poslal Nepřihlášený Descartes kdysi řekl: Jsem, protože pochybuji, Adam Smith (tatíček
klasické ekonomie) řekl: Jsem (člověkem), protože soucítím. Bůh řekl:
Jsem ten, který jsem. My říkáme: Jsme ti, kteří nejsme zcela ti, kterými
jsme, či chceme být, jsme, co (ještě) nejsme. Z onoho hesla Je suis
Charlie zdá se mi užitečnější soustředit se na Je suis - co tedy jsem?
Kundera ve Směšných láskách popisuje scénu, ve které dva milenci
nemohou vystoupit ze hry, kterou rozehráli (na dva cizince: svůdníka a
stopařku). Zoufalá dívka chce vystoupit ze hry, kterou nebyl schopen
přerušit ani sex (její "cizí" přítel se k ní chová - v rámci
nevystoupitelné role - hrubě, jako k děvce). S pláčem na něj volá (neb
byť si byli fyzicky blízko, v sobě, byli daleko): Já jsem já, já jsem
já!
Kdo jsme my? A kdo jsou oni? A podle čeho kreslíme hranice?
Protože tam, kde kreslíme hranice, tam bude i válka. Slavoj Žižek se
správně ptá: jak křehká musí být víra fundamentalistů, aby je rozházela
stupidní barevná malůvka bezvěrců, karikující jejich Proroka? Jak silná
je ta jejich víra, když musí odvádět za své božstvo jeho špinavou
mstivou práci? Lva není třeba bránit, lev se ubrání sám. O božstvu to
musí platit několikrát.
Zde je vidět, že nejde o silnou,
fundamentální víru ke všemu odhodlaných fundamentalistů (od slova
fundament, tedy jakýchsi "základářů"), která bojuje proti postmoderní
rozžvýkané, "měkké" inkluzivní, otevřené společnosti, která nevěří a
které je vše jedno a nic jí není svaté. Ne, je to - jedna svátost proti
druhé. Kdyby si náboženské a politické karikatury nedělaly srandy z
čehosi svatého, Charlie by na toto téma nic nekreslil.
Teror je
nástroj slabých. A kdo jej využívá, nahlas vykřikuje svou slabost. A i
kdybychom ustoupili a Charlie se umírnil a přestal vycházet - co bude
dál? Vystřílení pornočasopisů? Čtyřlístku? Mně se Charlie Hebdo taky moc
nelíbí, časopis jsem nečetl a o jeho existenci jsem ani nevěděl. A
právě proto v tento okamžik je suis Charlie, protože to sice byla
přehnaná výspa svobody slova, ale bránila ostatní. Komentátory počínaje,
Čtyřlístkem konče. Kdyby nebylo Hebdo, výlev ozbrojené nenávisti by
schytal kdo? Rushdie? Hospodářské noviny? Zelený Raul? Já? A že
pohoršuje? Ano, Ježíš z toho byl také obviněn. Sókrates také - ten zas
kazil mládež.
Nejdůležitější informace přišla z Europolu:
nábožensky motivovaná jsou jen dvě procenta teroristických činů. Většina
útoků je separatistická. Vůbec tedy není rozumné házet terorismus na
náboženské skupiny. Sociolog Charles Kurzman dál upřesňuje, že "od 11.
září 2001 zabili muslimové v USA 37 lidí z celkového počtu 190 000
vražd, které se za tu dobu staly". Neměli bychom zapomínat, že jsme to
my Evropané, kteří byli v dějinách agresivnější a krutí. Druhá světová
válka je ostudným pomníkem našeho vlastního (moderního, národnostního a
vědeckého) fanatismu, kdy zblbla půlka Evropy. Každý teroristický čin je
tak palčivým i proto, že je připomenutím naší (nenáviděné) minulosti. A
předtím než hodíme kamenem, měli bychom si vzpomenout, že Breivik byl
čistokrevný Nor, Evropan a hlásil se ke křesťanství.
Čeho se bojí
strach? Že nebude strašidelný. Z čeho žije terorismus? Z teroru. A čeho
se bojí terorista? Že žádný teror nevyvolá. V sofistikované,
specializované, postmoderní, svobodné a na médiích závislé společnosti
jsou podobné útoky celkem snadné. A stejně jako vraždy, loupeže a
dopravní nehody to bude, bohužel, stát lidské životy. Podobné útoky zde
budou přesně tak dlouho, dokud na ně budeme přehnaně reagovat. A čím
silněji na ně budeme reagovat, tím více jich bude. Právě proto se s
teroristy nevyjednává.
V momentě, kdy jim splníte požadavky, z
terorismu se stane výnosný byznys. Kde není strach, ani terorista
nehrabe. Chceme-li žít ve svobodě, svoboda si vezme své oběti. Nesmíme
zapomínat, že my Evropané jsme ti silní, kteří věří, oni ti slabí, kteří
(vlastně pořádně) nevěří a své nevíře musí pomáhat siláckými činy. Měli
bychom při tom všem zůstat sami sebou (je suis) a nepřetvářet se v
monstra jen kvůli tomu, že s nimi bojujeme.
Tomáš Sedláček
Psáno pro HN
http://blog.aktualne.cz/blogy/tomas-sedlacek.php?itemid=24574