Podle nejnovějšího výzkumu Gallupova institutu je nyní v USA více protestantů, kteří se neidentifikují s konkrétní denominací, než těch, kteří jsou jasně zařazeni. Anketa byla provedena telefonicky v měsících květnu a prosinci loňského roku a zúčastnily se jí dva tisíce dospělých respondentů ze všech států federace. Z výsledků vyplývá, že počet křesťanů, kteří uvedli, že patří ke konkrétní denominaci, klesl z 50 % v roce 2000 na 30 % v roce 2016.
To je způsobeno dvěma vzájemně se doprovázejícími trendy: Mnoho průzkumů v posledních letech vykazuje nárůst Američanů bez vyznání („nones“), kteří se nehlásí k žádnému náboženství – jejich počet se za posledních 16 let zdvojnásobil na 20 % procent populace. Vzhledem k tomu, že relativní počet římských katolíků, mormonů a přívrženců nekřesťanských náboženství se ve sledovaném období výrazně nezměnil, byl nárůst lidí bez vyznání právě na úkor protestantů, kterých je tak v USA již méně než polovina (47 %). Dále je to fakt, že procento křesťanů, kteří se nehlásí ke konkrétní denominaci, se rovněž za posledních 16 let téměř zdvojnásobilo (na 17 %).
A protože na rozdíl od mormonů nebo katolíků protestanté nejsou na konkrétní denominaci tak pevně vázáni (poměrně časté je jejich střídání či současné navštěvování sborů různých tradic, navíc mnoho nových sborů se samo označuje jako „nedenominační“), jsou to opět protestanté, kterých se nárůst počtů věřících bez denominace týká. Nadále největší protestantskou skupinou jsou baptisté (13 % Američanů), luteránů jsou 4%, stejně tak metodistů, k pentekostalismu se stejně jako k presbyterním církvím hlásí procenta dvě, k anglikanismu (episkopalismu) jeden ze sta Američanů.
Tyto trendy naznačují, že zatímco mnozí Američané zůstávají v širokém smyslu slova náboženským, mohou i nadále vyhledávat duchovní vedení, prožívání společenství, formální struktura, v níž se toto odehrává, již není tak důležitá, uzavírají svou zprávu výzkumu jeho autoři.
Zdroj: http://info.dingir.cz/2017/07/rust-nedenominacniho-krestanstvi-v-usa/
Denominační sebeidentifikace Američanů:
katolíci - 22 %
nenáboženští - 20 %
nedenominační protestanté - 17 %
baptisté - 10 %
metodisté - 4 %
luteráni - 4 %
jižní baptisté - 3 %
presbyteriáni -2 %
letniční - 2 %
Church of Christ - 1 %
episkopálové - 1%
jiné protestantské denominace úhrnně - 3 %
Baptisté zůstávají největší specifickou denominací mezi protestantskými denominacemi
Mezi těmi, kteří se hlásí k nějaké specifické denominační protestantské identitě, nadále zůstává největší denominační skupinou 10 % Američanů, kteří se označují obecně jako baptisté a další 3 % označující se specificky jako Jižní baptisté.
Počet Američanů, kteří se identifikují jako Jižní baptisté, podstatně klesl oproti 8 % v roce 2000. Data o počtech členů Jižních baptistů ukazují jednak, že jejich sbory ztratily členy, jednak že se narůstá podíl návštěvníků oficiálních sborů Jižních baptistů, kteří se charakterizují raději obecně jako "baptisté" než specificky jako "jižní baptisté".
Zdroj: http://www.gallup.com/poll/214208/protestants-no-specific-denominational-identity.aspx