Předseda Výkonného výboru se stal apoštolem rozdělení BJB
Datum: Pátek, 18. květen 2018 @ 22:34:53 CEST
Téma: Spolupráce mezi sbory


Na Sjezdu delegátů BJB 21. dubna 2018 padla v rámci diskuse o brněnském návrhu na vyloučení topoleckého sboru z BJB závažná otázka:

"Kdo mi zaručí, že na topolecké židli nebude příští rok sedět někdo další?"

Pavel Coufal, kazatel brněnského sboru a předseda Výkonného výboru BJB na to zareagoval:

"Na to nemohu odpovědět, nevím, jaké návrhy budou za rok, dva. Pokud se nevzpamatujeme, tak se rozpadneme, a možná se už rozpadáme. Pokud nám nejde o jednotu, o Krista, je to zlé. Není to odsouzení za názor, ale tvrdíme, že se neshodneme na základu, kterým je Písmo, pak můžou vzniknout další dvě tři baptistické jednoty – řešíme dnešní situaci a nikdo neví, co bude za pět let. Sbory rozhodují o své teologii, o spolupráci, pak se i štěpí. Je to smutné, ale je to tak – ve světě. Máme usilovat o duchovní jednotu, ale o ní se tu žel nebavíme, ale jen o toleranci názorů."

Pavel Coufal ve své předsednické zprávě pro Sjezd delegátů napsal: 

"Bratrská jednota baptistů dlouhodobě směřuje k rozcestí, na kterém si budeme muset říct, jak půjdeme společně dál. Zatímco uvnitř sborů se většinou dokážeme domluvit na společné cestě, mezi sbory se to jeví v určitých bodech jako stále těžší. Rozdílnost duchovního poznání či teologického zaměření jednotlivých sborů neslouží vždy k vzájemnému obohacení, ale je spíše příčinou k rozdělení."

"Nebudu předjímat, jak může dopadnout rozhodování na sjezdu delegátů, ale osobně vnímám, že celý spor má ještě jinou rovinu. Jde o to, jakou vizi máme pro společný život a službu v Bratrské jednotě baptistů. Zda chceme, aby BJB zůstala jen jakýmsi "deštníkem" či "společnou střechou" pro jednotlivé sbory, které budou zastávat mnohdy velmi rozdílné teologické postoje a učení. Vnímám, že některé sbory takto vidí způsob fungování BJB, možná o to víc, že se obávají nějakého možného omezování svobody sborů v budoucnosti. Ovšem je toto "jednota", když nestojí na duchovní jednotě, založené na Božím slově, ale pouze na vzájemné toleranci odlišností sborů?"

Porovnejme si to se slovy Davida Nováka, předsedy rady Církve bratrské, z jeho předsednické zprávy pro Výroční konferenci CB:

"Stabilní církev v rozdělené zemi aneb prosím vás, bratří, pro jméno našeho Pána Ježíše Krista, abyste všichni byli svorni a neměli mezi sebou roztržky (1 Kor 1, 10)

Když jsem psal tuto zprávu, bylo čerstvě po volbách, které ukázaly, jak moc je rozdělená naše společnost a jak se začíná radikalizovat. Zatím jen na sociálních sítích, ale přesto mi z toho někdy šel mráz po zádech. Smutné je, že se v naší zemi polarizují i mnohé církve a církvičky. Kdo se jen trochu zajímáte o ekumenické dění, nebo máte přátele v některých církvích, pak víte, že být nerozdělenou denominací, vůbec není samozřejmé. Zda je to jakýmsi duchem doby nebo něčím jiným, nevím. Jisté je, že můžeme být Pánu církve za naši jednotu vděční a zároveň je třeba jí střežit a usilovat o ni. Nenechat mezi sebe proniknout politikaření, různá zjednodušující řešení, osočování a jiné věci, které jsou ve světě a někdy, žel, i církvi, běžné.

Jednou z deviz naší církve je relativní stabilita. Jak jsem psal, díky Bohu se nám jako denominaci vyhýbají zásadní rozkoly a to jak věroučné, tak i vztahové. V dobrém se nám vrací, že jsme nikdy nerezignovali na teologickou práci. Dokázali jsme i o některých teologických oblastech mlčet a ponechat v nich pluralitu. Jenže nás zřejmě čekají další oblasti, ke kterým bude třeba se na různých platformách postavit. Je zcela legitimní, že toto někteří členové od svých kazatelů resp. od vedení církve očekávají. Nemyslím si, že kazatel nebo vedení církve má mít na všechno názor, ale v některých oblastech je dobré, když víme, proč tomu či onomu věříme, proč si to či ono myslíme. Mám na mysli některé otázky z oblasti bioetiky, genderu, otázky okolo homosexuality atd. Netvrdím, že to musíme řešit okamžitě, že toto vše je nyní naléhavou oblastí, ale jednou některé tyto a další otázky budeme muset poprvé anebo opět otevřít a vysvětlovat proč takto ano a takto nikoli a zároveň v těchto a mnohých dalších nesnadných otázkách udržet jednotu v různosti."

Je pozoruhodné, že na slovo apoštola Pavla v 1. epištole Korintskm 1,10 se odvolával i Pavel Coufal ve svém dopisu členům sborů BJB po Sjezdu delegátů 2018:

"Kde jsou hranice naší názorové různosti? Jistě, nikdo nechce žít v trvajících názorových rozporech. To nás ničí a bere nám to Boží požehnání, které Bůh udílí jen tam, kde „bratří bydlí svorně" (Ž 133). Kéž bychom usilovali o skutečnou duchovní jednotu, která stojí na Kristu a na jeho Slově, nejen o názorovou toleranci pod jedním „deštníkem". I pro nás přece platí výzva apoštola Pavla: „Prosím vás, bratří, pro jméno našeho Pána Ježíše Krista, abyste všichni byli svorni a neměli mezi sebou roztržky, nýbrž abyste dosáhli plné jednoty smýšlení i přesvědčení." 1 K 1:10. Plná jednota smýšlení i přesvědčení - je to nedostižitelný ideál? Jak k něčemu takovému budeme směřovat? Co pro to budeme dělat? Máme dostatek pokory, abychom hledali v modlitbách Boží pomoc, protože sami - jak se ukazuje - na toto nemáme?"





Tento článek najdete na Notabene - Hydepark baptistů
http://notabene.granosalis.cz/

Adresa tohoto článku je:
http://notabene.granosalis.cz//modules.php?name=News&file=article&sid=4717