Arcibiskup z Canterbury prozradil, že se spolu s papežem Františkem snaží stanovit společné datum slavení Velikonoc ve všech křesťanských komunitách. Dr. Justin Welby po skončení setkání anglikánských primasů z celého světa řekl novinářům, že společné datum pro slavení Velikonoc by mohlo být zavedeno během „pěti až deseti let“.

Doufá, že se Velikonoce budou slavit společně, ještě než odejde ze své nynější funkce – uznal však, že předchozí snahy domluvit se na společném datu selhaly.

Arcibiskup Welby řekl, že zatím se rozhovorů o společném datu účastní on, papež František, koptský pravoslavný papež Tawadros a ekumenický konstantinopolský patriarcha.

Papež František loni v červnu uvedl, že Vatikán si přeje společné datum pro slavení Velikonoc a naznačil ochotu změnit za tímto účelem katolický kalendář. Mluvčí ruské pravoslavné církve prohlásil, že moskevský patriarchát by uvítal společné slavení – pokud by datum bylo stanoveno podle pravoslavného kalendáře.

Zdroj: http://rcmonitor.cz/

Koptský pravoslavný patriarcha navrhuje sjednocení data velikonoc

Nejvyšší představitel pravoslavných Koptů adresoval papeži Františkovi list u příležitosti prvního výročí jejich setkání v Římě. Patriarcha Teodor II (anba Tawadros) v něm mimo jiné navrhuje ustanovení společného data velikonoc pro všechny křesťany. Dosud se totiž liší v intervalu od jednoho týdne do jednoho měsíce, protože západní křesťané sledují gregoriánský kalendář a východní juliánský. Překrývají se pouze výjimečně, jak se stalo například letos. Sjednocení velikonoc by bylo významné zejména na Blízkém východě a v severovýchodní Africe. Tamní křesťanské komunity obou tradic by tak mohly vydávat společné svědectví před vyznavači islámu.

List pro papeže předal koptský pravoslavný patriarcha apoštolskému nunciovi v Egyptě, arcibiskupovi Jean-Paulovi Gobelovi. Ten jej při té příležitosti vybídl, aby poslal svého zástupce na Biskupský synod o rodině, který bude letos v říjnu probíhat ve Vatikánu. 

Zdroj: http://www.radiovaticana.cz/

Výpočet data Velikonoc

Velikonoce nemají pevně dané datum, ale jsou to tzv. pohyblivé svátky – datum se mění v závislosti na datu prvního úplňku po jarní rovnodennosti. Výpočet data Velikonoc je postup, kterým lze datum velikonoční neděle a tím i dalších souvisejících svátků určit vypočtením fází Měsíce pro daný rok. V různých církvích se metodika a výsledné datum může lišit.

V prvních stoletích nepanovala jednota v otázce, kdy má být slaveno ukřižování a zejména zmrtvýchvstání Krista. Církve založené apoštolem Janem se držely obyčeje konat Paschu ve stejném termínu jako židé (tito křesťané byli označováni jako kvartodecimáni, „čtrnáctníci“). Židovský svátek (Pesach) se slaví 14. dne měsíce nisanu bez ohledu na to, na který den v týdnu připadají.

Teprve na Prvním nikajském koncilu roku 325 bylo potvrzeno a upevněno pravidlo konat křesťanskou Paschu až po židovském Pesachu a byla stanovena metoda výpočtu užívaná do současnosti.

V křesťanských církvích se Velikonoce (Pascha) slaví první neděli po 14. nisanu, tj. po prvním jarním úplňku (tedy prvním úplňku po 21. březnu). Z metody výpočtu vychází 35 možných dat, kdy se mohou Velikonoce konat, z tohoto počtu je odvozeno 35 tabulek křesťanské chronologie, které slouží k výpočtu datace podle svátků. Každý rok totiž musí spadat do jedné z těchto 35 tabulek.

Byl-li úplněk v neděli, jsou Velikonoce až další neděli. Datum Velikonoc se tedy může lišit mezi jednotlivými roky až o více než jeden měsíc (od 22. března do 25. dubna). Jarní rovnodennost je stanovena „úředně“ na 21. březen podle gregoriánského kalendáře bez ohledu na astronomickou skutečnost (která se může až o dva dny lišit). V některých protestantských zemích (například Německu, Švédsku a Dánsku) se ale Velikonoce slavily po několik desetiletí 18. a 19. století podle astronomické skutečnosti.

Pravoslavné Velikonoce, označované jako Pascha, jsou proti katolickým většinou opožděny (zpravidla o týden, ale nezřídka i více), protože pravoslavná církev pro jejich výpočet používá starší juliánský kalendář. Navíc zachovává ustanovení Prvního nikajského koncilu (tj. prvního všeobecného sněmu), který přísně stanovuje, že křesťanská Pascha nesmí být před židovským svátkem Pesach nebo spolu s ním. Toto pravidlo se ve sněmovních aktech nedochovalo, ale je dosvědčeno 1. kánonem Antiošské synody; o tomtéž hovoří už 7. pravidlo apoštolské. Římskokatolické Velikonoce byly např. v r. 2005 před židovským Pesachem.

 Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Výpočet_data_Velikonoc