Notabene - Hydepark baptistů - Otazníky nad dopady schváleného zákona o majetkovém vyrovnání pro BJB

8. listopadu byl Parlamentem České republiky přijat zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Pokud jej prezident nevrátí Poslanecké sněmovně, nabude účinnosti 1. ledna 2013.

Co to bude po 1. lednu 2013 znamenat pro BJB?

Jaké otázky či gordické uzly v této souvislosti vznikají?

1) § 3 praví, že oprávněnou osobou je registrovaná církev a náboženská společnost, za podmínky, že v rozhodném období utrpěla tato osoba nebo její právní předchůdce majetkovou křivdu v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5 (Skutečnosti vedoucí k majetkovým křivdám).

Splňuje BJB tuto podmínku? Bude to muset nějak dokládat? Čím to doloží?

2) Podle § 15 obdrží paušální finanční náhradu církev, která neodmítne uzavřít se státem smlouvu o vypořádání podle § 16.

Co se tedy v této věci bude po 1. lednu 2013 dít?

Do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy do 28.2.2013) doručí Ministerstvo kultury Bratrské jednotě baptistů návrh smlouvy o vypořádání. Jak taková smlouva bude vypadat, nebylo zatím zveřejněno.

Smlouva o vypořádání mezi státem a dotčenou církví se má uzavřít do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy do 30.9.2013).

Podle § 16 za dotčenou církev uzavírá smlouvu o vypořádání statutární orgán. V případě, že ze základního dokumentu dotčené církve a náboženské společnosti vyplývá omezení statutárního orgánu dotčené církve a náboženské společnosti k majetkovým dispozicím, je k podpisu smlouvy zapotřebí předchozí zmocnění k tomu oprávněným orgánem dotčené církve a náboženské společnosti.

Vzhledem k tomu, že v základním dokumentu BJB žádné omezení statutárního orgánu není, bylo by teoreoticky možné, aby tuto smlouvu uzavřel buď předseda nebo tajemník Výkonného výboru BJB bez souhlasu Sjezdu delegátů BJB. Dá se odůvodněně předpokládat, že k takovému postupu nedojde, ale je třeba si uvědomit, že takový postup by právně možný byl.

3) Co se stane, když BJB odmítne smlouvu o vypořádání uzavřít?

Tady vzniká velký zádrhel či přímo gordický uzel.

Dnem účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání se totiž zrušují všechny zákony a nařízení vlády, na jejichž základě jsou dnes dotovány církve. Místo dotací na platy duchovních a administrativu církve bude podle § 17 po dobu 17 let vyplácen Příspěvek na podporu činnosti dotčených církví. Příspěvek se bude vyplácet na kalendářní rok, a to vždy nejpozději do 31. ledna kalendářního roku, na který je určen.

Církev, která neuzavře smlouvu o vypořádání se nestane "dotčenou církví".

Znamená to tedy, že BJB bude muset v případě odmítnutí smlouvy vrátit Příspěvek vyplacený v lednu 2013 na rok 2013?

Nebude toto hlavní důvod, proč Sjezd delegátů tuto smlouvu nakonec odsouhlasí? Nestane se hlavním hlediskem rozhodování sborů strach o finanční přežití?

Počítají sbory, které mají ze státní dotace placeny své pracovníky, že mohou o tyto prostředky od 1. ledna 2013 přijít?

Počítá rozpočet BJB s možností, že bude muset fungovat v roce 2013 pouze z příspěvků sborů?

Otázka však může být postavena také jinak.

Neměla by BJB ve vědomí, že Sjezd delegátů může odmítnout, aby se BJB stala "dotčenou církví", odřeknout vyplacení první splátky Příspěvku na podporu činnosti dotčených církví?

Každopádně to bude bolet. Nyní záleží na tom, zda peněženky členů BJB nebo jejich svědomí.