Sbor Bratrské jednoty baptistů - Církev XXI. století (Praha 13) zakoupil prostory pro novou modlitebnu, potřebují však pomoc k tomu, aby ji mohli dobudovat a začít se zde scházet.

Informace najdete v tomto videu - https://www.youtube.com/watch?v=S3X_ysN42tE, na webových stránkách sboru nebo osobně u kazatele bratra Olega Gricyka.

Už o niekoľko týždňov sa na Slovensku po desiatich rokoch opäť uskutoční sčítanie obyvateľov. Potrvá od 15. februára do 31. marca. Po prvýkrát bude prebiehať výlučne elektronicky.

Zároveň sa už od 1. júna 2020 do 12. februára 2021 vykonáva sčítanie domov a bytov. V minulosti aj zber týchto údajov ležal na pleciach obyvateľov, tentoraz sú ním po prvýkrát poverené obce, ktoré majú využiť existujúce registre. Vďaka tomu budú obyvatelia odpovedať na menší počet otázok, vyplnenie sčítacieho elektronického formulára bude rýchlejšie a jednoduchšie.

Jedna z otázok sa bude tradične pýtať aj na vierovyznanie. A hoci sa môže zdať, že pôjde len o ďalší suchý štatistický údaj, nie je to tak.

Výsledky sčítania (prvé výsledky musí Štatistický úrad SR zverejniť najneskôr do 1. januára 2022, komplexné výsledky najneskôr do 31. marca 2024) budú pre cirkvi a náboženské spoločnosti dôležitým vysvedčením.

Po sedmdesáti letech na Slovensku dochází k revizi zákona o finanční podpoře církví a náboženských společností. Zákon z dílny ministerstva kultury SR včera podepsala prezidentka Zuzana Čaputová.

Jednou z hlavních změn tak bude, že stát už nebude přispívat na platy duchovních podle dosavadních tabulek, ale registrovaným církvím poskytne celkový balík peněz podle počtu věřících. Větší důraz bude navíc kladen na samostatné a nezávislé hospodaření církví. Schválení zákona podle ministerstva kultury zajistí „kontinuitu úrovně vztahů státu s církvemi a jasné, transparentní pravidla podpory jejich činnosti se zachováním vzájemné solidarity s menšími církvemi“. Konference biskupů Slovenska ve svém dřívějším prohlášení již uvedla, že změnu vítá.

Stát bude přispívat na činnost církví příspěvkem každoročně zvyšovaným o míru inflace a valorizaci. Celková částka příspěvku na např. rok 2020 se rozdělí tak, že prostředky ve výši tohotoročného příspěvku se mezi jednotlivé církve rozdělí tak jako v roce 2019, zbylá část celkové částky od státu (zvýšení o inflaci a valorizaci) bude církvím přerozdělena poměrně podle počtu věřících církví uvedeného ve sčítání obyvatel. Církvím, kterým v roce 2019 nebyl poskytnut příspěvek ze státního rozpočtu a církvím, které budou registrovány po nabytí účinnosti navrhovaného zákona, se poskytne příspěvek na základě jejich žádosti a podle počtu jejich věřících. Novela počítá také s tím, že pokud počet věřících ve srovnání s posledním zjišťováním klesne nebo naroste o více než deset procent, příspěvek státu ministerstvo kultury jednorázově sníží nebo zvýší, nejvýše však o 1/3 procentního poklesu nebo nárůstu počtu věřících.

Co mají společného Radek Kolařík - kuřimský kazatel BJB, Alois Klepáček - kroměřížský kazatel BJB, Mirek Klepáček - vedoucí Word of Life v Černé Hoře či Vláďa Donát - vedoucí Biblického teologického semináře v Pelhřimově? Jsou na jedné výplatní listině: organizace Philippian Fellowship, vlivové fundamentalistické agentury sponzorované z USA.

Deklarovaným účelem Philippian Felowship je poskytování různých forem podpory evangelikálním pastorům, sborům nebo vůdcům jiných služeb (ministry), kteří splňují kritéria pro sponzorství stanovené touto organizací. Tato podpora zahrnuje finanční podporu, modlitební podporu, technickou pomoc, poradenství, vzdělávání, apod., aby pastoři, sbory a vůdci mohli účinněji sloužit v rámci příslušné rozvojové země.

Navrhujeme, aby z přebytku hospodaření za r. 2014 bylo věnováno sboru Teplá na stavbu modlitebny v Konstantinových lázních 500 tisíc Kč formou nenávratné půjčky ze stavebního fondu.

Odůvodnění: Tepelský sbor utrpěl škodu konfiskací rozestavěné modlitebny v Karlových Varech v r. 1971 (v dnešních cenových relacích cca 1,5 miliónu). Odmítnutím peněz z církevních restitucí BJB ztratila možnost žádat stát o náhradu této škody. Rozhodnutím SD v r. 2013 byla vyhlášena „sbírka pro zmírnění křivdy, která se týká sboru BJB v Teplé“, její výnos činil 427,550,- Kč. Přijímání dotací od státu na platy zaměstnanců kanceláře umožňuje hospodaření kanceláře VV se značným přebytkem a tím je umožněna oprávněna náhrada tepelskému sboru.

VV navrhuje schválit jednu ze dvou předložených variant na rozdělování dotací od státu na platy kazatelů a misijních pracovníků sborů od 1.1.2016, kdy začne postupné snižování dotací od státu na platy zaměstnanců církví.

Varianta č. 1: O rozdělení dotací rozhodují jednotlivé sbory samostatně.

1. Na jednotlivé sbory bude zaslána dotace snížená o předpokládaných 5 %. Pokud budou ve sboru dva zaměstnanci s dotací, je ponecháno na zvážení a rozhodnutí každého sboru, zda ponechá první úvazek v dosavadní výši platu a o to více pokrátí druhý nebo rovnoměrně pokrátí výši platů prvního i druhého úvazku, nebo zda sbor z vlastních prostředků dorovná první, popř. i druhý úvazek a to buď plně nebo částečně.

V případě dvou dotovaných úvazků na jednom sboru jsou dvě dotace vázány na dva pracovní úvazky. Tj. není možné, aby sbor ukončil druhý úvazek a přitom pobíral dotaci na dva pracovníky.

Celkem 24 sborů BJB (55% z celkového počtu), které v roce 2014 pobíralo státní dotace na mzdy duchovních, vykázalo dohromady 38 pracovních úvazků. Tyto sbory čítají celkem 1389 členů (58% členské základny BJB).

Na jeden státem dotovaný pracovní úvazek tedy v BJB v průměru připadá 36,5 členů (bez započtení zaměstnanců ústředí). V BJB máme 11 sborů, kde na jeden státem placený pracovní úvazek připadá méně než 20 členů.

Státní dotace na platy svých kazatelů k 31.12.2014 nepobíralo 20 sborů (45 % z celkového počtu).

Intenzivní a vypjatá diskuse o zákonu o církevním majetku vedená v církevních i sekulárních médiích už dávno opadla. Důležitá rozhodnutí o tom, jak církve naloží se svou novou situací a s finančními náhradami od státu, jsou však v plném proudu. Nejinak je tomu v Českobratrské církvi evangelické (ČCE).

První kolo diskusí se soustředilo především na to, jakou část peněz ponechat k financování církve (především platů farářů a farářek) a jakou část ponechat na tzv. „diakonické projekty.“

vatikánský tiskový mluvčí v odpovědi na otázku novinářů tuto sobotu (6.12.2014) potvrdil, že státní zástupce Vatikánu zahájil trestní stíhání bývalých vedoucích manažerů Institutu pro náboženské záležitosti, tedy vatikánské banky kvůli podezření ze zpronevěry spravovaného nemovitého majetku, k níž mělo dojít v letech 2001-2008. Vyšetřování bylo zahájeno také proti jednomu advokátovi pro údajnou spoluvinu. O. Lombardi dále řekl, že problém byl předložen na státní zastupitelství městského státu Vatikán představiteli vatikánské banky v důsledku prověrky, která se začala loni. Účty, které měli všichni podezřelí otevřené u vatikánské banky, byly obstaveny již před několika týdny.

"Při práci na reformě vatikánských financí byly objeveny stovky milionů eur, které nefigurovaly v účetnictví Svatého stolce". Australský kardinál George Pell, prefekt Ekonomické rady, to napsal černé na bílém v exkluzivním článku pro Catholic Herald, anglický katolický týdeník.

Tato překvapivá zpráva paradoxně odhaluje, že díky těmto fondům mimo účetnictví jsou pokladny Svatého stolce v lepší kondici, než se mohlo zdát. Abychom si uvědomili dosah výroků kardinála Pella, jednoho ze členů C9, „korunní rady“ papeže Františka, je třeba připomenout, že konsolidovaná uzávěrka Svatého stolce za rok 2013, schválená v červnu, skončila s deficitem asi 24 milionů eur. Pell objasňuje, že „kromě penzijního fondu, který je nutno posílit kvůli zvýšeným požadavkům na něj v následujících 15-ti nebo 20-ti letech, Svatá stolice jde svojí cestou, neboť má ve vlastnictví značné prostředky a investice“. A je tedy „důležité zdůraznit, že Vatikán nebankrotuje“.

Na Radě zástupců sborů BJB 1. listopadu 2014 má proběhnout rozprava o koncepci využívání státních dotací na platy od r. 2016.

Výkonný výbor připravil pro tuto rozpravu dvě varianty návrhu.

Varianta č. 1: O rozdělení dotací rozhodují jednotlivé sbory samostatně.

Varianta č. 2: Upřednostnění 1. pracovníka, snižování u 2. pracovníka.

Čas od času se na internetu objeví nějaká brožurka či delší článek, brojící proti placení desátků a zdůrazňující, že placení desátků nepatří do novozákonní církve. Někteří autoři mají dokonce za to, že ti, kdo desátky platí, se vlastně vážně prohřešují, protože tím popírají milost Kristovu.

         Přiznám se, že jsem málokdy některý z těchto spisků dočetl do konce, a že mám vážné pochyby o motivech spisovatelů podobných traktátů. Nicméně v jednom jim dávám za pravdu: Placení desátků není nějakou povinností a už vůbec není podmínkou spásy.

Následující článek je překladem komentáře J. L. Gradyho z jeho blogu. Na rozdíl od autora již neshledávám Dr. Cho z Jižní Koreje hrdinou víry. Byl jsem vděčný Apoštolské církvi v devadesátých letech, která se z důvodu jeho falešného učení zřekla konference s ním, kterou zaštiťovala KMS.

Cho zastával – podle některých – jakousi zvláštní směsici buddhismu a křesťanství, zahalenou v hávu charismatického entusiasmu. Snad mu nelze upřít misijní snahu a modlitební zápal, nicméně jeho angažmá na poli hnutí Víry, podpora Torontského požehnání a jistý druh autoritativnosti je pro mne mnohem varovnější než finanční skandál, kterého se nyní dopustil. Skandálu se můžeme dopustit všichni, ale falešné učení je věcí dlouhodobou. Jsem přesvědčen, že duchovní vliv Choa později vedl do kontroverzí i samotnou Apoštolskou církev, které začaly po osobním setkání jejího představitele na mezinárodní letniční konferenci s ním. Jednalo se o jeden ze spouštěčů charismatizace českého letničního hnutí.

Celkem 24 sborů BJB (57% z celkového počtu), které v roce 2013 pobíralo státní dotace na mzdy duchovních, vykázalo dohromady 39 pracovních úvazků. Tyto sbory čítají celkem 1340 členů (57% členské základny BJB).

Na jeden státem dotovaný pracovní úvazek tedy v BJB v průměru připadá pouhých 34 členů (bez započtení zaměstnanců ústředí). V BJB máme dokonce 11 sborů, kde na jeden státem placený pracovní úvazek připadá méně než 20 členů!!!

Státní dotace na platy svých kazatelů v roce 2013 nepobíralo 18 sborů (43 % z celkového počtu). Sbor v Sokolově oznámil své rozhodnutí, že od 1.2.2014 již nebude nadále pobírat dotační prostředky ministerstva na své pracovníky.

Časopis Týden uveřejnil informaci o tom, že katolická církev založila investiční fond, který by mu měl zhodnocovat finanční prostředky, získané v rámci restitucí, do budoucna. Správcem tohoto fondu bude ČSOB Asset Management. Nehledě na aktuálně přijaté zákony na úrovni EU a doporučení MMF, že lze v zájmu záchrany světového finančního systému a bankovního sektoru vkladatele o prostředky uložené u bank připravit, naskýtá se řada otázek, kterými se zabývá i poslední vydání Herder Korrespondenz v analýze „Právě kvůli věrohodnosti církve“

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Je investování na globálních finančních trzích dnešních dnů slučitelné s poselstvím evangelia? Do jaké míry je církev, která věří, že peníze plodí peníze, ještě věrohodná?

Před časem měl páter Anselm Grün, jehož knihy o duchovním životě patří mezi bestsellery a zajišťují jeho benediktýnskému klášteru nemalé finanční prostředky, konflikt s věřícími v Německu, soustředěnými kolem sdružení „Christen für gerechte Wirtschaftsordnung“ (Křesťané za spravedlivý hospodářský řád). Ti mu vyčítali zisky z operací na finančních trzích, kterými se tento úspěšný církevní manažer veřejně pochlubil. Páter Anselm Grün je bezesporu požehnáním pro svůj domovský klášter, je zřejmě vynikajícím finančním manažerem dle dnešních měřítek úspěšnosti, které ovšem nemají co s hodnotami křesťanství nic společného. Prostě se vyzná, jak to v tom světském prostředí chodí.

Ježíš penězoměnce vyháněl z chrámu, dnešní jeho následovníci k nim chodí o radu, jak „nechat pracovat peníze“, aby přinášely zisk. Tomuto bludu jsme podléhali bohužel dlouho téměř všichni. A podle toho zřejmě, pokud se neprobudíme, jako civilizace skončíme.

Českým církvím a náboženským společnostem přistály před Vánocemi na účtech dvě miliardy korun od státu jako první splátka z 59miliardové finanční náhrady za nevydaný majetek. Část těchto peněz chtějí církve rozpustit ve mzdách duchovních i dalších zaměstnanců.

Církevní představitelé jsou rádi, že po letech, kdy jim výši platů nařizovala vládní vyhláška, budou moci sami rozhodovat o mzdách. Dodávají, že nebudou přidávat plošně, ale pouze těm, kteří si to zaslouží.

V pravoslavné církvi se bojuje o moc. Emeritní metropolita Kryštof (bývalý pražský arcibiskup) připouští, že se spory rozhořely také kvůli miliardě korun, kterou pravoslavní dostanou z církevních restitucí. Z funkce odstoupil po skandálních reportážích o jeho nemanželských dětech. Teď policie prošetřuje další obvinění, podle něhož bral peníze od farářů. Nic z toho prý není pravda.

Jeden kněz ze západních Čech dosvědčil časopisu TÝDEN, že vám posílal peníze z každé výplaty. I policie se zajímá o to, zda jste se jako arcibiskup nechal platit kněžími. Jak to bylo?

Ukrajinští kněží sem přišli duchovně pracovat hlavně pro věřící ukrajinské národnosti. Přišli se svými rodinami, které bylo třeba zabezpečit. Když to bylo možné, zaměstnali jsme jak duchovního, tak jeho rodinu jako žalmisty. (Pravoslavná zpívaná mše se odehrává v dialogu mezi duchovním a žalmistou.) Některé z těchto rodin se rozhodly, že mi budou posílat prostředky pro chudé. Peníze byly určeny pro vydírané Ukrajince. Takzvaní klienti je obírali o peníze před cestou domů. V mnoha případech se tito lidé ocitli úplně bez prostředků. Když jsem dostal takový příspěvek, rozděloval jsem jej dál přes další spolupracovníky. Nedělali jsme to s pompou, snažili jsme se pomáhat skrytě. Uvedli bychom do nebezpečí ty, jimž jsme pomáhali.

V roku 1993 občania jedného malého mesta protestovali proti tomu, aby bola svetelná reklama banky umiestnená pri kostole. Vraj je to neetické a nekresťanské. Najväčšie výhrady boli proti tomu, že to bolo na cirkevnom pozemku. Od samotných členov cirkvi som počúval komentáre o tom, či je na to cirkev odkázaná. Ako by to bolo dnes?

Možno by každý s pochopením pozitívne zhodnotil aktivity miestneho duchovného a dodal by:"Dúfam, že nešiel pod cenu." Aktivity na získanie financií sa dnes stali súčasťou života cirkvi. Jeden z kolegov sa mi priznal, že nad projektami strávi viac času ako nad prípravou kázní. Podnikanie cirkvi už dnes nie je iba zriedkavý fenomén a popri cirkvi funguje často niekoľko občianskych združení, ktoré sa snažia naplniť to, na čo zbory nemajú.

Křesťanské církve se tak dlouho štítily podnikání, až jim štědré sponzory vyfoukli buddhisté

Otázka po původu hnací síly expanze moderního kapitalismu není v první řadě otázkou peněz, ale vývoje kapitalistického ducha, napsal před více než sto lety německý sociolog Max Weber. Sám měl poměrně jasno v tom, kde se onen duch bere. Kapitalismus podle něj souvisel s protestantskou morálkou – pracovitostí, pílí, péčí o blaho bližních a schopností překonávat nezdary vírou v lepší zítřky. Drsněji řečeno: Ne že by křesťan nemohl svého bratra ve víře odírat ve fabrice, myslí přitom ale na to, že i dělníkova spokojenost vede k vyššímu zisku.

Katolický týdeník 48/2012 zveřejnil odpovědi několika osobností na otázku, jaká je to zpráva, že prezident nechal projít zákon o majetkovém narovnání a jaké důsledky a výzvy to pro církev přináši.

Katolický publicista a mediální analytik Jiří Zajíc odpověděl:

Fakt, že Václav Klaus zákon nepodepsal, jen "nechal projít", potvrzuje, že celá záležitost zdaleka nekončí, ale bude mít další politicko-právní pokračování u Ústavního soudu a po příštích volbách. Je to tedy zpráva špatná, protože dál bude decimována už tak malá důvěryhodnost církví, zvláště té naší katolické.

Názvem “8 per mille“ je definován mechanismus zavedený v roce 1985, kterým italský stát rozděluje na základě volby daňových poplatníků 8 promile daňového výnosu získaného z daně z příjmu fyzických osob (it. IRPEF) mezi stát a různá náboženská vyznání. Je jím financována také Římsko-katolická církev. Zákon stanoví oblasti, do nichž mohou subjekty přijaté finanční prostředky investovat.

"Farář nám slíbil nebesa a čeká na majetky" (Karel Kryl, Demokracie)

O restitucích nyní diskutují všichni a mám za to, že Miloš Rejchrt ve svých posledních projevech uvedl hlavní pádné argumenty proti současné podobě restitucí týkající se právního pozadí.

http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2696130
http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/dvacetminut/_zprava/milos-rejchrt-evangelicky-farar--1096533
http://www.evangnet.cz/diskuze/vlakno/forum/cce/aktualne//5883
http://hn.ihned.cz/c1-57062230-proboha-penize-ne

Shrnu jen svými slovy: tvrdit, že musí být vráceno to, co bylo ukradeno, představuje pustou demagogii s tím, že jde o demagogii dost hloupou, poněvadž většina národa ji nezbaštila.

Česká biskupská konference jedná s ministerstvem kultury, aby do rejstříku církevních právnických osob zaneslo ustanovení kanonického práva, podle něhož nesmí kněz bez souhlasu biskupa disponovat farním majetkem s hodnotou nad 100 tisíc korun. O záležitosti informuje dnešní Právo.

List napsal, že příslušný zápis proběhl, podle generálního sekretáře ČBK, mons. Tomáše Holuba se tak zřejmě stane až v květnu a úpravu budou předtím schvalovat biskupové.

Konference Českého sdružení Církve adventistů sedmého dne v květnu 2011 reflektovala stávající přijímání peněz na platy duchovních od státu.

"V diskuzi k dalšímu přijímání peněz na platy duchovních od státu, o čemž má na základě doporučení z jednotlivých sdružení jednat mimořádná konference Česko-Slovenské unie církve v příštím roce, upozorňovali delegáti většinou na negativní vliv příspěvků od státu na tradiční desátkové samofinancování církve.

Z Insolvenčního rejstříku vyplývá, že dluhy Domu křesťanské pomoci Bethel v Litoměřicích přesahují 2 miliony Kč.

Největší pohledávkou je neuhrazené pojistné na sociální zabezpečení ve výši přes 700 tisíc Kč.

Tím, že stát zablokoval vrácení majetku církvím a tak je udržoval v závislosti na svých docela tučných almužnách, dělal z církví v očích veřejnosti peleš lotrovskou. Státní peníze ale podle mě ještě víc ničily církev zevnitř. Snadno nabyté peníze církvím umožňovaly dělat nadbytečné věci. Nevěřící by řekl, že to jsou darmožrouti. To není správný pohled. Jsou to totiž vesměs slušní, milí a často i charakterově zralí lidé. Jen se ze svých idealistických pohnutek stali obětí systému, který je vynesl do služeb a funkcí, které sice byly z objektivního hlediska nadbytečné, ale na které prostě byly peníze.

Mít nadbytečně zaměstnanců církev kazí. Chápu, že jsou placení faráři nebo kazatelé tam, kde do kostela chodí sto lidí, ale proč na plný úvazek pracují lidé, kteří vedou společenství s návštěvností, která je dlouhodobě 20 nebo dokonce pět lidí týdně? I v některých evangelikálních církvích bylo na jednoho pracovníka 20 i méně lidí. To jsou v našich kruzích tabu (radši o tom ani nepřemýšlíme), ale veřejnost to pohoršuje. Můžeš se tomu divit?

Nikdo nepochybuje, že smršť žalob o církevní majetek ze strany Římskokatolické církve by zahltil soudy na dlouhou řadu let, neboť by se jednalo o tisíce položek v hodnotě nejméně 100 miliard Kč.

Ale jak by tomu bylo u nekatolických církví?

Když v letech 2003-2005 Ministerstvo kultury připravovalo "výčtový zákon o restituci církevní majetku", jednotlivé církve mu předložily své restituční nároky.

Řada církví a náboženských společností, které jsou zařazeny do "finančního narovnání" podle aktuální návrhu zákona o majetkovém narovnání, žádné restituční nároky nepředložila:

CEVRO Institut uspořádal ve středu konferenci na téma církevních restitucí. Účast na akci byla tak hojná, že málem nestačila kapacita sálu.

Akci zahájil zakladatel CEVRA Ivan Langer. Podle něho církevní restituce pomohou nejenom samotným církvím, ale i všem občanům, neboť se uvolní nakládání s půdou a nebude brzděn rozvoj měst a obcí. Podle Langera je navrácení majetku církvím, který jim ukradli komunisté, posledním velkým dluhem vůči listopadu 1989.

Úvodní přednášku měla soudkyně Ústavního soudu Ivana Janů, která podrobně projednala otázku restitucí z hlediska judikátů Ústavního soudu, kterých ve své historii vydal k této otázce mnoho, avšak 11 zásadních.