Podle mnohých pozorovatelů zlomový okamžik v dějinách Církve adventistů sedmého dne - v pondělí 15. října 2018 v 1 hodinu po půlnoci středoevropského času schválili vedoucí církve z celého světa shromáždění na výročním zasedání Výkonného výboru Generální konference církve v tajné volbě 185 proti 124 hlasům nařízení navržené administrátory z ústředí církve zavádějící do různých oblastí života církve vzájemné sledování a hlášení všech odchylek při dodržování mnoha pracovních, organizačních, vzdělávacích a věroučných předpisů všemi složkami církve a určující nové způsoby nátlaku a sankce ze strany Generální konference a jejích k tomu nedávno zřízených pěti dozorčích výborů.
Nová direktiva je namířena především proti vedoucím kontinentálních divizí, národních unií a sdružení sborů v Severní Americe, Evropě, Austrálii a Novém Zélandu, které přistupují nebo chtějí přistupovat stejně k mužům i ženám při ordinaci do plné duchovenské služby, tedy i proti vedoucím Česko-Slovenské unie církve.
Vedoucí z uvedených regionů reprezentující vůli sborů na jim svěřených územích na zasedání marně varovali před tím, že svěření tak bezprecedentních represívních nástrojů Generální konferenci církve povede zákonitě k proměně dosavadního horizontálního zastupitelsko-demokratického systému správy církve, s rozdělením mandátů a pravomocí podle regionální působnosti, na vertikální hierarchický systém podobný římsko-katolickému papežství. S tím, že na biblickém vzoru novozákonní církve, na působení Ducha svatého a reformačním principu všeobecného kněžství je založen ten první.
Argumentovali svobodou svědomí, tradiční významnou hodnotou adventistického hnutí, a praktickou misijní dělbou pravomocí mezi celosvětovým ústředím a národními uniemi zavedenou zasedáním Generální konference církve v roce 1901. Marně upozorňovali na to, že nové nařízení povede k úplně nové atmosféře v církvi a zejména mezi jejími zaměstnanci, která se bude vyznačovat sledováním, podezíráním, nedůvěrou a strachem z možných osobních následků, což ve skutečnosti brání působení Ducha svatého na svědomí jednotlivců.
Pro nové nařízení se v diskusi vyslovovali většinou vedoucí církve z Jižní Ameriky a Afriky, kteří se proti možnosti ordinovat ženy do duchovenské služby vyjadřovali i na zasedání Generální konference v San Antoniu v roce 2015. Podle pozorovatelů to napovídá, že jejich rozhodování je motivováno spíše kulturně, odlišným společenským prostředím přezíravějším k ženám, ve kterém žijí.
Představitelé celosvětového ústředí církve se zase vyjadřovali jen k ryze církevně-právním a technickým záležitostem přípravy, vzniku a zavádění nových pořádků. Nikdo z nic se ani nedotkl nově nastolovaných principů a jejich zdůvodnění, jejich vyjádření působila, jako by nové nařízení naopak beze zbytku vycházela z dosavadního systému správy církve adventistů.
Hensley Moorooven, zástupce tajemníka Generální konference, dokonce uvedl, že "zdrojem jednoty církve je Duch svatý a projevem této jednoty jsou předpisy církve. Nesoulad s těmito předpisy je tedy v rozporu s jednotou církve" a tedy s Duchem svatým. Předseda Generální konference Ted Wilson pak bezděčně potvrdil novou "vyšetřovací" atmosféru v církvi prohlášením, že únik a zveřejnění informace ze čtvrtečního setkání představitelů Generální konference a kontinentálních divizí církve, kde se hlasovalo o novém nařízení těsným poměrem 32 hlasů pro a 30 proti, musel spáchat některý z účastníků setkání a že jako předseda jej považuje za neetický.
Prezentace a debata k tomuto tématu trvaly více než 5 hodin a prakticky všichni řečníci v ní deklarovali, že jim jde o jednotu církve. Zásadně se však lišili v tom, jak tuto jednotu zajistit, zda umožněním kulturní a regionální rozmanitosti její misie, nebo důrazem na autoritu církve, stejnost v dodržování předpisů a "pořádek".
Výkonný výbor Generální konference pak ve svém novém nařízení schválil i to, že se mu musí všechny složky církve podřídit a proti těm, kdo tak neučiní, musí být vyvozeny důsledky a sankce. Takto institucionálně sledovaným a vynucovaným dodržováním všech předpisů stejně ve všech kulturních prostředích na celém světě má být podle vedoucích církve adventistů dosaženo její jednoty a nejlepších podmínek pro její úspěšné misijní působení.
Podle řady účastníků i pozorovatelů odkazujících na velmi podobné zkušenosti v historii křesťanské církve jde ale jen o důsledek současného duchovně i společensky uzavřeného a omezeného myšlení celosvětového vedení církve, kterým dosáhne pravého opaku toho, oč usiluje - dalšího prohloubení rozkolu a nedůvěry adventistů v rozvinutých zemích ke globální organizaci.
Tak, jak se to stalo po podobném direktivním rozhodnutí na zasedání Generální konference v roce 2015, kdy vedoucí církve avizovali ukončení sporů a soustředění celé církve na společnou misii, a ve skutečnosti od té doby stále více prostředků a energie spotřebovávají na potýkání se s dalším prohloubením krize, kterou rozhodnutí způsobilo. Je tomu tak i na probíhajícím výročním zasedání celosvětového Výkonného výboru Generální konference Církve adventistů sedmého dne.
Tomáš Kábrt podle ANN, Adventist Today a Spectrum Magazine
Zdroj: http://www.adialog.eu
K tématu viz též:
Delegáti výboru Generální konference hlasovali o přijetí dokumentu o sjednocení
Výbor Česko-Slovenskej únie reaguje na dokument administratívneho výboru Generálnej konferencie
Předseda Česko-Slovenské unie Církve adventistů sedmého dne komentoval výsledek hlasování na na Generální konferenci církve adventistů:
"Neskrývam sklamanie z výsledku hlasovania. Nejde však len o jedno rozhodnutie a jeden dokument. Odkrývajú sa trhliny medzi dvoma pohľadmi na cirkev. Jeden zdôrazňuje poslušnosť, autoritu, poriadok, predpisy a potrebu silných vodcov. Túži po návrate k tradícii, má strach z rozmanitosti a odvoláva sa na zjednodušené biblické poučky. Druhý dáva do popredia slobodu, dôveru, svedomie, a vodcu spája so slovom služba. Nebojí sa premýšľať o svete a cirkvi v širších súvislostiach bez strachu zo straty vlastnej duchovnej identity. Rast členskej základne v kultúrnom a spoločenskom prostredí, ktoré má bližšie k prvému modelu fungovania cirkvi, naznačuje, že budúcnosť neprinesie radikálne zmeny v jej smerovaní. S novou realitou sa budeme musieť zmieriť. Žijem s nádejou, že v čele globálnej cirkvi sa v blízkej budúcnosti objavia vodcovia obdarovaní múdrosťou zhora, aby tieto dva rozdielne organizačné a duchovné dôrazy neprehlbovali, ale premostili."
Citováno z http://mpavlik.casd.cz/2018/10/15/k-vysledku-hlasovania/