Notabene - Hydepark baptistů - Zpráva o činnosti Teologické komise BJB

Teologická komise (TK) se v období mezi řádnými SD sešla dvakrát. Na svém prvním setkání 5.11.2016 diskutovala otázku budoucích teologických kolokvií i případných nových témat ke zpracování; dotkla se též úkolu revize a překladu knihy Baptisté - radikální křesťané. Překladem ještě nehotových částí druhého anglického vydání byl pověřen br. Martin Stepanenko. Na svém dalším setkání 17.2.2017 se TK zaobírala tématem probíhající mezisborové korespondence týkající se otázky lidské sexuality. Doporučila sborům, aby toto palčivé téma bylo přesunuto na kurz kazatelů, na němž komise předloží výchozí materiál k dané problematice zabývající se jednak biblickými místy a jednak širším evropským baptistickým kontextem.

V uplynulém roce se z důvodu ukončení (plnočasové) kazatelské služby vzdali členství v TK bratři Blahoslav Fajmon a Jáchym Gondáš a z osobních důvodů bratr Nicolae Lica. Navrhujeme Sjezdu delegátů pověřit VV k doplnění Teologické komise o další nové členy (tj. k shromáždění návrhů dalších členů TK ze sborů a ty pak předložit k volbě na SD 2018).

Lydie Kucová a Tomáš Mrázek

Součást zprávy Teologické komise BJB je obsáhlé vyjádření sestry Lydie Kucové k současnému dění:

Milé sestry a bratři,
Dovolte, abych se vyjádřila k dění v BJB z pohledu člena komisí BJB teologické a historické. To co nyní zažíváme v BJB má hlubší kořeny sahající necelé dvě desetiletí zpět. Chtěla bych se zastavit u některých předělů v posledních více než dvaceti letech a začít určitým historickým přehledem.

Hlavní předěly v BJB v její novodobé historii

Jedním z nejvýznamnějších předělů v dějinách naší Jednoty byl pád komunistického režimu v roce 1989, od nějž bych se chtěla ve svém přemítání odrazit. Po pádu režimu v 90 letech jsme dávali dohromady základní dokumenty a řády BJB, tvořily se odbory a komise BJB. Zakoušeli jsme nové a nebývalé možnosti evangelizace, misie i studií na teologických školách. Živě se diskutovala Biblická škola v Olomouci a její směřování. V té době mezi jinými několik sester nastoupilo na teologické školy, zvláště na IBTS. A tak se otevřela i otázka kazatelské služby žen. Nastolila se dobrá součinnost s jinými denominacemi, kdy jsme byli v předsednických zprávách na SD pravidelně informováni o spolupráci v rámci Ekumenické rady církví. Vycházel Zpravodaj BJB, v němž jsme byli seznamováni s děním mezi baptisty u nás i v zahraničí.

V devadesátých letech proběhly mezi jinými dvě zásadní události v životě BJB. Jednak v důsledku rozdělení Československa došlo v roce 1993 k rozdělení BJB na slovenskou a českou. A jednak v rámci přihlášení se k zásadě odluky církve od státu se v tomtéž roce BJB zřekla státních dotací. Sbory se tedy až do roku 2004 plně financovaly sami bez pomoci státu (VV jen do r. 2000).

Dalším významným předělem, který nastavil určité směřování BJB byla volba výkonného výboru v roce 1999. Hned v následujícím roce VV bez svolení SD požádal o státní dotaci na chod kanceláře, což některé sbory nesly nelibě. Na přelomu tisíciletí také probíhaly v BJB vypjaté diskuse okolo kontroverzního misijního projektu zbudování centra mládeže v Českých Budějovicích. V roce 2003 se poprvé objevují snahy měnit a doplňovat Ústavu BJB v příloze „Zásady a stanoviska". Jednalo se o snahu tehdejšího VV doplnit zásady v bodech týkajících se Ježíše Krista (jeho početí), Písma (neomylnost), všeobecného kněžství (služba výhradně mužů) a přijmout za vyznavačský dokument Apoštolské vyznání víry. Následkem kritických reakcí ze stran sborů, VV svůj návrh na doplnění zásad stáhl.

Dalším klíčovým momentem v novodobých dějinách BJB bylo rozhodnutí SD v roce 2004 umožnit sborům navrátit se k pobírání dotací od státu. Reakcí na toto rozhodnutí byl vznik Platformy sborů (Liberec, Lovosice, Praha 4), která zásadně nesouhlasila s tímto rozhodnutím, neboť jej považovala za porušení ústavy. Poprvé se v dějinách BJB začaly ozývat hlasy po vylučování sborů (obzvlášť sborů Platformy). V následujících letech je opakovaně na SD poukazováno na netransparentní hospodaření VV. V roce 2006 jsou přijata Pravidla fondovního hospodaření. V průběhu prvního desetiletí 21. století je rovněž zdůrazňován nedostatek kazatelů. Od roku 2003 se vynořují úvahy o založení biblického institutu BJB. Tyto myšlenky se realizovaly v roce 2006 založením Biblického semináře v Pelhřimově. Seminář se (svými vlastními slovy) profiloval jako seminář s konzervativní evangelikální teologií. Ačkoliv nikdy nebyl zakomponován do oficiálních struktur BJB, několik studentů tohoto semináře se později stává kazateli a pracovníky sborů BJB.

Po turbulentních letech dochází v roce 2009 ke zvolení zbrusu nového VV, který mnohé záležitosti v oblasti hospodaření předchozích VV dává do pořádku. Hlavním tématem následných SD se stává otázka majetkového vyrovnání církví se státem. Přelomovým sjezdem v této otázce byl SD v lednu roku 2013, na kterém se BJB zřekla církevních restitucí. V následných letech se vrací na jednání SD snahy po zúžení baptistických zásad. V roce 2012 jablonecký sbor předložil návrh na zavedení podobných změn a doplnění Ústavy BJB v příloze „Zásady a stanoviska" jako před devíti lety VV. Sjezdy delegátů zavádění věroučných změn do ústavy opakovaně odmítly. Mezitím se v posledních letech vyprofilovala skupina čtyř sborů, jejíž kořeny je možné vidět několik let zpátky v působení Biblického semináře v Pelhřimově (tři z jeho absolventů působí právě v těchto sborech). Ze stran těchto sborů jsou nastolována rozdělující témata jako anti-ekumenismus, doslovný výklad Písma, kalvinismus, autorita mužů a v neposlední řadě téma lidské sexuality. Potíž nastává v tom, že tato témata a zejména způsob jejich protlačování v BJB kolidují s baptistickým pojetím víry jako takovým.

Dalším významným faktorem novodobých dějin BJB vnímám demografické složení a proměnu sborů BJB. Podobně jako po 2. světové válce, rovněž i po pádu komunistického režimu nastal výrazný pohyb a stěhování baptistických rodin českých menšin v zahraničí do Československa. Dále v důsledku pracovního trhu přicházely a přicházejí do České republiky baptisté z východoevropských zemí. V 90. letech tak několik sborů bylo posíleno baptistickými rodinami z Rumunska. Některé sbory, které byly na úpadku, tímto způsobem úžasně duchovně zesílily a vzrostly. V dalších dekádách BJB postupně včleňovala mezi sebe sbory anglicko a rusko-jazyčné, i sbory baptistických příchozích z Myanmaru. Tato různorodost je bezesporu pro sbory i celou BJB požehnáním i obohacením.

Zároveň je však třeba říci, že podobně jako po 2. světové válce, i dnes v důsledku tohoto pohybu baptistických věřících různých národností dochází k tenzím a nemalým napětím. Některé sbory byly posíleny (např. Žatec, Aš), jiné se rozdělily (např. Cheb, Lovosice). Tyto tenze je také možno vnímat v BJB na nadsborové úrovni. Děje se tak v chápání baptistické eklesiologie, ve vnímání role VV nebo i v některých otázkách věroučných. Baptisté v Čechách mají 150 letou tradici, která se nutně nemusí shodovat s tradicí baptistů jiných východoevropských zemí. (Nejmarkantněji je to v současné době vidět např. v otázce služby žen.) Vytlačovat českou tradici tradicí jinou může vést k dalším napětím a rozkolům. Čeští baptisté si musejí uvědomit, jestli vtiskávání jiné tradice chtějí nebo jestli je možné vést rozumný dialog s nově příchozími při zachování dědictví specificky českého baptismu.

Budoucnost BJB: nakročení k církvi (?)

Chtěla bych se však vrátit již ke konkrétnímu momentu, jenž se domnívám, že výraznou měrou přispěl k současnému duchovnímu stavu BJB. Jako významný předěl v historii BJB vnímám přelom tisíciletí s nastoleným kurzem směřujícím k pojetí BJB jakožto církve nikoliv jako dobrovolného svazku církví (sborů). Dovolím si zde malou odbočku. Jedním z prvních zásadních referátů tehdejšího předsedy VV, bratra Miloše Šolce, byl referát r. 2000 o biblickém staršovství, v němž zdůraznil, že poslání staršího ve sboru náleží pouze bratřím, nikoliv sestrám. Snad tam můžeme vidět kořeny současného trendu v baptistických sborech, omezujícím (někde i zapovídajícím) službu ve staršovstvech sestrám. Přitom za doby minulého režimu a ještě v 90. letech bylo zastoupení sester ve staršovstvech silnější než dnes. Věřím rovněž, že kdyby současné sjezdy delegátů byly zastoupeny větším počtem sester, excesů ke kterým na sjezdech dochází, by bylo mnohem méně.

Sílící vnímání BJB jako církve je možné pozorovat v opakujícím se volání po uniformitě (snahy o potlačování teologické různosti sborů, důrazy na neomylnost a jediný správný výklad Písma). Toto vnímám zejména u sborů s fundamentalistickými tendencemi (Jablonec, Kroměříž, Kuřim a Lovosice).

Rostoucí vnímání BJB jako církve je také možno pozorovat ve snahách posilovat roli VV nikoliv jako služebného, ale jako autoritativního, zastřešujícího a dělného orgánu. Již v roce 2007 měl tehdejší VV snahu změnit působení VV ze služebné role na roli autoritativní. Argumentoval tím, že VV „není pouze úředníkem svazku baptistických sborů, který vykoná usnesení SD". Ale že zkušenosti ukazují, že „očekávání celé Jednoty je daleko větší v aktivitách pro hledání toho, co je ku prospěchu jak lokálních sborů, tak celé Jednoty." Dnes je očekávání některých sborů od VV v lecčems velmi podobné tomuto vyjádření před deseti lety. Toto vnímám zvláště u sborů, v jejichž vedení stojí bratři znalí více poměrů baptistické tradice zahraniční (např. rumunské) nežli české.

Rostoucí vnímání BJB jakožto církve je v neposlední řadě možné pozorovat v silném volání po tom, aby pro BJB byl určující souhlas v etických otázkách na úkor baptistické eklesiologie. Takovéto vnímání BJB může též pramenit z chápání pojetí církve jako té čisté a ničím neposkvrněné. Pokud se v církvi objeví něco nečistého, je třeba to rázně odstranit, vyříznout, aby tímto nebyl poskvrněn zbytek Kristova těla (celá BJB). Toto pojetí BJB jako církve vychází z určitého výkladu některých epištol a nejsilněji zaznívá ze sborů fundamentalistického ražení. Smíme jej ovšem také zaznamenávat v poslední době ve výrocích hovořících o ohrožení celé BJB nebo narušení společného života BJB. Toto pojetí BJB jako církve, která se cítí být ohrožena tam, kde je umožněna různost ve složitých etických otázkách, stále silněji zaznívá ze sborů teologicky konzervativněji smýšlejících.

Pak je zde jádro tradičních baptistických sborů v BJB, které myšlenku toho, že BJB je svazek církví sdružených na dobrovolném základě nechtějí opustit. Přesto cítí zodpovědnost jedni za druhé. Volají po rozhovoru. Po rozhovoru konstruktivním, při němž se mohou tříbit názory. Rozhovoru, při němž se můžeme navzájem korigovat a třeba i dovolit v lásce jeden s druhým nesouhlasit. V neposlední řadě se ozývá volání po rozhovoru i ze sborů progresivněji teologicky smýšlejících. Volání po rozhovoru vedle toho kam směřujeme jako baptisté také po tom, aby - pokud mají probíhat diskuse o naléhavých etických otázkách - tyto byly pečlivě připraveny a vedeny ve vzájemném respektu a ochotě k naslouchání.<

Fundamentalistické sbory

Zvláštní pozornost je třeba věnovat jedné silně vymezující se skupině sborů uvnitř BJB, která zahrnuje sbory Jablonec, Kroměříž, Kuřim a Lovosice. Poněvadž tato skupina sborů neskrývá svou inspiraci v učení Johna McArthura, jenž je považován za přední ikonu křesťanského fundamentalismu, lze oprávněně o této skupině hovořit jako o skupině fundamentalistických sborů. Je dobré se zamyslet nad tím, jak k tomu došlo, že se sbory tímto způsobem vyprofilovaly. Nemalý vliv zde měl právě Biblický seminář v Pelhřimově, který ačkoliv není a nebyl součástí BJB, přesto vychoval mladé muže, kteří jsou ve vedení těchto sborů a přitom nikdy nepochopili, o čem je baptistické pojetí víry. Sepětí Jabloneckého sboru se seminářem v Pelhřimově lze na internetových stránkách sboru i semináře dohledat. Zlom v jabloneckém sboru nastal v roce 2013, kdy zdravé jádro sboru a s ním více než polovina členů ze sboru odešla. Již rok předtím jablonečtí předložili SD návrhy na významné změny v ústavě, které ovšem nebyly SD přijaty. Po klíčovém kázání br. Miloše Šolce o ekumeně v březnu r. 2015 se sbor zasazoval a nadále zasazuje o vystoupení BJB z ERC. Stavění se proti ekumenickému hnutí a zvláště proti katolické církvi jsou typické znaky fundamentalismu, což je možné registrovat jak u Johna McArthura tak také kazatele Paula Washera, který nedávno hostoval na Českém biblickém institutu baptistického sboru v Kroměříži.

Štafetu předkládání návrhů na SD se zaváděním výrazných věroučných změn do ústavy převzal po jabloneckém sboru v roce 2016 sbor lovosický. Lze očekávat, že lovosický sbor převezme štafetu také v tom, že na tomto SD opětovně předloží návrh na vystoupení BJB z ERC. Sbor v Lovosicích, podobně jako sbor v Jablonci, zakusil v nedávné době výrazný odliv členů. Stalo se tak v roce 2012, kdy z důvodu fundamentalistického směřování sboru odešla téměř jedna třetina členů, která později založila sbor Petra Chelčického. Lovosický sbor si mezitím zvolil za kazatele absolventa semináře v Pelhřimově, čímž stvrdil své vykročení fundamentalistickým směrem.

Dalším sborem obdobného ražení je sbor v Kroměříži, kde je již řadu let v jeho vedení po boku současného kazatele americký misionář Lance Roberts. Tento misionář přitom nepochází z baptistického prostředí. Při kroměřížském sboru založil Český biblický institut, jenž je přímou odnoží fundamentalistické školy Master's Seminary založené Johnem McArthurem. Posledním sborem této skupiny je baptistický sbor v Kuřimi. Tento sbor je druhým nejmladším česky hovořícím sborem přijímaným do svazku sborů BJB (v roce 2012). Přesto se za svých pouhých pět let existence v BJB velmi rychle vyprofiloval ve sbor fundamentalistického smýšlení a již chce měnit baptistické zásady, s kterými před pěti lety souhlasil. Rovněž za těchto pět let se počet jeho členů snížil o více než třetinu.

Jistě je na místě klást si otázku, jaké je ovoce tohoto uskupení, pokud ve svých sborech působí rozdělení? Jaké bude ovoce tohoto uskupení pro BJB, pokud bude neustále vnášet do BJB svou fundamentalistickou věrouku - prohlašovat Bibli za doslovné neomylné slovo Boží, chtít změnit baptistické zásady ve fundamentalistické vyznání víry, zapovídat ostatním kazatelskou službu žen, stavět se proti členství BJB v ERC? Nebyl spouštěčem i posledního horečného tématu mailové korespondence právě cílený postup tohoto uskupení na uplynulé RZS? Kdo vede BJB k rozdělení?

Osvědčená cesta: příklad soužití jednot v EBF či BWA

Jaká je tedy možná cesta pro BJB? Jak můžeme dále žít pospolu? Z dlouhodobého hlediska ve fundamentalismu nevidím pro BJB cestu. Buď uskupení čtyř výše zmíněných sborů upustí od svých fundamentalistických postojů a přejdou k postojům konzervativním nebo budou v BJB trvale vnášet nepokoj a způsobí rozdělení jako již způsobily rozdělení ve svých sborech. Cestu v BJB vidím v pokojném soužití konzervativních, tradičních a progresivních sborů. Takto jsou spolu schopné nažívat jednoty v EBF a BWA, nebo například baptistické sbory v britské baptistické jednotě, kterou jsem měla možnost blíže poznat. I konzervativní i progresivní sbory se navzájem potřebují. Potřebují se navzájem korigovat a usměrňovat v tom, aby jedny neupadly do fundamentalismu a druhé do liberalismu.

Nesmíme rezignovat na vzájemný rozhovor, jakkoliv se může zdát takový rozhovor v některých otázkách těžký a složitý. A přiznejme si, že v některých otázkách takový rozhovor je těžký. Zrovna propíraná otázka lidské sexuality je jednou z těchto složitých otázek. V současné době se neprobírá jen u nás, ale také v jiných evropských baptistických jednotách, kde takový rozhovor probíhá kultivovaně, sbory nejsou za rozličné názory svých členů vylučovány a rovněž v EBF žádná jednota nepodala návrh na vyloučení jednoty jiné za její odlišný názor v této otázce.

Budujme naší jednotu na tom, co máme, a co jsme vždy v minulosti měli v BJB společné. Tedy v pěstování bratrského společenství, v zájmu o vzdělávání a misii, v solidaritě a podpoře slabších mezi námi. Za zdroj svého učení vždy mějme učení Ježíše Krista obsažené v Novém zákoně. Nechť je naším krédem život v Kristu Ježíši (vzato z první naší ústavy z r. 1930).