Notabene - Hydepark baptistů - Projevy spirituality u členů křesťanského sboru

Na katedře sociologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně byla v roce 2008 odevzdána magisterská práce s názvem: Projevy spirituality u členů křesťanského sboru.

Citujeme z úvodu této práce:

Cílem této práce je popsat a porozumět tomu, jak chápou svou víru členové křesťanského sboru Bratrské jednoty baptistů ve Zlíně. To vše ve světle společenských změn, kterých jsou oni sami, ať již si to uvědomují nebo ne, součástí. S použitím konceptů a teorií sociologie náboženství popisuji konkrétní projevy a způsoby chápání náboženství u věřících ve jmenovaném společenství. Pomocí kvalitativního výzkumu se snažím zjistit, zda a do jaké míry pronikají do tohoto tradičně křesťanského prostředí prvky nové spirituality a individuálního chápání víry.

Odpovědi na výzkumné otázky nejenže pomohou porozumět konkrétnímu typu spirituality člověka v postmoderní společnosti, mohou také osvětlit obecnější procesy interpretace vlastního jednání a prožívání.

Citujeme ze závěru této práce:

Co se týče obecného chápání víry, respondenti považovali za důležité, že uvěřili na základě vlastního rozhodnutí, víra pro ně znamenala vědomé přijetí křesťanské zvěsti. Popisovali ji jako vztah k Bohu, který je udržován modlitbou, četbou Bible a pravidelným kontaktem s křesťanským společenstvím. Sbor, do kterého patřili, jim vyhovoval, příslušnost ke konkrétní denominaci však nepovažovali za klíčovou pro osobní vztah k Bohu. Vzhledem k všezahrnující náboženské roli a virtuoznímu spíše než masovému chápání religiozity spadali respondenti do kategorie sektářského chápání víry. Toto zařazení je však podle autorky z mnoha důvodů problematické.

V oblasti dopadů individualismu byla zjišťována síla vazby jedince na společenství a jeho způsob validizace víry. Přestože všichni věřící považovali obecenství s ostatními křesťany za prospěšné, mladší respondenti kladli větší důraz na nezávislost své víry a na rozdíl od těch starších nemluvili tolik o negativních dopadech „osamoceného” křesťanství. Všichni pak nejvíce tíhli ke komunitní validizaci víry – její správný výklad si ověřovali u skupiny věřících lidí, které osobně znali a kterým důvěřovali.

V odpovědích respondentů nebyl příliš znát vliv pluralitního myšlení ani konzumního přístupu k víře. Jedinci považovali křesťanskou víru za jedinou cestu k Bohu, která se svou podstatou s jinými náboženstvími vylučuje. Jistou pluralitu názorů však věřící tolerovali a někdy přímo vítali v rámci křesťanské tradice samotné. Svět chápali jako místo, před kterým je třeba se chránit, ale které je zároveň nutno zasáhnout Božím poselstvím. Tato strategie vztahu k okolí řadila respondenty do kategorie „kognitivní hradba”, a to v její ofenzivní podobě.

Ke svému společenství měli věřící silné vazby a také se v něm zapojovali do pravidelné služby – nevykazovali tedy typické známky konzumního chování. U mladší generace byl však znát větší důraz na subjektivní přínos takových aktivit než na nutnost je vykonávat, což naopak zdůrazňovali starší respondenti.

Kompletní práce je ke stažení na webu:

http://is.muni.cz/dok/rfmgr.pl?zpet=http:%2F%2Ftheses.cz%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Dbaptistick%C3%BD;info=1;furl=%2Fth%2F78781%2Ffss_m%2F