Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Notabene - Hydepark baptistů
Hledej
 
Je a Bernard   Vytvoření registrace
Článků < 7 dní: 0, článků celkem: 4401, komentáře < 7 dní: 11, komentářů celkem: 4055, adminů: 23, uživatelů: 2313
Orientační tabule
· Vstupní brána
· Cestičky
· Zákoutí
· Základy
· Kořeny
· Počteníčko
· Lavičky
· Kompost
· Altánek
· Pozvat do parku
· Parkové úpravy
· Máš slovo
· Cvrkot
· Na výsluní
 

Petr Chelčický

Martin Luther King

Hesla Jednoty bratrské

Hesla Jednoty bratrské


Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Hudba
Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Publikace

Počítadlo
Zaznamenali jsme

5 996 239

přístupů od leden 2004


Kdo je Online
Právě je 10 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Fundamentalisti
Na jedné výplatní listině - Philippian Fellowship

Misionáři, dealeři, donátoři a kongregacionalismus

fundamentální vs. fundamentalistický

Jak se dívat na křesťanský fundamentalismus?

Evangelikalismus jako globální náboženský fenomén II.

Baptismus mezi evangelikalismem, liberalismem a fundamentalismem

Americký evangelikalismus a fundamentalismus

Radikalismus a fundamentalismus


Kořeny
Kdo jsou baptisté?
Zřízení BJB 1930

Zásady BJB z r. 1929

VZNIK A ZÁSADY 1929
Vyznání víry z r. 1886
Apoštolské vyznání víry

Kořeny baptistického hnutí


Okno
www stránky evropských a světových baptistů

Základy

Základní dokumenty BJB v ČR


Texty: Bratrská jednota baptistů v Praze před a po roce 1989 očima jejích členů
Posted on Úterý, 04. únor 2014 @ 18:44:11 CET Vložil: Mainstream

Historie českých baptistů Monika Šístková, členka pražského pankráckého sboru BJB v rámci svého studia magisterského oboru Orální historie - Soudobé dějiny na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze zpracovala diplomovou práci s názvem "Bratrská jednota baptistů v Praze před a po roce 1989 očima jejích členů".

Práce je zaměřena na historii Bratrské jednoty baptistů v Praze s důrazem na období normalizace, přelomový rok 1989 a změny, které tento rok přinesl. Klíčovými body výzkumu jsou vztahy Bratrské jednoty baptistů a státu a srovnání pohledu kazatelů a „řadových" členů. Metodologie práce (viz 2. kapitola) se opírá o archivní záznamy a především pak o rozhovory vycházející z metody orální historie. Narátoři byli vybíráni tak, aby jejich výběr byl co nejreprezentativnější z hlediska funkce ve sboru, vzdělání, generace, genderu a příslušnosti ke sboru.

Třetí kapitola nabízí přehled zásadních důrazů baptistické tradice v českých zemích, dále pojednává o historii baptistů v českých zemích a v Praze. Čtvrtá kapitola obsahuje analýzy rozhovorů a archivních pramenů. Podkapitoly jsou řazeny časově. V každé podkapitole jsou rozebrána zásadní témata vztahující se k danému období, na konci každé kapitoly jsou srovnány materiály z hlediska přínosnosti k tématu. V analytické části je rovněž zařazena podkapitola zabývající se bilancí období před a po roce 1989 z hlediska nejdůležitějších témat, která z výzkumu vyplynula. V závěru kapitoly je uvedena obsahová analýza časopisu Rozsévač z let 1989 a 1990.


Citujeme zde ze závěru práce:

V této práci jsem se zabývala tím, jak členové pražských baptistických sborů vnímají svou nedávnou historii a přelom, který nastal po roce 1989 a do jaké míry se shoduje s tím, co lze nalézt v oficiálních archivech či jiných oficiálních zdrojích.

Práce sledovala vývoj vztahu církve a státu a vnímaní tohoto období kazateli, představiteli církve a ostatními členy sborů. V prvním bodě je nejmarkantnější přelom, který nastal po roce 1989, kdy bylo baptistům umožněno vrátit se ke svým zásadám, a spolupráce s ministerstvem kultury byla nadstandardní, neboť byli do těchto pozic zváni kvalifikovaní věřící lidé.

V druhém bodě je zajímavé to, že mnozí členové církve, kteří se otevřeně k církvi hlásili, nemuseli být otevřeně perzekuováni, pokud ovšem nepřekročili jistou míru aktivity. Kazatelé a představitelé církví se vždy pochopitelně nacházeli pod větším tlakem, než ostatní členové. Nejvýrazněji je to viditelné v 50. letech, kdy byla zhruba polovina baptistických kazatelů vězněna a mnozí členové, kteří nebyli politicky nonkonformní, přesto vzpomínají na tuto dobu s láskou, pravděpodobně i kvůli svému mládí a souznění se společenstvím vrstevníků.

Stát zasahoval baptistům do života církve ve všech směrech. Schvaloval programy konferencí, vydávání literatury, uděloval povolení kazatelům. Kazatele sledoval již od dob studií a rozmlouval jim kazatelskou kariéru.

Baptisté byli díky svému tradičnímu napojení na USA neustále v podezření ze spolupráce se zahraničními tajnými službami. Toto podezření se vyostřilo v 70. letech, kdy se kazatelem pankráckého sboru stal Petr Macek, který si vzal za manželku Američanku Harriet. Její rodina měla vlivné kontakty na administrativu prezidenta Jimmyho Cartera (1977 – 1981), který byl rovněž baptista. Petr Macek byl tímto částečně chráněn z ministerstva zahraničí, což popuzovalo ministerstvo vnitra k větší kontrole Petra Macka a okolí prostřednictvím představitelů z Ústředního rady BJB. Zvyšovalo to tak napětí nejenom mezi pankráckým sborem a ústředím, ale i mezi pankráckým a vinohradským sborem, který byl tradičně s ústředím ve shodě.

Narátoři toto napětí rovněž vnímali, i když ne do tak velké míry, jako lidé kolem Petra Macka. Ostatní členové obou sborů měli vždy velice dobré vztahy, protože byli propojeni příbuzenstvím i dlouholetým přátelstvím.

Kromě „třicátníků“ – bytových seminářů iniciovaných členy pankráckého sboru a propůjčení prostor k činnosti Podzemní univerzity bohemistiky se většina protirežimních akcí (pašování literatury, překlady atd.) konala zcela tajně a členové o ní často nemluvili ani mezi sebou. U tak malé církve je to pochopitelné. Narátoři mluví o neustálém pocitu ohrožení ze sledování, kdykoliv do církve přišel někdo nový.

Narátoři se shodují na tom, že doba nesvobody věřící lidi více spojovala a vzhledem k omezeným možnostem se dařilo více se setkávat na společných akcích, než tomu bylo později. Všichni narátoři ovšem považují změny po roce 1989 za pozitivní, především proto, že přinesly náboženskou svobodu a možnost svobodného fungování církve i společnosti. Pro baptisty to znamenalo především návrat k baptistickým zásadám oddělení církve od státu a kongregacionalismu. Ústřední výbor byl přejmenován na Výkonný výbor, aby byl zřejmější jeho účel, tedy reprezentovat názory jednotlivých sborů vůči státu.

V roce 1994 se rok po rozdělení Československa rozdělily i Jednoty na BJB ČR a BJB SR. Kromě reakce na rozdělení republiky byl příčinou rozdělení i vztah ke státu a financování kazatelů. BJB ČR se od roku 1993 stala finančně nezávislou na státu a platila si své kazatele sama.

V podstatě všichni narátoři se shodují na tom, že si nepřáli rozdělení Československa, ani rozdělení Jednoty. Rovněž litují toho, že se nepodařilo intenzivní vztahy se slovenskými baptisty udržet.

Rok 1989 byl bezpochyby v životě pražských baptistických sborů obrovským milníkem. Ovšem, jak tvrdí mnozí narátoři, se tato změna mohla využít lépe. Nepodařilo se využít otevřenosti té doby k většímu zájmu o církev, protože na to sbory podle narátorů nebyly připraveny. Problémem podle některých narátorů je i to, že se členové sborů i Jednoty nedokázali s obdobím před rokem 1989 vyrovnat a dodnes to vytváří napětí uvnitř sborů i ve vztahu mezi nimi. Plná reflexe období minulého režimu, především období tzv. normalizace, bude pravděpodobně možná až v další generaci. Nicméně tato práce se snažila k této reflexi přispět zmapováním situace v hlavním městě.

Se souhlasem autorky poskytujeme možnost
stažení celé diplomové práce.



 
Příbuzné odkazy
· Více o Historie českých baptistů
· Novinky od Mainstream


Nejčtenější článka o Historie českých baptistů:
První řádná kazatelka v historii Bratrské jednoty baptistů


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 5
Hlasů: 1


Prosím, ohodnoť tento článek:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Normální
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Sdílej článek | Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Bratrská jednota baptistů v Praze před a po roce 1989 očima jejích členů" | Přihlásit/Vytvořit účet | 11 komentáře | Hledat v diskusi
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se


Re: Bratrská jednota baptistů v Praze před a po roce 1989 očima jejích členů (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rakato v Úterý, 04. únor 2014 @ 23:06:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Poměrně dost nepřesností, neúplností a jednostrannosti . . . 




Re: Bratrská jednota baptistů v Praze před a po roce 1989 očima jejích členů (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Monikas v Pátek, 14. únor 2014 @ 09:35:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
K prvnímu komentáři: Prosím o upřesnění toho, kde jsem se dopustila neúplností, nepřesností či zaujatosti. Napsat pouze takto nepodloženou kritiku jako anonym je podle mého názoru opravdu nefér a je ostuda, že se tohoto chování dopouští někdo, kdo se považuje za křesťana.
K druhému komentáři: Oslovila jsem všechny žijící kazatele vinohradského i pankráckého sboru, kteří působili ve sborech více než rok (včetně představitelů Jednoty) a to do poloviny 90.let, dál moje práce nesahá. 




Vedoucí Grano Salis Network - Tomas
E-mail: notabene@granosalis.cz, network@granosalis.cz, granosalis@granosalis.cz, magazin@granosalis.cz, redakce@granosalis.cz
Webmastering a údržbu systému zajišťuje firma ALLTECH, webmaster webmaster@granosalis.cz
Page Generation: 0.13 Seconds