Notabene - Hydepark baptistů - Stanovisko sboru Na Topolce k otevřenému dopisu Vladislava Donáta ml. a spol.

Stanovisko sboru Na Topolce k dopisu, který jsme obdrželi 7. 9. 2011 od patnácti členů BJB (viz níže):

Celková duchovní situace BJB

Je pravdou, že baptistické hnutí se nejen v České republice potýká s mnoha problémy. Nedomníváme se ale, že by jádrem těchto problémů byla nejednota. Myšlenková a spirituální rozmanitost patřila už od počátku baptistického hnutí k charakteristikám tohoto proudu křesťanství. Ano, máme dnes nad čím přemýšlet a jsou i důvody k zneklidnění a pokání. Obecně ale vnímáme období uplynulých měsíců spíše pozitivně, jako posun k zlepšení atmosféry v BJB a k překonání starého napětí.

Opakující se poukaz na slovo "jednota" v názvu BJB není příliš dobrým argumentem. Toto slovo si společenství baptistických sborů vypůjčilo od staré Jednoty bratrské. Nebyl to pokus o zdůraznění názorové uniformity, ale snaha vyjádřit, že BJB není církví, ale "pouhou" jednotou svobodných sborů. V anglickém jazyce by toto slovo bylo přeloženo jako Union, nikoli Unity. Tyto dva významy nelze nijak snadno zaměnit. Naše dnešní nejasnost v této věci a opakovaná argumentace tímto slovem svědčí o tom, že už neplní svou původní funkci.

Naše řády (příloha Zásady a stanoviska) jasně formulují, v čem je společný základ našich sborů (1) a v čem má být naopak chráněna a pěstována svoboda. Slovo různost tady nemá být žádnou diplomatickou zástěrkou pro benevolenci a nezájem. Přijetí a uznání různosti jednotlivých místních sborů přeci můžeme dobře pozorovat už v Písmu - v epištolách, které ukazují jak rozdílná obdarování, témata a přístupy mohou koexistovat vedle sebe. Taková různost je skutečně naším cílem a budeme o svobodu této různosti i nadále usilovat.

Překvapuje nás poukaz na podobu SD. Máme za to, že se situace na SD a RZS výrazně zlepšila a sborům se daří nacházet novou vzájemnou důvěru. Z rozhovorů s dalšími členy BJB víme, že toto zlepšení není jen naším dojmem.

Otázka teologické nejednoty

Ano, i nás trápí zlehčování Písma a jeho autority. Smutné je vidět nezájem, teologickou pohodlnost a nedostatečnou přípravu na kázání, která jsou často jen řetězcem volných asociací, neorientují se na Biblický text, jsou tak spíše odrazovým můstkem pro různé neužitečné či přímo nebezpečné fantazie. Mrzí nás to o to víc, že žijeme v tradici tak vehementně se hlásící k Písmu a jeho významu.

Zároveň jsme si ale vědomi, že i to patří ke skutečnosti zjevení. Písmo (tak jako Pán Ježíš Kristus) bylo dáno člověku jako bezmocná moc. Jeho autorita je, jak ve světě, tak i v církvi, nevymahatelná - stává se skutečností teprve v aktu lidské víry. Snaha prosadit autoritu Písma silou - povinným vyznáním nebo církevním nařízením je podle nás spíše projevem nevěry, nežli víry. Snad jsou tyto pokusy o posílení autority Písma míněny dobře. Stejně jako učedník, který bránil zatýkaného Pána mečem, měl jistě dobré pohnutky. Věc víry se ale silou prosadit nedá. Právě proti takovým snahám se na počátku baptistická tradice ohradila a vymezila.

Volání po teologické jednotě je, podle našeho porozumění, nepochopením podstaty teologické práce. Ta přece není a nemá být zásobárnou nezpochybnitelných doktrín pro lidský život, ale svobodným a odpovědným přemýšlením o Bohu, Božím slově a lidské situaci pod tímto slovem. Už ze své podstaty musí být teologie otevřena různosti. Jinak se promění v ideologii, ne nepodobnou ideologiím totalitních režimů. Toho jsme svědky ve fundamentalistických proudech nejen křesťanských. Cítíme jako svou povinnost a pod Písmem rozpoznaný závazek bránit svobodu a prohloubení teologické práce v BJB.

Znepokojení nad přístupem BJB k teologickým učilištím příliš nerozumíme. Výběr teologických škol je v současné chvíli široký a nic nebrání tomu, aby se uchazeči o studium a jejich sbory vážně zaobírali hodnocením této nabídky. Domníváme se, že se tak i děje. Hlubší rozhovor o této věci by měl být případně veden na půdě příslušných komisí BJB.

Všechny naše sestry a bratry ve sborech BJB chceme v závěru vyzvat, aby nepodléhali tlakům na uniformitu. Jsme různí. Na mnoho věcí máme odlišný pohled. Každý baptistický sbor v ČR je originál a nese svou nezaměnitelnou tradici. To co nás spojuje je ale mnohem závažnější a hlubší. Nenechme se rozdělit a hledejme Pokoj, který převyšuje a usmiřuje naše odstředivé síly.

Společenství sboru Na Topolce

---------------------------------

(1) Zásady a stanoviska, odstavec 11.: Hájíme svobodu svědomí, a proto přijímáme i skutečnost, že mezi námi zůstávají rozdíly.

Baptisté v celé své historii naléhali na vlády, aby přijaly zákony zajišťující svobodu svědomí ve věcech náboženské víry a praxe a rozšiřující prostor osobní svobody všude, kde to neznamená omezení svobody jiných. Baptisté též uplatňují zásadu duchovní svobody mezi sbory. Kde existuje společná oddanost Ježíši Kristu a jsou respektovány baptistické zásady, tam ať je vítána i rozmanitost a přijímány odlišnosti.

Zdroj: www.bjb.cz