NĚKTERÉ VZTAHY OTCE A SYNA
Datum:
Čtvrtek, 26. leden 2017 @ 18:15:55 CET
Téma:
Zamyšlení
I když dva základní vztahy mezi Otcem a Synem uvnitř jedné a téže entity
(J. 1:18; 14:10,11)
nelze vyjádřit, pokusím se je aspoň v prvním přiblížení popsat takto:
1)
Syn je analogický JHVH, ve smyslu Písma:
J. 14:28
" . . neboť Otec je větší než já." (SP)
a zároveň:
2)
Syn je ekvivalentní JHVH, ve smyslu Písma:
J. 10:30
"Já a Otec jsme jedno." (SP)
J. 14:9
"Ježíš mu řekl: Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty jsi mne nepoznal? Kdo viděl mne, viděl Otce. Jak můžeš říkat: Ukaž nám Otce?" (SP)
Spasitel nikdy neřekl: "Já jsem Otec" - tudíž zde nejde o totožnost (identitu), ale o ekvivalenci.
J. 5:18
"Proto ho Židé ještě více usilovali zabít, že nejen rušil sobotu, ale také Boha nazýval svým vlastním otcem, a činil se tak rovným Bohu." (SP)
3) Syn nikoho nesoudí - ale Otec
J. 5:22
"Vždyť Otec ani nikoho nesoudí, ale všechen soud svěřil Synu." (SP)
4) Otec netvoří pro sebe - ale skrze Syna, a pro Syna
1M. 1:1
"Na počátku stvořil Bůh nebesa a zemi." (SP)
Kol. 1:16
"neboť v něm bylo stvořeno všechno v nebesích i na zemi, věci viditelné i neviditelné, ať trůny nebo panstva, vlády nebo autority; všechno je stvořeno skrze něho a pro něho." (SP)
5) Ani Syn nezná den svého druhého příchodu - jedině Otec
Mk. 13:32
"O tom dni či hodině nikdo neví, ani andělé v nebi, ani Syn, jedině Otec." (SP)
Suma všeho toho je fakt, že se v Kristu JHVH, Bůh Izraele (2M. 3:6; 24:10) nám všem stal Otcem (Mt. 23:9)! Otcem, který se k nám v Kristu sklání!!!
Při této příležitosti se musím ohradit proti dosti frekventovanému bludnému tvrzení:
"Dnes je již mnohem častěji přijímáno, že JHVH je Pán Ježíš před vtělením."
K tomu mohu říci jen to, že Boží Syn je preexistentní, tj. existoval již před svým vtělením:
Ž. 2:7
"Řekl mi: Ty jsi můj Syn, já jsem tě
dnes
zplodil." (SP)
Proto mohl Izrael na své cestě pouští pít z duchovní skály, tj. Krista:
1Kor. 10:4
" . . . pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus." (SP)
Toto "
dnes
" ze druhého žalmu však neznamená počátek v čase, mj. i proto, že jedním z 238 jmen, či titulů Pána Ježíše (Alois Adlof:
"Výklad modlitby Páně"
, Praha 1922, str. 101-110, kap.
"Jméno Pána Ježíše"
)
- je
"Věčný Otec" (Iz. 9:5)
. (SP)
Mich. 5:1
"A ty, Betléme efratský, který jsi nejmenší mezi judskými rody, z tebe mi vzejde ten, kdo bude vládnout nad Izraelem, ten, jehož původ je odedávna, ode dnů věčných." (SP)
Závěrem,
lze říci, že Otec a Syn spolu existují a koexistují v dokonalé jednotě, i když oblasti jejich působnosti (např. stvoření, či soud), či jejich informovanost se liší.
Dokonalost Otcova:
Mt. 5:48
Dokonalost Syna:
Žd. 7:28
Jednota Otce i Syna:
J. 10:30; J. 17:11
Dokonalé nestvořené Boží "osoby" jsouce v dokonalé jednotě, nemohou vzájemně subsistovat, nýbrž jen existovat a koexistovat. V jednotě není nadřízenosti, ani podřízenosti, ale vše prostupující láska
(1J. 4:8; 4:16).
Proto nelze Otce od Syna odtrhnout - ale také nelze Otce a Syna ztotožnit. Připomíná to Heisenbergův princip neurčitosti. Tady naše poznání končí.
Nelze tedy tvrdit: "Syn
není
Otec" (negace) - stejně jako na druhé straně též nelze tvrdit, že "Syn
je
Otec" (identita).
Písmo tuto situaci vystihuje naprosto přesně:
1Kor. 13:12
"Neboť nyní vidíme jako v zrcadle, zastřeně, potom však uvidíme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, potom poznám důkladně, jak jsem byl také sám poznán." (SP)
Teprve na konci, až bude vše podřízeno Synu, se i Syn podřídí Otci:
1Kor. 15:27,28
"Neboť všechno podřídil pod jeho nohy. Když však řekl, že je všechno podřízeno, je zřejmé, že všechno kromě toho, kdo mu všechno podřídil.
28
A až mu podřídí všechno, pak i sám Syn se podřídí tomu, jenž mu podřídil všechno, aby byl Bůh všechno ve všem." (SP)
SOLI DEO GLORIA!!!
BA
Tento článek najdete na Notabene - Hydepark baptistů
http://notabene.granosalis.cz/
Adresa tohoto článku je:
http://notabene.granosalis.cz//modules.php?name=News&file=article&sid=4284