Jaké autoritě podléhal M. Svoboda dle Asociační smlouvy s JB?

v souvislosti s pronikáním charismatického učení do BJB (a nejen formou Asociační dohody s JB) nebude na škodu připomenout si, co pro charismatiky znamená autorita jejich vůdce, apoštolského úřadu či pastoračního dohledu:

Autorita v církvi

Nejdůležitější klíč ke službě je obsažen ve slově vztah. Vše, co děláme, se rodí především ze vztahu k Bohu, a potom ze vztahu k sobě navzájem. Bible je plná příkazů a zákazů týkajících se těchto vztahů. V Písmech Bůh ustanovil jak vnitřní, tak i vnější standard pro vztah k Němu. Vnitřní v tom, že chce, abys Ho miloval dobrovolně. Má vnější standard, aby zde byla vnější hranice, která nás bude držet v parametrech Jeho vůle a moci. Tak je tomu i s duchovní autoritou. Naše podřízení se autoritě nás uchovává v blízkosti Bohu a ustanovení Jeho moci.

Slovo autorita znamená moc ovlivňovat nebo přikazovat myšlení, názory nebo chování. Slovo podřízení se je vojenský termín, který znamená podléhat komu nebo prokazovat poslušnost. Proto podřizovat se autoritě znamená být podřízen myšlení nebo velení někoho jiného. Je to povolání k poslušnosti. Řecké slovo pro duchovní autoritu znamená delegovanou kompetenci, ovládání, kontrolu, soudní pravomoc nebo moc. Tím, že se podřídíš Boží delegované autoritě, pak využiješ nadpřirozenou duchovní autoritu nebo delegování Boží kompetence a moci porazit ďábla. Proto je podřízení se autoritě tak důležité. V podstatě to je povolání k vládnutí.

Království je založeno na autoritě

Království existuje jen tehdy, když Král vládne a panuje. Proto podřízení se autoritě je klíčem k ustanovení Božího království. Je důležité pochopit, že všechny věci byly stvořeny skrz Boží autoritu. Všechny fyzikální zákony vesmíru jsou udržovány Boží autoritou (Židům 1,3). Všechny autority na zemi jsou ustanoveny Bohem (Římanům 13,1). Římanům 13,2 říká: „Proto ten, kdo se staví proti autoritě, staví se proti tomu, co Bůh ustanovil a ti, kdo to dělají, uvádějí na sebe soud.“ Verš 5 říká: „Proto je nutné podřizovat se autoritám...“ Proto je nutné se nejen podřizovat Bohu, ale také podřizovat se těm, které Bůh ustanovil jako Své představitele.

Jelikož Bůh zamýšlel, že ukáže Svoji autoritu světu skrze církve, poslušnost jejímu vedení je základní věcí. Židům 13,17 říká: „Poslouchejte své vůdce a podřizujte se jejich autoritě. Bdí nad vámi jako ti, kdo musí vydávat počet. Poslouchejte je, aby jejich slovo bylo radostí a ne břemenem, neboť to by pro vás neznamenalo žádný prospěch.“ Toto ukazuje na dva klíčové faktory: (1) opravdové vedení se musí starat o své lidi a vydávat za ně počet, a (2) vzpoura vůči jejich vedení ti není ku prospěchu. Proč? Nevýhodnost je patrná ve dvou směrech: (1) odcizení od Božího vedení a (2) vzdálení se od Boha odmítnutím Jím poskytnuté osoby k ustanovení Jeho království: Jeho vůdce.

Bible je plná takových příkladů rebelie a jejích následků. Stavět se proti Božím autoritám je jednáním a principem Satana. Satanům pád byl plný jeho rebelie (Izaiáš 14,12-15). Nikdy nemůžeme ustanovit Boží autoritu na zemi, dokud my sami nebudeme pod autoritou. Příkladů v Písmu je hodně (viz Matouš 8,8).

Bůh může použít selhání delegované autority, aby vyzkoušel poslušnost. Tak tomu bylo v případě Noemovy rodiny (čti Genesis 9,20-27). Noe byl Boží delegovanou autoritou. Cham, Noemův syn, se nepokoušel zakrýt otcovo selhání; místo toho šel ven a pověděl to svým bratrům. Noemovo selhání se stalo zkouškou pro jeho syny a ukázalo, kdo bude dělat věci Božím způsobem a kdo se vzbouří.

Další relevantnější příklady jsou Nádab a Abíhu (čti Leviticus 10,1-2), rebelie Miriam a Árona vůči Mojžíšově autoritě (čti Numeri 12,1-16) a rebelie Kóracha, Dátana a Abírama (Numeri 16).

Snad největší příklad pochopení podřízení se autoritě pochází z Davidova života. Je tu mladý muž, který je prorokem Samuelem pomazán za krále Izraele; protože Bůh zamítl současného krále, Saula. Saul v rebelii vůči Bohu se stával stále víc duševně nemocným a bez varování ohrozil Davidův život tím, že po něm vrhl kopím. Budoucí král musel utéci, aby si zachránil život. Události, které následovaly se stěží hodily pro krále. Žil v jeskyních, přebýval na skalách s vlky, musel předstírat duševní chorobu mezi svými nepřáteli, aby si zachránil život, a nakonec musel žít mezi svými utlačovateli. A navzdory všemu tomu si David uchovával svoji podřízenost autoritě. Když měl David dvakrát možnost připravit Saula o život, neudělal to (viz 1 Samuelova 24,26). Byl oddán tomu, že se nedotkne Božího pomazaného. Přestože osoba jeho autority se mýlila, nezměnilo to jeho oddanost vůči ní. Z Davidova pochopení podřízení se autoritě se můžeme naučit několik věcí.

A. Kdyby se David stal králem rebelií, byl by stejně tak neužitečný jako Saul. Vždycky musíš dělat věci Božím způsobem.

B. David byl ochoten čekat, až Bůh bude jednat. Naše netrpělivost může pracovat proti konečnému Božímu plánu vykoupení.

C. Podřízení se autoritě není jednoduše být poddán osobě, ale být podřízen pomazání na té osobě – pomazání, které přišlo, když Bůh tu osobu ustanovil.

Jak přijmout duchovní autoritu

Jakmile je člověk podřízen autoritě, stává se pak kandidátem na přijetí duchovní autority nebo nadpřirozené delegované vlády, kompetence, kontroly nebo moci. Jinými slovy, naše autorita uvolňuje Boží schopnosti. Lukáš 9, 1-2 nám říká: „Svolal si Dvanáct apoštolů a dal jim sílu a pravomoc nad všemi démony i k léčení nemocí. Poslal je hlásat Boží království a uzdravovat nemocné.“ V Lukášovi 10,17 nám Ježíš říká, že všichni démoni a moc nepřítele jsou poddáni naší autoritě. V Matoušovi 28,10 a 20 Písmo říká, že všechna autorita na nebi a zemi byla dána Ježíšovi. Proto musíme jít ustanovovat království. Jinými slovy, všechna autorita byla dána Ježíšovi, a když se podřídíme Jemu, dává nám duchovní vlastnosti, abychom ustanovili království v Jeho zastoupení.

Právě jako Ježíš ustanovil Boží království dokonalostí v poslušnosti (viz Matouš 26,36-49, Filipenským 2,1-11) a tím, že dovolil Boží autoritu, aby vládla absolutně, tak musí církev dnes poslouchat, aby Boží autorita prosperovala a Boží království bylo zjeveno. Jakub nám dává klíč k tomu, abychom viděli, jak se tato moc projevuje v 4,7.

Jakub 4,7 říká: „Nejprve se podřiďte Bohu“ (a všem Jeho delegovaným autoritám). Toto je vojenský termín, který znamená být podřízený nebo prokazovat poslušnost. Pak se vzepřete ďáblu. Slovo vzepřít se není pasivní formulace, ale vojenský agresivní termín aktivně se bránit nebo postavit se na odpor (viz Efezským 6,10 n.). Pak ďábel uteče v hrůze.

Získaná ponaučení

Co toto pro tebe znamená jako vedoucího skupinky? Zde jsou některé klíče k tomu, abys pochopil, co podřízení se autoritě znamená pro tebe:
A. Bůh je zdrojem všech delegovaných autorit. Právě proto založil Svoji církev, aby ustanovil Své království. Proto by ses měl podřídit vedoucímu týmu.
B. Bůh se staví proti těm, kdo se vzpírají Jeho autoritě, protože se staví proti Němu (viz Lukáš 20,9-18).
C. Bůh podporuje ty, kdo konají věci Jeho způsobem.

Výjimky a vodítka

Možná přemýšlíš, jestli existují nějaké výjimky v podřizování se autoritě? Odpovědí je, že je jich dost málo. Na příklad, když osoby v autoritě „vystoupí“ z Božího standardu a žádají, abys dělal věci, které nejsou v souladu s Božím Slovem. Takové věci by byly nezákonné, neetické nebo nemorální. Petr nám dává správné vodítko: „... musíme poslouchat Boha spíše než člověka.“ Ani zde Bůh nereaguje na rebelii, ale na to, když se věci dělají podle Jeho standardu. Bible říká: „Jestliže má tvůj bratr něco proti tobě … jdi a usmiř se se svým bratrem.“ (Matouš 5,23) Budeš-li to dělat, dáš svému bratru šanci činit pokání nebo pokud jsi špatně informován, může tě opravit. Rebelie není nikdy správnou reakcí podle Božích standardů.

Shrnutí

Nepřekonatelným příkladem takové koordinace je lidské tělo. Mozek vyjadřuje příkazy. Když se tělo nepodřídí, stává se bezradným, bezmocným nebo přinejmenším špatně koordinovaným. Stejně tak, když Boží lid neposlouchá svou hlavu a její delegovanou strukturu, je v nejlepším případě nekoordinovaný. Když ale lidé dovolí Bohu, aby měl nad nimi božské privilegium (delegovanou autoritu), přivede je to do postavení, ve kterém mohou duchovní autoritu přijímat (delegované vládnutí, kompetenci, vládu a moc).
 

Ted Haggard z Colorado Springs
 

Toto je překlad části příručky pro vedoucí domácích skupinek sboru New Life Church v Colorado Springs (pastor Ted Haggard). Přeložil Jiří Trojánek. Použito se svolením New Life Church.

zdroj: Křesťanské společenství Praha