Tento komentář jsme se rozhodli vydat na opakovanou žádost mnoha jednotlivců o vysvětlení důvodů k rozdělení sboru BJB ve Zlíně. Nechceme přitom zabíhat do jednotlivých událostí a konkrétních případů. Jsou totiž pro mnohé z nás velmi bolestné a ztráty, hlavně ve vzájemných vztazích, stále ožívají při neočekávaných událostech.

V průběhu roku 2001 docházelo k výskytu problémů ve vztazích mezi jednotlivými členy sboru , které se pak dostávaly k projednání na staršovstvo. Z důvodu rozdílných názorů na způsob řešení těchto jevů začalo postupné narušování vztahů mezi většinou starších a kazatelem Janem Titěrou. To vedlo k rozdílným interpretacím a k paralyzování práce staršovstva.

Na žádost starších došlo na podzim roku 2001 k novým volbám do staršovstva, ve kterých bylo staršovstvo, až na jednoho člena, vyměněno. Hlavním programem nového staršovstva se stalo „vyčištění vztahů“ mezi členy sboru. Za tímto účelem byli někteří členové stavěni do tzv. „sborové kázně“, některým byl doporučen odchod, mluvilo se rozvratnické skupině, nástrojích Zlého… Celý sbor byl veden k podpisu Sborového řádu a Vyznání víry.

Pod tlakem začali někteří sourozenci opouštět sbor. Vyvrcholením událostí bylo vyloučení 12 členů sboru pro nepodepsání výše zmíněných dokumentů.

Díky nedorozumění část sboru tyto dokumenty nepodepsala, což bylo kazatelem a staršími bráno jako vystoupení ze sboru. Tito členové poté obdrželi dopis s rozhodnutím o ukončení jejich členství. Toto rozhodnutí však bylo proti vůli těch, jejichž členství bylo jednostranně ukončeno. Na sborové schůzi jim však už podpis Řádu nebyl umožněn, i když se toho dožadovali s odvoláním na neúmyslné nepochopení. Paradoxně toto ukončení členství bylo v rozporu s nově přijatým Sborovým řádem.

Důvodem odchodu dalších byl jednak nesouhlas se způsobem provádění výše uvedené sborové kázně, nesouhlas s ukončením členství některých sourozenců a prezentace názorů o bezpodmínečné a absolutní poslušnosti autorit sboru. Výčet důvodů nebude asi úplný, protože každého se tyto události dotýkaly trochu jiným způsobem.

Část bývalých členů se zapojila do práce Apoštolské církve ve Zlíně. Další část v počtu cca 30-ti dospělých a 25 dětí a přátel vytvořili nové společenství, které se schází na pravidelných bohoslužbách. V tomto společenství začal z Boží milosti fungovat dorost, domácí skupinky, nedělní škola pro děti, setkání maminek, modlitební setkání i setkávání bratří. Ve službě slovem se střídají jednotliví bratři i hosté.

V současné době se snažíme žít v kontaktu s ostatními křesťanskými společenstvími ve Zlíně. S lítostí ale konstatujeme, že vztahy s původním sborem BJB jsou stále v určitých ohledech napjaté. Za tento sbor a bratry a sestry v něm se pravidelně modlíme a chceme všemožně usilovat o pokoj. Vůči společenství BJB ve Zlíně nemáme žádné nároky a požadavky, i když většina z nás se roky a desetiletí podíleli na jeho duchovním i hmotném růstu.

Prosíme nyní o správné pochopení tohoto textu. Jsme si vědomi, že tento pohled je odlišný od pohledu druhé strany. Původně jsme se vůbec nechtěli k uvedeným dějům vyjadřovat, nyní však někteří pociťují nutnost určitého písemného stanoviska. Vy, čtenáři, berte tyto odstavce třeba jen jako pokus o sebereflexi. V žádném případě nechceme, aby toto bylo počátkem nějaké diskuse a polemiky, ať už s bývalým společenstvím, nebo s kýmkoliv jiným. Je to naše tečka. Byli bychom rádi, kdyby minulé věci přebolely a posunuly se před Boží trůn, kde najdou narovnání, odpuštění a pochopení. Některé však možná až na věčnosti.


Napsáno ve Zlíně dne 2.5.2003