Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. 2 To bylo na počátku u Boha. 3 Všechno vzniklo skrze ně a bez něho nevzniklo vůbec nic, co je. ... 14A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jediný (ř. monogenes = jedinný svého druhu) Syn, plný milosti a pravdy. Prolog k Janovu Evangeliu.
1) Je Jedna osobnost ve Trech Osobach. V tom je recena jejich odlisnost (otec neni syn, jsou to dve ruzne osoby), ale take jejich jedinost (jedna se o jednu osobnost)
2) tyto osoby jsou Vecne, resp nadcasove. Krome vyjimky tri dnu nebyla jedna osoba bez dvou dalsich. Trojice je nadcasova, otazka ktera osoba je starsi mladsi je tedy irelevatni, jiz na pocatku bylo Slovo u Boha. Genesis take popisuje spolecnou tvorbu Otce, Slova a Ducha na stvoreni sveta, kterou svym presnym popisem potvrzuje prolog Jana.
3) Byt jsou vsechny tri vecne, tak Otec je stredem Trojice. Syn=Logos=Imanuel=Beránek. Duch Svaty = zosobnena moc = vykonavatel.
4) tyto osoby jsou rovnocene ve svem bozstvi. Maji jedno spolecne jmeno.
Ad 1) Predstavte si, Vazeny ctenari, ze vsechna Vase slova, pocity, myslenky, plany, emoce se "stanou telem." Zhmotni se do nove osoby, kterou nazveme třeba Slovo Vazeneho Ctenare. Nasledne si prosim predstavte, ze vsechny Vase ciny a skutky se taktez stanou telem, nazveme jej Skutky Vazeneho ctenare.
Takze zde mame tri osoby: Vazeneho ctenare, Slovo Vazeneho ctenare a Skutky Vazeneho ctenare. Ttyo tri osoby mohou spolu komunikovat, predavat si dokumenty, svedcit jeden o druhem. Jedno vsak maji spolecneho: To je osobnost Vazeneho ctenare. Potoze do Vaseho slova ani do Vasich skutku se nikdy nemuze vtisknout jina osobnost, než je osobnost Vaše.
Jiste, clovek nekdy rika, co si nemysli a dela, cemu neveri. Muzeme rict, ze tri osoby, osoba Vazenho ctenare, osoba Slovo vazeneho ctenare a osoba Skutky vazeneho ctenare ma kazda svou vuli. Dokonce se nekdy mohou i do krve pohadat, proc ne.
Prolog Janova vsak pise o Bohu. O Otci. Jedna se o Otcovo Slovo, ktere se stalo Telem a prebyvalo mezi nami. To, co plati o cloveku, mnohem mnohem radiklaneji plati i o Bohu. Clovek muze byt ovlivnen treba svymi rodici, muze byt manipulovan, kdyz skrze neho nemluvi on, ale treba nejaka sekta, nebo tak. Ale to Otci neplati. DO Slova Otcova se plne vtiskuje pouze Osobnost Otce, protoze Otec je Buh plnosti. Neni zadna jina osobnost, ktera by se do Otcova Slova vtiskla, než Buh. Buh si plne stoji za vsemi Svymi Slovy i Svymi ciny. Vule Otce, Syna i Ducha Svateho jsou v Plne Jednote.
Ad 2)Otec je nadcasovy, vecny. Stejne vecny tedy musi byt i Jeho Slovo. Nikdy nebyla doba, kdyby byl Otec bez Sveho Slova.
Ad 3) Otec je jakymsi stredem Trojice. Protoze je psano, ze Otec zplodil Syna. Je to Otcovo Slovo, co bylo na pocatku u Otce, a ne Synovo Slovo, ktere by bylo u Syna. Jezisovo "jmeno" je Imanuel: Buh s nami. Jezis je "Otec s nami." Otec neni "Syn s nami", Syn je "Otec s nami." Na druhe strane: V Synove prichodu je i prichod Otce, nebot Syn je plna osobnost Otce.
Ad 4) Byt jsou Otec i Syn nadcasovy, plati, ze Otec zplodil Syna. Co to znamena zplodit? Mluvime o Vecnych Osobach. TUdiz zde nejde o to, ze Otec je starsi a Syn je mladsi, ze by nekdy byla doba, kdyby byl Otec bez Syna. Nebot Syn je Slovo, nemohl byt Otec nikdy bez Sveho Slova, bez svych myslenek, planu, ideji. Jde zde o predani prirozenosti. Psi otec predava svemu synu psu psi prirozenost. Otec clovek predava svemu synu cloveku lidskou prirozenost. A Otec Buh?
Otec a syn psi jsou si rovni ve svem psovstvi. To, ze otec pes zplodil syna psa nedela z otce psa nejakeho lepsiho psa. Stejne tak u cloveka. jiste, syn si ma vazit sveho otce, ale to neznamena, ze si nejsou rovni ve svem lidstvi. Syn je plne clovek stejne jako otec. A ani Buh neplodi Zmetky. Syn se podrzuje Otci jako sve Autoritě, ale přesto jsou si rovni ve svem Bozstvi.
A nevic: Syn je Otcovo Slovo. Otcova osobnost je plne v Synu. Buh je Bohem plnosti. V Otcove slově je plnost Otcovi Osobnosti. Buh nerika nic na pul huby, rika vsechno naplno. Je li Syn plna osobnost Otce, pak neni zadny kus osobnosti Otce, ktery by nebyl i Synem. I zde je rovnost mezi Otcem a Synem: Oba v plnosti sdili jednu Osobnost.
Jiste. Sam Jezis mnohde oznacuje Otce za "Jedinneho Praveho Boha." Co to znamena? Kdo je Jezis? Jezis je Plnost Otce, Otcovo Slovo, Otec s nami. Jedinny pravy Buh s nami rika, ze Otec je jedinny pravy Buh. Otcovo Slovo rika, ze Otec je jediny Buh. Plnost Otcovi osobnosti nazyva Otce Bohem. Co tim tedy rika i osobe samem?
Jezis tak vetsinou hovoril na verejnosti s farizei ci zakoniky. Jezis rozhodne nemel za povinnost se nechat kamenovat pri kazdem verejnem rozhovoru. Jak se vsak blizilo ukrizovani, i Kristova slova na verejnosti dostavala jasnejsi obsah. Drive nez abraham, ja Jsem. Ja a Otec jedno jsme.
Avsak v osobnim krouzku ucedniku byval duvernejsi. I my jsme duvernejsi mezi lidmi, ke kterym mame blizko. Stejne tak Jezis. Mezi ucedniky, kteri ho znali nekolik let, mluvil jinak. Na otazku: Ukaz nam Otce, odpovedel: Tak dlouho jsem mezi Vami a Vy me jeste neznate? Kdo vidi mne, vidi Otce. OPet potvrzeni, ze Syn sdili plnost Otcovi osobnosti. Protoze kdo jiny, nez Plna Otcova Osobnost muze rict: Kdo vidi mne, vidi Otce, aniž by se provinil rouhanim?
Nejduvernejsi vztah mel Jezis s ucednikem Janem, autorem evangelia Janova. Je psano, ze Jan usinal Jezisovi na prsou. Co mu asi tak Jezis pri usinani rikal? Jakobych to slysel: Na pocatku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Buh ... Prolog Jnaova evangelia mi zni trosku i jako ukolebavka pro milovanou osobu.
Jasne spekulace. Ale kdy byl Jezis duvernejsi? KDyz verejne hovoril s farizei, nebo kdyz hovoril s Janem u usinani? Kdo znal Jezise lepe? Farizeové? Nebo autor prologu Janova? Proto, kdyz cteme nejaky citat, musime zvazovat, kdo ho rekl, kdy ho rekl, komu ho rekl, pri jake prilezitosto ho rekl. Nesmime napr prolog Janova odtrhnout z Bible a cist jej oddelene od zbytku Janova Evangelia, od dalsich evangelii, od Genesis ci od proroka Izajase. Vypovedi o Kristu musime brat v jednom baliku.
JMeno. V nasi kulture je jmeno jenom jakesi oznceni nositele. Jmeno mame v obcance. Ani nemusime vedet, co nase jmena znamenaji. Jde to dokonce tak daleko, ze se jeden ateista pta, proc by mel mit Jediny Buh zapotrebi dat si nejake jmeno. Ale v Bibli ma jmeno hlubsi vyznam. Blizi se to vyznamu jmena v prirodnich narodech, jako napr u indianu.
V Bibli casto cteme Bozi vyzvu, ze toho ci onoho budou nazyvat tak ci onak a jiz jej nebudou nazyvat tak, jak jej nazyvali dosud. Anebo naopak: Je psano, ze Jezisi daji jmeno Imanuel, ale v evangeliich ho nikdy takto nenazval, neoslovil.V Bibli totiz jmeno neni oznaceni osoby, ale jejich charakteristikou. To, co dela toho ci onoho cloveka tim ci onim clovekem. Kdyz o nekom reknete, ze je Osel, tak ho v biblictine pojmenujete, nazvete ho jmenem Osel, protoze to vystihuje jeho charakter Osla.
Stejne tak, kdyz bible napr vyziva: Krtete je ve Jmeno Otce i Syna i Ducha Svateho, rika tim, ze existuje jmeno, ktere je Otce i Syna i Ducha Svateho, ze existuje charakter, osobnost, ktera je Otce i Syna i Ducha Svateho. Existuje Jedna Osobnost ve Trech osobach. Osobach, ktere vzajemne spolu mluvi, predavaji si desky, jedna o druhe vydava svedectvi. Jedna se o tri ruzne osoby jedne stejne osobnosti. Osobnosti Otce, Boha, Hospodina.
Dekuji za pozornost.