Evropa ve vztahu k islámu trpí syndromem týrané ženy
Datum: Pátek, 05. srpen 2016 @ 13:26:30 CEST Téma: Společnost
Určitě jste to již slyšeli, řeči typu:
,,Ale kdybychom jim postavili více mešit..." nebo ,,Kdybychom jim
částečně uznali právo šaría..." případně ,,Kdybychom jim ustoupili, tak
by nás nechali na pokoji". Tato slova ale vychází z chybného a falešného
předpokladu, že když agresorovi vyhovíme, tak nás nechá na pokoji. V
podstatě se lidé, kteří něco takového říkají, chovají jako týráná žena.
Nejprve si definujme syndrom týrané ženy. Co to vlastně je? Syndrom týrané ženy je specifický
psychický fenomén, kdy oběť zůstává s agresorem, nevidí a ani možná
nechce vidět možnosti řešení své situace, omlouvá a chrání agresora. Dlouhodobé
a intenzivní týrání vede k poruchám mentálních funkcí oběti, která pak
není schopna jednat racionálně a vykazuje jasnou psychopatologii.
Příznaky tohoto syndromu:
- snížené sebevědomí
- oběť ztrácí respekt sama k sobě
- nejistota, nerozhodnost
- tendence utíkat před konflikty
- snížená dynamika reakcí
- zablokování vyjádření stresu
- netečnost až otupělost
- extrémní laskavost vůči útočníkovi, obět se mu snaží ve všem vyhovět
Týraná
žena častokrát popírá vinu útočníka, omlouvá ho a připisuje týrání
vnějším okolnostem (např. nezaměstnanosti). Dále taková žena
bagatelizuje svá zranění, odmítá záchranu a nevnímá vážnost situace.
Agresorovo násilí dává za vinu sobě (kdybych ho neprovokovala, kdybych
mu uvařila lepší večeři, kdybych mu dávala více sexu, atd.)
No
a teď si to přeneste na Evropu a její vztah k islámu. Vždyť to je to
samé! Bagatelizují se islamistické útoky (to byl jenom útok
jednotlivce), popírá se skutečnost (to s islámem nemá nic společného),
ustupuje se (když budeme hodní, všechno dobře dopadne), viníme sami sebe
(kdybychom je neprovokovali), odmítáme záchranu (no ale to nemůžeme, to
by je vyprovokovalo ještě víc), atd.
Islám
odmítá přiznat, že by zabil jediného člověka. Je přece "dokonalý". Islám
znamená podřízení. Očekává, že se podřídíme. A my se podřizujeme.
Zároveň nás citově vydírá: ,,To muslimové jsou skutečné oběti
islamistů".... ,,Kdybyste neprovokovali, nestalo by se to" ...
,,Kdybyste se schovali lépe/jinak/vstřícněji, tak...". Islám s námi
manipuluje a my se manipulovat necháváme.
Je
zajímavé, že je na světě rovněž země, jejíž celkový úřední i veřejný
přístup k muslimské tématice je naprosto odlišný. Je to Japonsko. Tento
stát si udržuje velmi nízkou úroveň vstřícnosti vůči islámu na všech
úrovních. Nezajímavější na japonském přístupu
k islámu je, že necítí potřebu se za svůj negativní vztah k islámu
omlouvat. Jasně rozlišují mezi svým ekonomickým zájmem o ropu a zemní
plyn z muslimských zemí, jenž zemi přikazuje udržovat dobré vztahy s
nimi, a na druhé straně svým nacionalistickým stanoviskem, podle nějž je
islám vhodný pro jiné, nikoliv pro Japonsko.
Čtrnáct století
džihádistické brutality, znásilňování a vyvražďování změnilo naše
myšlení tak, že myslíme jako oběti týrání. Jako se z traumat léčí oběti
týrání, tak se z nich musí léčit celé národy. V první řadě musí Evropa
najít svou hrdost, své ztracené sebevědomí a nastavit agresorovi jasné
mantinely.
Psáno pro Distance.cz
Lea Vojteková
Zdroj: http://vojtekova.blog.idnes.cz/
|
|