Církve na Západě se nacházejí pod velkým tlakem. Práva a privilegia, jež bývaly
běžné, jsou jim nyní odebírány. Ačkoli to tak není, někteří to interpretují jako
pronásledování církví. To, co se vlastně děje, je, že se jiné skupiny v naší
společnosti domáhají toho, aby jejich názory měly stejný hlas a váhu jako
hlas církví. Součástí tohoto procesu je, že se církve musejí vzdát své významné
historické role jako partnera státu. Tato pluralita je mnohými křesťany vnímána
jako ohrožující a běžně to označují za pronásledování.
Čeští baptisté
Na příklad toho, jak reagovat na tuto situaci jiným způsobem, bychom se mohli
podívat na východ. V České republice zaujali baptisté jasný postoj, jak by měl
jejich vztah se státem fungovat.
V komunistické éře mnoho církví ztratilo majetek, který si přivlastnil
ateistický stát. V dnešní demokratické době však česká vláda nabídla každé
církvi finanční náhradu, která má být vyplácena v nominální hodnotě roční
částkou v příštích třiceti letech jako jakési odškodnění za způsobené křivdy.
Většina církví toto odškodnění přijala, ale baptisté je odmítli. Z jejich
pohledu je to proti jejich základnímu principu odluky od státu a proto odmítli
nabídku značné finanční částky.
Postkřesťanství
Tento jejich postoj je projevem postkřesťanství. Rozhodnutím o tom, že svoboda
od potenciálního vlivu a kontroly státem je mnohem důležitější než materiální
zisk, nabízejí čeští baptisté nám na Západě jinou cestu. Je to cesta, která
samozřejmě vede na okraj.
Ale měli bychom si uvědomit, že to bylo z okrajů Římské říše, odkud Ježíš
započal svou práci.
Dyfed Roberts
http://www.dyfedwynroberts.org.uk
Dyfed Wyn Roberts pochází z velšské baptistické tradice, vystudoval teologii
na Bangor University v Anglii, kde i
dokončil svoji doktorandskou práci, nyní se mimo jiné věnuje teologickým
reflexím, objasňujících roli církví v postkřesťanské době.