykoupená, když byla bez hříchu. To vedlo k několikastaletému nenávistnému sporu mezi dominikány a františkány.
Bible nic neví o Mariině výjimečnosti. Ona sama pokorně vyznává: „Maria řekla: „Duše má velebí Pána a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli, že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle mne budou blahoslavit všechna pokolení, že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno a milosrdenství jeho od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí.“ (Lk. 1:46-50).
Pokud jde o Boží Trojici: V Písmu svatém se pojem „Trojice“ jistě nevyskytuje, jak jsem již mnohokrát dosvědčil Svědkům Jehovovým. Ale v Písmu svatém je obsažena formulace „tři jsou jedno“ (1J. 5:7,8). Tři Boží osoby jsou vyjmenovány např. v Mt. 28:19; navíc tři Boží osoby jsou popsány v Písmu sv. dostatečně přesně – jejich jména jsou naprosto jasná.
NAPROTI TOMU NENÍ V PÍSMU ANI ZMÍNKY O „KRÁLOVNĚ NEBES“ – KROMĚ TERMÍNU ODSOUZENÉHO PROROKEM JEREMIÁŠEM; NENÍ V NĚM ANI ZMÍNKY O „MATCE BOŽÍ.“
Na problém se dívám takto:
Kdyby bylo učení Dunse Scotuse důležité pro naše spasení, znamenalo by to, že je Bible neúplná.
Jak jsem již bratru Gojimovi napsal, katolíci mají se Svědky Jehovovými téměř shodný způsob argumentace, tj. neustálé omílání věroučné doktríny bez přihlédnutí k biblické realitě. Stručně řečeno: katolíci k Bibli přidávají, zatímco Svědkové Jehovovi z ní ubírají (vytvářejí výběr).
U katolíků se projevuje např. tím, že na jakýkoli biblický argument reagují argumentem církevního učení – tedy Tradice. Tento nesporný fakt vyplývá i z výše uvedených textů, kde lidské myšlenkové konstrukce naprosto ignorují Boží Slovo. Už z mnoha jeho dřívějších textů katolíka Elo zaznívají mnohé odkazy na moudrost koncilních, nebo církevních Otců. Pro mě je autoritou Písmo svaté; církevní Otcové se nezřídka mýlili.
Jako odstrašující případ zde uvedu neblahý vliv církevního učitele Jana Chrysostoma (Zlatoústého) (asi 347-407). Na počátku pátého století pronesl v Antiochii osm „kázání proti Židům,“ ve kterých využil (a zneužil) příhodné pasáže z evangelií sv. Matouše a Jana. Tato kázání se stala šablonou pro antisemitské tirády. …Židům byl vypálen cejch Kristových vrahů a židovským komunitám napříště ve všech křesťanských městech hrozilo nebezpečí. (Paul Johnson, Dějiny židovského národa, ROZMLUVY, Řevnice, 1995, str. 160).
Z dějin víry známe mnohé případy, kdy církevní autority bránily zvěstování Slova. V Bibli je uveden klasický případ takového jednání, kdy velekněží se snažili apoštoly umlčet. (Sk. 5:17n). Apoštolové se ale nedali zastrašit:
Sk. 5:29 „Petr a apoštolové odpověděli: „Boha je třeba poslouchat, ne lidi.“
Apoštolové, lidé dle světských měřítek neučení nepodlehli nátlaku církevních autorit. Proč? Měli Kristovu mysl, jak později o věřících dosvědčil apoštol Pavel:
1Kor. 2:16 „My však mysl Kristovu máme.“
A TEN, KDO MÁ MYSL KRISTOVU, TEN SLOUŽÍ KRISTU A NIKOLI POZEMSKÉ INSTITUCI – CÍRKVI:
1Kor. 7:23 „Bylo za vás zaplaceno výkupné, nebuďte otroky lidí!“
Katolíci, indoktrinovaní církevním učením jsou ve své podstatě nesvobodní a politováníhodní lidé. Ač tak blízko Krista, nechali si pohled na Něj zastřít církevním učením. A ti. kteří mají zastřený pohled na Spasitele, jsou v dnes i v budoucnu použitelní pro jakýkoli úkol, který od nich církev bude vyžadovat – jsou otroky lidí.
Řadoví katolíci i Svědkové Jehovovi jsou dle mého poznání (aniž by si to vůbec uvědomovali), ovládáni (manipulováni) velice sofistikovaným systémem, který jim biblický pohled prostě nedovolí. U katolíků se to projevuje v praxi mj. tímto:
1) Tím, že papeži přisoudili titul patřící jen Bohu (Mt. 23:9), ačkoli Spasitel tuto úchylku předvídá a před ní varuje.
2) Tím, že odvrhli Spasitelovo slovo, kterým nás nabádá, abychom se modlili jen k Bohu (Mt. 6:9-15; Lk. 11:1-4).
Katolíci jsou tímto systémem indoktrinováni natolik, že si tyto skutečnosti již vůbec neuvědomují a v důsledku nemohou činit pokání, protože pokání bez poznání hříchu je nemožné!!!
Pod jmény „Královna nebes“ nebo „Matka Boží,“ které nejsou v Bibli obsaženy, zcela určitě není velebena Panna Marie, matka našeho Spasitele. Mariánská zjevení jsou toho jasným důkazem – jejich poselství jsou s poselstvím Bible v jasném rozporu. Je zvláštní, že katolíci učí, že mariánská zjevení nejsou závazná, neboť závazná zjevení byla uzavřena v apoštolské době. Co tedy katolíci pod výše uvedenými nebiblickými jmény uctívají, je dle mého názoru velice dobře střeženým tajemstvím Vatikánu.
Chci poděkovat bratru Tomikovi za jeho svědectví a velmi kvalitní odkazy. Být vysvobozen z pout katolicismu je velká Boží milost a důvodem ke stálým chválám. Kéž by aspoň někteří katolíci prohlédli!!!
BA
Re: KULT PANNY MARIE A SVATÝCH (Skóre: 1)
Vložil: isim v Pondělí, 02. březen 2009 @ 11:32:44 CET
Někteří katolíci zůstanou zřejmě katolíkama a někteří protestanté zřejmě zase protestantama, a to asi až do příchodu Pána.
Kult Marie nebo i některých svatých zřejmě existuje, ale ne všichni katolíci toto přijímají, ve své víře.
Kult lidských vůdců a lžiproroků však zřejmě existuje také i u protestantů.
Církev potřebuje vyvážené a zdravé učení, potřebuje milost, milosrdenství a lásku, jinak se ocitne pod soudy a bude pohoršením pro tento svět.
isim
Re: Re: KULT PANNY MARIE A SVATÝCH (Skóre: 1)
Vložil: BohemianAnonymus v Úterý, 03. březen 2009 @ 19:54:55 CET
Ahoj isime,
V podstatě souhlasím, i když bych to formuloval jinak:
Sám fakt, že je někdo katolík, evangelík, luterán…nemá žádnou vypovídací hodnotu o tom, zda kráčí za Kristem, či nikoli.
Církevní příslušnost nás nespasí – „samospasitelná“ církev neexistuje. Nás spasí jedině KRISTUS – budeme-li Ho následovat.
Spasení zajisté existuje mimo církve – ale neexistuje mimo Krista. Náš Spasitel praví:
Mt. 18:20 „Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.“
S touto otázkou souvisí i otázka „neviditelné církve,“ která je dle mého poznání složena z Kristových následovníků (které zná jen Pán), kteří se nacházejí ve všech církvích a sborech. A každý Kristův následovník akceptuje učení své církve jen do té míry, do jaké míry se toto učení kryje s Písmem svatým.
Srdečně zdraví BA
BohemianAnonymus