1. Na konci Markova evangelia čteme: Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen. (Marek 16, 16) Tímto veršem mnoho lidí argumentuje proti křtu malých dětí. Tvrdí, že děti nemohou přijmout křest, dokud neuvěří. Není však psáno „Kdo uvěří a potom přijme křest“. Uvěření a přijetí křtu jsou v textu vyjmenovány jako dvě podmínky spasení, není však určeno jejich pořadí.

2. V knize Genesis se píše: Po všechna pokolení každý, kdo je mezi vámi mužského pohlaví, bude osmého dne po narození obřezán… (Genesis 17, 12) Sám Hospodin zde ustanovil obřízku dětí krátce po jejich narození. Nikdo z Izraelitů se dětí neptal, zda se chtějí stát členy Izraelského národa a církve a Bůh samozřejmě proti této obřízce nic nenamítal — vždyť ji sám ustanovil. Židovská obřízka je předobrazem křesťanského křtu (Koloským 2, 11-12). Dokonce i sám Ježíš byl osmého dne po svém narození obřezán, jak se můžeme dočíst ve druhé kapitole Lukášova evangelia, ve dvacátém prvním verši. V dalších verších se pak také píše, že Ježíš byl krátce potom ještě zasvěcen Hospodinu podle Hospodinova zákona. Sám Ježíš proti své obřízce ani zasvěcení, ani proti jejich smyslu nikdy nic nenamítal. V Prvním listu Korintským 7, 14 se o dětech křesťanů píše, že jsou svaté, tedy oddělené pro Boha. Nevyjadřuje to jejich předurčení ke spáse, nýbrž zaslíbení Boží péče. Bůh se stará o to, co je svaté, tedy pro něj oddělené. Poznámka: Redakce Notabene se rozhodla tento příspěvek zveřejnit, i když jeho obsah nesdílí, neboť se - byť odmítavě - týká baptistické problematiky.

Všem sborům BJB v ČR, vedoucím odborů a komisí a účelových zařízení  BJB

Drazí  bratří a sestry, srdečně vás všechny zdravím s přáním Božího pokoje.

V souladu s Ústavou BJB a Organizačním řádem svolávám Sjezd delegátů sborů na den 24. dubna 2010,

který se bude konat ve sboru BJB v Praze 3, Vinohradská 68. Zahájení bude v sobotu v 9.00, předpokládané ukončení v 16.30.

Modlitební výzva všem bratřím a sestrám ve sborech BJB v ČR

Drazí  bratří a sestry,

Blíží  se den jednání RZS a nepochybuji o tom, že mnozí z vás myslí na toto jednání ve svých modlitbách. Přesto vás chci i tímto způsobem povzbudit a vyzvat k cíleným modlitbám.

Učiňme čtvrtek 25. února dnem společných modliteb za jednání RZS v Žatci. Své modlitby můžeme spojit i s půstem. Modleme se za pokojný průběh jednání, za vzájemné pochopení rozdílných postojů a za výsledný závěr, který by nás nerozděloval, ale spojoval.

Osm amerických misionářů, kteří byli přes původní podezření z únosu dětí ve středu propuštěni z haitského vězení, už odletělo do Spojených států. Informovaly o tom agentury s odkazem na očité svědky. Podle agentury AP misionáři odletěli ve středu v noci z haitské metropole Port-au-Prince americkým armádním nákladním letounem do Miami na Floridě.

Převážně příslušníci Jižních baptistů, kteří působili v zemi zdevastované zemětřesením, byli obviněni z únosu 33 dětí ve věku od dvou měsíců do 12 let.

V titulku notně přeháním – za nejnebezpečnější trůn označil kdysi reformátor Martin Luther Stolec svatý, papežský. Úřad arcibiskupa ve Svatosvatém městě Pražském se mu svým břemenem ani zdaleka nevyrovná. Ale lehké to mít nový primas nebude.

Vatikán dlouho váhal, a teprve po několika měsících zvolil do čela pražské arcidiecéze biskupa královéhradecké diecéze Dominika Duku. Papež profesor vybral arcibiskupa intelektuála, tak se to aspoň jeví zvnějšku. Jsou ovšem slyšet i hlasy, že vybíral hlavně vatikánský „předseda vlády“ Bertone.

Když česká média v minulých týdnech referovala o vážných kandidátech na pražský arcibiskupský stolec, na prvním místě o Dominiku Dukovi, nedokázala ho skoro nijak charakterizovat. Tedy, abychom byli přesní: novináři se snažili (a snaží) jeho osobnost vykreslit, jako by informovali o nastupujícím šéfovi nějakého velkého podniku či instituce ve státní správě nebo přímo politické strany. Jenže církev není ani jedno ani druhé.

Četli jsme, že Dominik Duka se za komunismu choval slušně a byl perzekuován; že je obratný diplomat; že má dobré vztahy s politiky, zejména s prezidentem Václavem Klausem, s nímž chodívá na Sněžku. Že jiní církevní hodnostáři se kamarádí s lidovci, ale Duka má styky v ODS. A taky se často opakovalo že téma majetkového vyrovnání státu a církve je - jak se Duka vyjádřil - "jeho životní evergreen."

V poslední době stále častěji uveřejňované zprávy o nadále narůstajícím dluhu českého státu znovu nastolují otázku po udržitelnosti rozvoje církví, které jsou dosud závislé na státních financích. Státní dluh, který přesahuje 1 bilion Kč, je skutečně velmi alarmující. I církve, které si snad možná dělaly zálusk na pěkné peníze jako tzv. odškodnění, jež by se jim začalo postupně vyplácet v případě odluky církví od státu, musí nyní o to více pobrat v úvahu docela reálnou možnost, že tento stát na nějaké řádné odškodnění ani nebude mít.

Nabízí se tedy opět v dějinách tak často se opakující klíčová otázka: počkáme, co na nás tak nějak přijde, anebo si uvědomíme, že stojíme na křižovatce a že je na nás, kterou cestou se vydáme? Budeme trvat na tom, že duchovní, faráři a další církevní pracovníci jsou vlastně zaměstnanci státu a svým způsobem státní úředníci sloužící občanům tohoto státu, anebo se vzhledem ke své menšinovosti rozhodneme vykročit cestou rozhodné odluky od státu třeba např. podle modelu církví v USA?

Ani jedna z těch cest nebude bez trní, ale je lepší se nějakým směrem vydat, než jen čekat.