Notabene - Hydepark baptistů - Stanovisko skupiny křesťanů k pochodu Prague Pride 2012

Stanovisko k protestům proti Prague Pride a podobným akcím

Minulé léto proběhla v Praze Prague Pride, akce některých gayů a lesbiček, která vzbudila značnou pozornost a kontroverzi jak ve společnosti obecně, tak v křesťanských kruzích zvlášť. My, signatáři tohoto dokumentu, doporučujeme, aby křesťané dobře zvážili, jak na tuto iniciativu a akce podobné reagovat. Především, aby se nesnažili pořádat veřejná shromáždění, která by mohla být vnímána jako jakési vzdoroakce.

Naší normou je Písmo, které jednoznačně prohlašuje homosexuální jednání za hřích. Homosexuální sklony však často nejsou důsledkem vědomé volby daného člověka a za hřích je považovat nelze.

Soudíme, že homosexualita má různé příčiny, z nichž jednou z nejdůležitějších je určitá forma citové deprivace v raném dětství. Homosexuální orientace pak může vést – ve svůj čas – k homosexuálnímu jednání, které považujeme za hříšný pokus vyrovnat se s danou deprivací.

Homosexuální jednání je tedy hříchem jiného druhu, než je třeba lež, krádež nebo pomluva. Nemluvíme nyní o závažnosti hříchu, nýbrž o jeho druhu. Některé hříchy pramení z pýchy, jiné ze zbabělosti, opět jiné ze slabosti těla. Jidáš, který vědomě zradil, hřešil jiným hříchem než Petr, který ze zbabělosti zapřel.

Na člověka s homosexuální orientací se díváme jako na bytost, kterou Bůh miluje, která však trpí určitou deprivací. Tuto deprivaci považujeme za – přinejmenším v řadě případů – odstranitelnou, tj. léčitelnou. Náš primární přístup je snažit se takovému člověku dát naději v Kristu – nikoli jej odsuzovat, a tak k problému, který již má, přidávat ještě další. Pokud se takový člověk u křesťanů setkává na prvním místě s odsouzením, pak Božímu dílu spíše překážíme, než abychom je konali. Naším cílem je takového člověka získat, nikoli zesměšnit či zostudit.

Uvědomujeme si, že tato neřešená deprivace vede u části homosexuálně orientovaných lidí k agresivitě a snaze se nějakým šokujícím způsobem „předvést“. Stojí ale za pozornost, že tuto cestu nevolí zdaleka všichni homosexuálové. Mezi nimi samotnými probíhaly diskuse, zda a za jakých podmínek se Prague Pride zúčastnit.

Nicméně i pokud jde o agresivní homosexuály, nepovažujeme za vhodnou cestu organizovat veřejné protesty, neboť tito lidé o takové „křesťanské“ protesty vlastně stojí. Ty totiž dodávají punc oprávněnosti jejich „spravedlivému boji za toleranci“.

Je třeba rovněž vzít v úvahu roli médií v této věci. Podobně jako v řadě jiných otázek média již předem nejsou křesťanskému stanovisku nakloněna a v podstatě očekávají, že křesťané se projeví určitým způsobem. Pokud tak skutečně činíme, je to vodou na mlýn právě těm, proti jejichž aktivitě je protest namířen, a my jen utvrzujeme společnost v mínění, že křesťané jsou nikoli nositeli uzdravení, ale zášti a úzkoprsosti.

Je-li, jak se domníváme, sexuální zmatení důsledkem určité citové deprivace v dětství, lze při všeobecném rozkladu naší společnosti očekávat, že homosexuálů bude přibývat a jejich lobby bude nabývat na síle. Naším úkolem je prosit o Boží moc k uzdravení a demonstrovat život ve skutečné Boží lásce, kterou nabízíme ostatním. Nenastane-li probuzení, obrat k Bohu, lze předpokládat, že dané trendy se budou ještě prohlubovat.

Mnohem více úsilí bychom měli věnovat snaze pochopit příčiny homosexuality a ukazovat, že vůči homosexuálnímu jednání existuje alternativa, vedoucí k plnějšímu a zdravějšímu životu.

Černý Pavel, kazatel Církve bratrské
Čižmár Rastislav, editor internetových novin Křesťan Dnes
Dittrich Tomáš, šéfredaktor Života víry
Drápal Dan, publicista a překladatel
Hedánek Jiří, teolog a překladatel
Kadlec Oldřich, kazatel Církve bratrské
Kašparů Max, psycholog a jáhen římskokatolické církve
Ondráček Lubomír, pastor Křesťanského společenství Praha
Taschner Karel, kazatel Církve bratrské
Unger Jiří, tajemník Evangelikální aliance

Zdroj: http://www.dkd.cz/WordPress/wp-content/uploads/2012/07/cl612-stanovisko-def.pdf