Notabene - Hydepark baptistů - Ohromné maličkosti: Malé kroky k velkým vztahům

Motto: „Nikdo nemůže udělat větší chybu než ten, kdo neudělá nic, protože by mohl udělat jen velmi málo.“

Tímto citátem od Edmunda Burkea bych ráda zahájila článek k letošnímu národnímu týdnu manželství. Pojďme se společně na moment zastavit u jeho tématu zaměřujícího se na drobné možnosti, které máme. Jež někdy využíváme - a jindy ne.

Staré dobré pohádky praví, že boj vyhraje - respektive princeznu dostane - vždy jen ten jeden, jedinečný. Obvykle jde o někoho, kdo splní úkoly, uhodne hádanku, rozesměje dámu, když je „šíleně smutná“... A často se od těch ostatních nápadníků liší jen nějakým detailem. Vzpomeňme třeba na Jiříka, jak jede pro Zlatovlásku - kdepak by byl nestrávit chvilku pomocí mravenečkům? A přitom - nebyla to pro něj maličkost? Co zachránilo Sněhurku a Růženku? Pusa z lásky, co trvala odhadem pár sekund.

Drobnosti mají - nebo aspoň mohou mít - sílu, kterou bychom jim na první pohled nepřiřkli. Nejenom v tom, že mohou zvrátit osud (jako ve výše uvedených příkladech), ale zejména v tom, že se řetězí - a tím utváří způsob našeho života. Kdo by neznal pořekadla jako „stokrát nic umořilo osla“ nebo „tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne“?

Nechci tvrdit, že láska jako taková – a vůbec vztah, tím méně manželství - je maličkost. Vyžaduje velké věci. Rozhodnutí stojící mnoho sil. Trpělivost a toleranci v množství, jež nás leckdy prověřuje do morku kostí. Pokoru, vytrvalost, schopnost odpouštět... Jak dlouho bychom mohli jmenovat dál? Nicméně, i zdánlivě nepatrné detaily jsou součástí výsledné velikosti našich vztahů. A neměli bychom je přehlížet (byť třeba proto, že máme na horizontu nějaký velký úkol).

John Lennon ve svém výroku: „Netrhejte motýlům křídla, protože oni potom pláčou. Nešlapte po kytkách, protože kytky krásně voní. Nezabíjejte lásku, protože láska je křehká jako kytka.“ přirovnává lásku ke květině. To evokuje starostlivost, citlivost, péči, zájem. Schopnost udělat si čas a dávat. Průběžně, opakovaně. Láska, ta zásadní ingredience manželství, má tendenci usychat a vadnout, když to neděláme. Zalévat květinu – je to maličkost? Může někdy být?

Současný ročník národního týdne manželství lze chápat jako příležitost k tomu, abychom zvážili, jaké jsou ty detaily, jež se odrážejí v našich vztazích. Které z nich naše drahé polovičky vnímají libě – a nelibě. Když si sáhnu do svědomí, najdu slušné číslo od obojího. Co vy? Chodíte třeba včas? Zajdete s ní/ním i na film odlišného žánru, než je ten váš oblíbený? Usmějete se po ránu a dáte mu/jí pusu? A nakolik vůbec svého partnera aktuálně znáte? Jste si jistí, že víte, čím mu udělat radost - nebo jste se na to už nějaký ten měsíc či rok nesoustředili a nechali si ujet vlak? Ať tak či onak, nikdy není pozdě a lepší pozdě, nežli později...

Vzhledem k tomu, že tento článek čtete v souvislosti s manželským a rodinným poradenstvím, neodpustím si ještě krátkou poznámku tímto směrem. Tradiční doporučení, které má naladit manžele na pozitivní notu, i když na ní spolu zrovna nejsou, zní: „zkuste přistihnout svého partnera při něčem pěkném“, tedy: hledejte, co se vám na něm líbí, čím vás potěšil... Pro letošní NTM navrhuji tenhle úkol pootočit: „zkoušejme dělat všechno proto, aby pro našeho manžela či manželku bylo krkolomné nás při něčem pěkném nepřistihnout.“ Věřím, že tím můžeme dodat našemu vztahu příjemnou jiskřičku.

A pokud se vám zrovna nechce a jste třeba ve vztahu naštvaní, smutní, celkově všechno, jen ne spokojení, zkuste si vzpomenout, že někde na začátku to bylo jako v pohádce. Vy jste pro druhého byli ti, kteří jediní dokázali udělat tu správnou maličkost. NTM je možností si toto připomenout. Zkusit to znovuobjevit a obnovit.

prezidium ASOCIACE MANŽELSKÝCH A RODINNÝCH PORADCŮ ČR, o.s.

Zdroj: Národní týden manželství