Zastavme se nejprve u návrhů sborů. Návrhy na SD 2017
podalo celkem 10 sborů. Jmenovitě jsou to sbory Aš, Brno, Karlovy Vary,
Kroměříž, Lovosice, Praha 3, Praha 4, Praha – Církev XXI. století, Praha Vinný
kmen a Vikýřovice. Dovolím si návrhy rozčlenit dle toho, z jakého teologického
spektra sborů přicházejí. Jsou to především sbory fundamentalistické
(Kroměříž, Lovosice). Dále sbory konzervativní, mezi něž bych zařadil
sbory s rumunskými kazateli (Aš, Karlovy Vary), rusky hovořící (Praha - Vinný
Kmen a Praha - XXI. století) a sbory Brno a Prahu 3. A pak již jen zbývají dva
sbory Praha 4 a Vikýřovice. Dále jsou zde návrhy VV, které jsou svým obsahem
blízké návrhům sborů fundamentalistických a konzervativních. Je překvapivé, že
návrhy z jiných ať už (českých) konzervativních nebo tradičních sborů na SD
nepřišly.
V návrzích došlých na SD lze vidět pokračování v nastoleném
kurzu změnit BJB v církev. Chápání BJB jako církve velmi silně zaznívá ve
výrocích typu „Boží slovo církev vybízí, aby ve svém středu netrpěla žádné
falešné učení“ (Lovosice), ve varování před poskvrněním BJB jako církve scestným
učením (Karlovy Vary) a v uchránění BJB před tresty Božími (Aš). Dále se
v návrzích objevují důrazy na teologickou uniformitu (v návrzích rusky
hovořících sborů) a vyvstává v nich touha potlačit svobodu svědomí jednotlivce
(např. Praha 3). V neposlední řadě přispívá k vnímání BJB jako církve svým
postojem také VV, jenžto svým návrhem na „káznění“ sboru v Praze 4 bez opory
v řádech a dokumentech BJB vystupuje ze své služebné role. (Zde není zcela
zřetelné odkazování se ke sborové kázni v předsednické zprávě, když VV později
přiznává, že BJB status nadsborové kázně nezná.)
Přitom je zajímavé si v této souvislosti povšimnout, že ve
zněních svých návrhů se stávajících řádů a dokumentů BJB přímo dovolávají pouze
sbory Praha 4 (kongregační zřízení), Vikýřovice (dodržování jednacího řádu) a VV
(ukončení členství sboru ve svazku BJB) a už žádné jiné vyjma těch, které chtějí
řády BJB měnit.
Námluvy
fundamentalistických a konzervativních sborů
Dále toto předsjezdové období je třeba vnímat jako období
námluv mezi fundamentalistickými a konzervativními sbory. Oba tyto proudy v BJB
si v této chvíli dělají vzájemné ústupky. Níže jsou rozvedeny podrobněji.
1. Teologická komise a návrh na její odvolání Výkonným
výborem
VV svůj návrh odůvodňuje tím, že se komise v menším počtu
nemůže vyjadřovat k aktuálním otázkám BJB. Tento návrh VV je zřetelnou narážkou
na zprávu teologické komise ve sjezdových materiálech, která zahrnuje analýzu
s kritickým zhodnocením fundamentalistických sborů. Z návrhu VV na odvolání
teologické komise lze odvodit, že VV si tuto kritiku fundamentalismu v řadách
BJB nepřeje.
2. Návrh VV vyjadřující se ke snaze o obnovení
Mariánského sloupu
Je velmi nezvyklé, aby se VV takto zaktivizoval a podával
Sjezdu návrh vyjadřující se k otázce, která byla součástí debat Ekumenické rady
církví. V minulosti se k ožehavým otázkám projednávaným v ERC představitelé BJB
stavěli zdrženlivě. Nejinak tomu bylo i při projednávání této otázky v ERC
2.11.2016, kdy se VV zdržel hlasování. Přidal se pouze k odsouhlasení usnesení
valného shromáždění ERC (24.11.2016), v němž se doporučuje, aby se církve
vyjádřily k dopisu kardinála Duky k této otázce samostatně. VV nerozeslal dopis
kardinála Duky, aby se s ním mohly sbory seznámit a doporučit adekvátní odpověď.
Místo toho předkládá Sjezdu návrh, který je třeba vidět v kontextu návrhů
fundamentalistických sborů ohledně vztahu BJB k ERC.
Na jednu stranu VV v odůvodnění svého návrhu opravuje
popletené údaje o valném shromáždění ERC v návrhu lovosického sboru. Na druhou
stranu tím, že se VV takto zaktivizoval a podává návrh, který fundamentalisté
jistě rádi podpoří, jim vlastně vychází vstříc, aby je uklidnil. VV chce tímto
návrhem říci, že přece BJB také v některých věcech velmi razantně nesouhlasí
s římskokatolickou církví (jako například ve věci týkající se obnovení
Mariánského sloupu v Praze). Tento návrh VV spíše než by byl vyjádřením BJB
navenek ke společnosti je vyjádřením dovnitř BJB. Chce být smířlivý k postojům
fundamentalistických sborů.
3. Odmlka VV směrem k fundamentalistickým sborům a
jejich návrhům
Ve sjezdových materiálech nenacházíme žádný náznak ze
strany VV vymezit se vůči opakovaným návrhům fundamentalistických sborů. Tyto
sbory již přitom byly loňským návrhem vikýřovického sboru vyzývány k tomu, aby
od svých návrhů o vystoupení BJB z ERC a přikazování VV neúčastnit se
ekumenických shromáždění, upustili. Poněvadž jsou to tytéž návrhy, které byly
zamítnuty předchozím Sjezdem, VV mohl při sestavování letošních sjezdových
materiálů vyjádřit, aby byla v těchto otázkách respektována usnesení minulého
Sjezdu. Svým mlčením k těmto návrhům VV signalizuje neochotu pouštět se do
střetu s fundamentalistickými sbory a tím umožňuje těmto sborům nepozorovaně
zasévat semínka svých nauk mezi ostatní sbory. Je docela možné, že
fundamentalistické sbory budou tyto své návrhy předkládat na SD opakovaně tak
dlouho, až dosáhnou svého.
Porovnáme-li návrhy na SD loňský a letošní, můžeme zřetelně
vidět posun v návrzích podle toho, z jakého spektra sborů přicházejí. Slušné
tradiční sbory svou rétoriku zjemnily, naopak fundamentalistické sbory na
agresivitě ještě přidaly. Dobrým příkladem v tomto ohledu slouží porovnání
loňských a letošních návrhů sboru vikýřovického na straně tradičních sborů a
lovosického na straně fundamentalistických sborů. Je to obvyklý jev, slušní svou
rétorikou ustupují (Vikýřovice), agresivní ji naopak stupňují (Lovosice).
Alarmující je přimhuřování oka nad tímto jevem Výkonným výborem.
4. Ordinace bratra Václava Chumchala, kazatele sboru v
Lovosicích
Je třeba si klást vážné otázky nad doporučením Komise
duchovní služby k ordinaci bratra kazatele Václava Chumchala. Václav Chumchal
svým dosavadním agresivním vystupováním v BJB požadavky k tomu, aby byl
ordinován jako člověk pro BJB s určitým kreditem, nesplňuje. K tomu závěru lze
dojít, pokud si člověk např. projde loňskou emailovou korespondenci, v níž se
br. Chumchal velice ostře až nekřesťansky vyslovil proti bratru Dobroslavu
Stehlíkovi. V současných návrzích za lovosický sbor se br. Chumchal vyhraňuje
proti bratru Milanu Kernovi, kterého napadá z bezbožného jednání kvůli účasti na
ekumenických bohoslužbách. V komunikaci mezi kazateli BJB píše pohrdavě o
řediteli školy Dorkas v Olomouci bratru Petru Hlaváčkovi. Své oponenty
v teologických debatách oslovuje „pane“, nikoliv „bratře“, ale to ne z důvodu že
původně vyšel z katolického prostředí, nýbrž tak činí záměrně, protože je
nepovažuje za své bratry a sestry.
Zneklidňující jsou výroky v jeho kázáních na adresu
pankráckého sboru: „Jsme v boji. Jsme v boji s vlky, kteří trhají Boží stádo,
kteří překrucují Písmo, kteří ho rozmělňují a ohánějí se falešnou láskou. … Vlci
nejsou jenom ve světě, ale jsou také v církvi. Pronikli mezi Boží lid, vetřeli
se s nekalými úmysly….vyšli z nás, ale nejsou z nás.“ (kázání 17. a 31.5.2015)
Za zcela zásadní v současné situaci BJB je třeba vidět
výroky br. Chumchala v nedávném rozhovoru s bratrem Ivanem Stankem, v rozhovoru,
který byl také veřejný pro kazatele BJB. Níže jsou uvedeny v plném kontextu:
Br. Václav Chumchal 20.2.2017
„Domnívám se, že před naší jednotou ale i jednotlivci v ní (včetně mě) nyní leží
několik otázek, které si musíme pokládat. Proč jsme baptisté? Ztotožňujeme se
historicky s tímto proudem věrouky? Chce být vůbec současná česká BJB ještě
stále církví s reformačními důrazy? Chce se ještě stále hlásit k evangelikalismu?
Jsou pro nás ještě stále důležité doktríny, zásady a stanoviska, na kterých byla
tato denominace postavena? Chceme být ještě stále poslušní Písmu anebo už pro
nás Bible není ani primárním zdrojem ani autoritativní normou, vdechnutou Božím
Duchem?
Pokud si jako jednota odpovíme ANO, tak se musíme radikálně zbavit těch, kteří
se mezi nás přikradli, kteří možná vyšli z nás, ale nebyli z nás. Kteří
přinášejí zhoubné nauky a nedrží se zdravých slov našeho Pána. Kteří mluví
převrácené věci, aby strhli učedníky za sebou.
Pokud si jako jednota odpovíme NE. Tak je opravdu na místě, abych si já a mě
podobní hledali místo někde jinde. Mezi těmi, kteří na Písmu a společném učení
stát chtějí a hodlají ho respektovat. Protože dlouhodobě zůstávat ve
společenství, které se jen jako církev tváří, ale to podstatné jí uniká, je
naprosto zbytečné.
Tzn. ztráty budou tak jako tak a jednota si musí uvědomit, jak si na dané otázky
odpovědět? Musí se rozhodnout, kterou cestou se chce vydat? Jak si BJB odpoví,
ukáže čas? To jediné, čím si mohu být jistý je, že pospolu, v tom složení ve
kterém dnes existujeme, to určitě nebude. (Gal 1)“
Ordinaci bratra Chumchala ve světle těchto jeho výroků si
nelze vysvětlit jinak, než že se Komise duchovní služby přiklání k jeho vidění
věcí v BJB. Komise duchovní služby je zastoupena členy pouze konzervativních
sborů (Aš, Brno), proto i ordinaci br. Chumchala je třeba vnímat za signál
k budoucímu úzkému sepětí konzervativních a fundamentalistických sborů.
V takovém sepětí fundamentalistických a konzervativních sborů může být v BJB
velice úzko jiným tradičně orientovaným sborům.
5. Taktika fundamentalistických sborů
Již v únoru tohoto roku bylo sepsáno Prohlášení čtyř
fundamentalistických sborů a stanice Jílové u Děčína, které se z taktických
důvodů fundamentalistické sbory rozhodly nyní nezveřejňovat. Toto prohlášení
vytyčuje směr, kterým si fundamentalistické sbory přejí, aby se BJB vydala.
Nezveřejnit toto prohlášení je součástí taktiky fundamentalistických sborů,
které nyní zjistili, že jim začíná být ze strany konzervativních sborů více
nasloucháno a proto směrem k těmto sborům mírní své kroky.
Za uplynulý rok se fundamentalistickým sborům povedl v BJB
husarský kousek. S prvním pokusem přišli již na kurzu kazatelů v květnu 2016,
kde obdobně jako na RZS chtěli odvézt pozornost z debaty o kazatelské službě žen
k výbušnějšímu tématu, jenž by se stal lakmusovým papírkem pravověří v BJB.
Tenkrát museli odejít s prázdnou. Po inkvizičním výslechu na RZS se ovšem
podařilo, že jim na lep skočila nejen řada konzervativních sborů, ale především
sám Výkonný výbor. Mazaně dovedli od sebe odfiltrovat v BJB veškerou pozornost.
Důkazem toho jsou letošní sjezdové materiály, kde se ani jeden návrh nezabývá
vysloveně fundamentalistickými sbory, ale naopak všechna pozornost je
soustředěna tam, kde ji odedávna chtěli mít, tedy na pankrácký sbor. Sjezdové
materiály také ukazují, že fundamentalisté na sebe neuvěřitelným způsobem
nabalili konzervativní sbory. Lze se domnívat, že si je budou chtít udržet co
nejdéle. Proto záměrně nevyšli ven se svým prohlášením z 10.2.2017, aby zbytečně
před SD netříštili pozornost. S prohlášením vyjdou ven po námluvách
s konzervativními sbory a poté, co konzervativní sbory docílí toho, aby
pankrácký sbor byl z BJB odejit. V té chvíli budou mít fundamentalisté ještě
silnější pozici. Budou se v BJB snažit prosadit svůj jednostranný a úzce
zaměřený pohled na Písmo, budou usilovat o aktualizaci ústavy směrem k
fundamentalistickému vyznání víry a možná již v té době docílí toho, že BJB bude
venku z ERC. Toto se může stát velmi, velmi brzy. Mnohé návrhy na letošní SD,
pokud budou schváleny, této cestě velice nasvědčují. Je na místě klást si
otázku, co se pak stane s tradičními sbory? Budou také jeden po druhém z BJB
vypuzovány?
Čas zralý na
reformu BJB
BJB dospěla do fáze, kdy potřebuje novou reformu. Poslední
reformou prošla v 90. letech, kdy byly celkem úspěšně napravovány mnohé
pokřivenosti z dob komunistického režimu. Od přelomu tisíciletí se ovšem BJB
postupně pomalými kroky vzdaluje baptistickým ideálům, míří směrem k církvi, a
snad nyní po pětadvaceti letech opět potřebuje novou reformu, obdobnou té z 90
let. Je skoro zázrakem, že baptistické zásady a stanoviska tak pracně
sestavované v 90. letech celou tu dobu bez újmy přežily. To se ovšem může
letošními návrhy na SD rychle změnit.
Před sjezdovými materiály se jevila reálná situace v BJB
jako soužití konzervativních, tradičních a progresivních sborů s tím, že se
fundamentalistické sbory budou muset rozhodnout, jestli se přizpůsobí a zůstanou
v BJB, nebo v opačném případě si budou hledat místo někde jinde (jak píše br.
Chumchal).
Nyní se můžeme domnívat (nebo je to spíše přáním?!?), že v BJB
jsou síly rozloženy na konzervativní proud (fundamentalistické a
konzervativní sbory) a proud reformní (některé tradiční sbory a sbor
pankrácký). Fundamentalistické a konzervativní sbory se ještě více semkly
k sobě. Může se v podobě reformního proudu vytvořit v BJB protiváha? Co
když BJB zreformovat nepůjde? Může v tom případě vést reformní proud ke vzniku
nové české baptistické jednoty?
Nepodepsaný
(analytik podílející se na zprávě teologické komise)