Stanovisko členů komise pro novelizaci dokumentů BJB k návrhu VV na změny v Základním dokumentu

Milí bratři a sestry ve sborech Bratrské jednoty baptistů,
    oslovujeme Vás jako členové komise pro novelizaci dokumentů BJB ve věci návrhu Výkonného výboru na změny v Základním dokumentu BJB.

 V první řadě Vám musíme s lítostí dát na vědomí, že Výkonný výbor s námi návrh změn Základního dokumentu vůbec nekonzultoval.

    Dále Vám chceme sdělit, že jsme tímto návrhem zděšeni, zejména pak návrhem nového článku X.4. ("Jakékoliv finanční operace, nakládání s nemovitostmi, přesahující částku Kč 200.000,- podléhají schválení VV BJB.") a změnou článku XI.d. ("V případě ukončení členství sboru ve svazku BJB je sbor povinen ke dni ukončení tohoto členství nebo ve lhůtě stanovené Sjezdem delegátů vrátit BJB všechny nesplacené půjčky. Ostatní majetek a závazky přecházejí na právního nástupce tohoto sboru, kterým je BJB nebo další evidovaná osoba v rámci BJB."). Musíme, žel, konstatovat, že návrh Výkonného výboru jde vv některých svých aspektech ještě nad rámec požadavků novelizovaného církevního zákona.
 
    Zároveň nemůžeme zamlčet, že novelizovaný církevní zákon nerespektuje možnost kongregačního zřízení církve. Jsme přesvědčeni, že adekvátní odpovědí českých baptistů na tuto skutečnost, by neměla být snaha vyhovět za každou cenu církevnímu zákonu, ale podat návrh Ústavnímu soudu na zrušení těch paragrafů církevního zákona, které jsou v případě BJB v rozporu s Listinou základních práv a svobod.

    V příloze Vám posíláme zvýrazněný přehled změn v Základním dokumentu, jak je navrhuje Výkonný výbor, a informaci o zásadních změnách církevního zákona při jeho poslední novelizaci.
   
    Věříme, že Vám toto naše stanovisko pomůže zorientovat se v této problematice, který se velmi vážným způsobem může dotknout všech sborů BJB.

S bratrským pozdravem
členové komise pro novelizaci dokumentů BJB

Jan Bistranin
Petr Hlaváček
Luděk Šíp

4) V souvislosti s předchozími body je nejzávažnější skutečností - pro sbory BJB - změna v § 26 církevního zákona „Zrušení evidence církevní evidované právnické osoby a její zánik“, zejména pak odst. 4 (v návaznosti na nově formulovaný bod j) Základního dokumentu církve:

(1) Ministerstvo zruší evidenci církevní právnické osoby evidované právnické osoby podle § 15a odst. 1

a)na návrh registrované církve a náboženské společnosti na návrh orgánu registrované církve a náboženské společnosti, který ji navrhl k evidenci, do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto návrhu,

b) z vlastního podnětu, zjistí-li, že církevní tato právnická osoba jedná v rozporu s vymezením její působnosti v návrhu na evidenci podle § 15 odst. 4 16 odst. 2 nebo § 16a odst. 3 a 4 nebo v rozporu s právními předpisy, a nezjedná-li nápravu k tomu příslušný orgán registrované církve a náboženské společnosti, který ji navrhl k evidenci, po výzvě ministerstva, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o ukončení zrušení evidence,

c) z vlastního podnětu, zanikne-li registrace církve a náboženské společnosti, která církevní právnickou osobu navrhla jejíž orgán tuto právnickou osobu navrhl k evidenci, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace církve a náboženské společnosti podle § 24 odst. 3,

d) byl-li na majetek církevní právnické osoby prohlášen konkurs, zrušením po zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením po zrušení konkursu z důvodu, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nebo zamítnutím po zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, ke dni nabytí právní moci usnesení soudu,

e) z vlastního podnětu, nebyli-li ustaveni členové statutárního orgánu a všem dosavadním členům statutárního orgánu skončilo funkční období před více než rokem, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o rušení evidence,

f) po uplynutí doby, na kterou byla založena, ke dni uplynutí této doby,

g) ke dni uvedenému v rozhodnutí o zrušení právnické osoby podle § 15a odst. 1 písm. b) podle zakládací listiny účelového zařízení, nebo

h) jestliže účelové zařízení neposkytuje obecně prospěšné služby uvedené v zakládací listině po dobu delší než jeden rok, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení evidence.

            (2) Církevní právnická osoba zaniká výmazem z evidence v Rejstříku církevních právnických osob. Evidence právnické osoby podle § 15a odst. 1 zaniká výmazem z Rejstříku evidovaných právnických osob.

            (3) Zániku církevní právnické osoby předchází její zrušení s likvidací, anebo zrušení bez likvidace, přechází-li její majetek a závazky na církev a náboženskou společnost nebo její jinou církevní právnickou osobu. Zániku evidované právnické osoby podle odstavce 2 předchází její zrušení s likvidací, anebo zrušení bez likvidace, přechází-li její majetek a závazky na registrovanou církev a náboženskou společnost nebo její jinou právnickou osobu evidovanou podle tohoto zákona.

            (4) Nepostačuje-li při likvidaci církevní právnické osoby její majetek k úhradě závazků, ručí za tyto závazky církev a náboženská společnost, která ji navrhla k evidenci. Nepostačuje-li při likvidaci evidované právnické osoby její majetek k úhradě závazků, ručí za tyto závazky registrovaná církev a náboženská společnost, jejíž orgán ji navrhl k evidenci. Likvidační zůstatek z likvidace evidované právnické osoby přechází na registrovanou církev a náboženskou společnost, jejíž orgán ji navrhl k evidenci.

            (5) Zaniká-li církevní právnická osoba bez likvidace a není-li na ni podán návrh na konkurs, je datum jejího zrušení totožné s datem jejího výmazu z Rejstříku církevních právnických osob. Zaniká-li evidovaná právnická osoba podle § 15a odst. 1 s likvidací, je datum jejího výmazu z evidence totožné s datem ukončení její likvidace.

            (6) Do 5 pracovních dnů od skončení likvidace oznámí tuto skutečnost likvidátor ministerstvu.

            (7) Zaniká-li evidovaná právnická osoba bez likvidace a není-li na ni podán návrh na konkurs, je datum jejího zrušení totožné s datem jejího výmazu z Rejstříku evidovaných právnických osob.

ZÁVĚR:

Ustanovení § 26 odst. 4 církevního zákona je − vzhledem k vnitřnímu uspořádání BJB, které je v Základním dokumentu definováno jako dobrovolné společenství sborů, které jsou hospodářsky samostatné a samostatně nakládají se svým majetkem− v rozporu s článkem 16 odst. 2 Listiny základních práv a svobod: „Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech.“

BJB by se měla dovolávat svých práv u Ústavního soudu.

Citace z vyjádření Ekumenické rady církví z 26.3.2002 k ve věci návrhu skupiny senátorů Senátu ČR k Ústavnímu soudu na zrušení církevního zákona č. 3/2002:

„Ustanovením, že „za závazky církevní právnické osoby  ručí církev, která ji navrhla k evidenci“ (§ 24 odst. 4) tento zákon postihuje nejen církevní zřízení ČCE (jeho § 4 odst. 3 že „zařízení s právní subjektivitou hospodaří samostatně a neručí za závazky jiných zařízení či sborů, ani ostatní zařízení či sbory neručí za jeho vlastní závazky“), ale do české právní normy je tak zaváděn prvek kolektivní odpovědnosti, podle níž za závazky jednoho soukromoprávního subjektu má ze zákona ručit jiný soukromoprávní subjekt.

Nový zákon vychází z toho, že základní jednotkou je církev jako celek, která zřizuje své církevní instituce a ručí za ně. Do tohoto pojetí se však nevejde ta církev, v které podle její vnitřní struktury základní jednotkou jsou náboženské obce (farní sbory), „které se dobrovolně sdružily za účelem vzájemné spolupráce“, jak stanoví např. Ústava Bratrské jednoty baptistů. Nový zákon tak zasahuje do kongregační struktury církve, která by dále neměla mít možnost organizovat se podle vlastních vnitřních předpisů, ač podle Listiny to není protiprávní.“

                                                       Základní dokument

Podle zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech)

I. Název církve

                        Oficiální název BJB: Bratrská jednota baptistů. Jednotlivé sbory mají ve svém názvu označení příslušnosti k BJB, tedy Sbor Bratrské jednoty baptistů a bližší upřesnění  (např. v Aši, Brně)

II. Poslání církve a základní články její víry

1.       Bratrská jednota baptistů (BJB) je společenstvím baptistických sborů na území České republiky, které se dobrovolně sdružily za účelem vzájemné spolupráce i spolupráce s jinými církevními grémii a organizacemi v ČR i v zahraničí.

2.       Věroučným základem a závaznou normou baptistů jsou Písma svatá Starého a Nového zákona.

3.       Každý místní sbor je křesťanskou církví ve smyslu Nového zákona. Obvod jeho působení není předem územně omezen.

4.       Jednotlivé sbory, sdružené do svazku Bratrské jednoty baptistů, přijímají a realizují společné zásady a stanoviska, která jsou uvedena v příloze č. 2 (Zásady a stanoviska).

Cílem BJB je:

5.       Poskytovat základnu pro všestrannou součinnost a spolupráci baptistických sborů stejného  teologického zaměření v rámci ČR i s baptistickými sbory a jejich asociacemi    v zahraničí, zejména v oblasti misie, vzdělávání a diakonie.

6.       Posilovat vědomí sounáležitosti a solidarity mezi sbory i jednotlivými baptisty  prostřednictvím vzájemného obecenství, společných vzdělávacích konferencí a jiných akcí a vytvářet zdroje pro jejich zajištění.

7.       Zajišťovat vzájemnou komunikaci a výměnu informací o životě a práci baptistů u nás i ve světě .

8.       Poskytovat základnu pro baptistická a ekumenická studia, pro mezidenominační spolupráci a pro kontakt se státními orgány a veřejností v zájmu rozvoje misijní a sociální služby, prosazování a ochrany svobody svědomí a odluky církve od státu.

9.       K realizaci těchto cílů ustavit nezbytné výkonné orgány, které by poskytovaly službu odborům, sborům a misijním iniciativám ve sborech dle možností, potřeb a preferencí.

III. Sídlo církve

                        Kancelář Bratrské jednoty baptistů je zřízena v Praze 4, Na Topolce 14, PSČ 140 00. Je současně sídlem Výkonného výboru.

IV. Orgán církve, který jedná jejím jménem s orgány veřejné správy a třetími osobami na území České republiky jako statutární orgán. (Způsob jeho ujednání a jeho ustanovování, uvedení způsob u jeho ustavování a odvolávání, délka funkčního období jeho členů). a vymezení oprávnění, jakým jedná a činí právní úkony jménem církve, zda a v jakém rozsahu   mohou činit právní úkony jménem církve i jiné osoby.

1. Statutárním orgánem BJB je Výkonný výbor (VV). Jeho jménem jednají jeho předseda nebo tajemník samostatně. Výkonný výbor je výkonným nástrojem BJB, je povinen respektovat usnesení Sjezdu delegátů a jedná-li s orgány státní správy ve věcech týkajících se jednotlivého sboru, je povinen respektovat stanovisko sboru, pokud není v rozporu s rozhodnutím Sjezdu delegátů. Postavení, poslání a základní náplň činnosti VV podrobně řeší Organizační řád, uvedený v příloze č.6. Výkonný výbor se schází podle potřeby, nejméně však 4x do roka. Tvoří jej tito pracovníci volení na čtyřleté funkční období:

-          předseda

-          místopředseda

-          tajemník

-          dva členové

2.       Volby Výkonného výboru se konají při Sjezdu delegátů. Voliteli jsou delegáti sborů. Při volbách je nutná přítomnost nejméně 75% možných velitelů. Kandidát je zvolen, pokud obdržel nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů. Pokud nebyla dosažena nadpoloviční většina hlasů ani při opakované volbě a jedná se o funkci: předseda, tajemník, místopředseda, je třeba vypsat nové volby. Při nedosažení nadpoloviční většiny ani při opakované volbě zbývajících členů se hlasuje aklamací o důvěru tomu, kdo obdržel vyšší počet hlasů. Podmínky volitelnosti a další podrobnosti ustavování Výkonného výboru řeší Volební řád (příloha č. 3).

3.       Jednotliví pracovníci, případně celý Výkonný výbor, mohou být odvoláni z funkce rozhodnutím nadpoloviční většiny delegátů Sjezdu delegátů (nikoliv nadpoloviční většiny přítomných). V případě ukončení výkonu funkce kteréhokoliv pracovníka v průběhu volebního období, ujímá se funkce náhradník a to na zbývající část volebního období. Při tom může dojít k přerozdělení funkcí uvnitř příslušného orgánu. V případě nutnosti se konají doplňující volby.

4.       Jménem právnických osob, kterými jsou BJB, jednotlivé sbory, Diakonie, případně účelová zařízení mohou jednat:

a)      předseda nebo tajemník Výkonného výboru za BJB

b)      správce nebo správci sboru za příslušný sbor, a to samostatně

c)      ředitel nebo jeho zástupce za Diakonii či účelová zařízení

Dále osoby pověřené písemně výše uvedenými fyzickými osobami nebo rozhodnutím příslušných právnických osob.

V. Osobní údaje členů orgánu církve

       Předseda VV:                  

       Tajemník VV:     

VI.Organizační struktura církve, typy právnických osob, které budou navrhovány k evidenci, orgánů a jiných institucí církve s vyznačením těch, které mají být církevními právnickými osobami, odděleně od těch, které se stávají právnickými osobami podle zvláštního právního předpisu, pokud jsou v základním dokumentu uvedeny, způsob jejich ustavování a rušení, včetně uvedení právního nástupce při jejich zániku, označení jejich statutárních orgánů, včetně způsobu jejich ustavování a odvolávání, délky jejich funkčního období statutárních orgánů. a vymezení, zda a v jakém rozsahu ji mohou zastupovat i jiné osoby.

1.       Bratrská jednoty baptistů  (BJB) je společenstvím baptistických sborů na území ČR, které se dobrovolně sdružily za účelem spolupráce v dohodnutých oblastech. Členem BJB  se může stát  ten sbor, který přijímá obsah Ústavy BJB, požádá o členství písemně  a byl přijat Sjezdem delegátů. Rozhodnutí Sjezdu delegátů o přijetí nového sboru a návrh na jeho evidenci jako církevní evidované právnické osoby předloží příslušnému státnímu orgánu jménem BJB její Výkonný výbor. Členství může být zrušeno bud na základě rozhodnutí sboru nebo rozhodnutím Sjezdu delegátů. Sjezd delegátů přijímá své rozhodnutí o přijetí nového sboru do svazku BJB, případně o vyloučení sboru z BJB, při dosažení souhlasu 2/3 stanoveného počtu delegátů ze všech sborů s jednacím a hlasovacím právem.

2.       Orgány BJB jsou:

a)      Sjezd delegátů (SD)

b)      Rada zástupců sborů (RZS)

c)      Výkonný výbor (VV)

d)      Revizní komise (RK)

      Sjezd delegátů je nejvyšším orgánem BJB a koná se zpravidla jednou do roka. Zúčastní se ho s právem jednacím a hlasovacím delegáti sborů (fyzická osoba má jeden hlas) za každý sbor BJB (na každých započatých 50 členů sboru jeden delegát podle stavu k 1.1. roku konání). Rada zástupců sborů se schází mezi dvěma Sjezdy delegátů, jimž podléhá, a to zpravidla dvakrát ročně. Revizní komise je odpovědná přímo Sjezdu delegátů a schází se podle potřeby. Všechna další ustanovení jsou obsažena v Ústavě BJB – příloha č. 1.             

3.   Církevní právnickou osobou, kterou může BJB prostřednictvím VV navrhnout příslušnému státnímu nebo soudnímu orgánu Ministerstvu kultury k evidenci jako církevní evidované právnické osoby, jsou jednotlivé sbory, Diakonie, církevní školy, případně účelová zařízení. Jménem těchto církevních evidovaných právnických osob mohou jednat:

a)      správce či správci sboru za příslušný sbor, a to každý samostatně

b)      ředitel nebo jeho zástupce za příslušnou školu

c)      ředitel nebo jeho zástupce, tj. předseda představenstva za Diakonii nebo za příslušné účelové zařízení, a to každý samostatně

      Jejich ustavování a odvolávání správců sborů řeší podrobně Základní sborový řád v příloze č. 4, a to v článku VI. v §§ 17-25 a  Organizační řád v příloze č. 6. Délka jejich funkčního období není určena. Ustavování a odvolávání ředitele Diakonie, i jeho zástupce, tj. předsedy představenstva řeší podrobně Statutu Diakonie BJB. Funkční období ředitele Diakonie i jeho zástupce je čtyřleté. ustavování a odvolávání ředitele a zástupce účelového zařízení je v působnosti Sjezdu delegátů. Délka jejich funkčního období není určena.

4.   Předmětem podnikání a výdělečné činnosti může být v BJB zejména nakladatelská a vydavatelská činnost, provozování  křesťanských knihkupectví, výroba, zhotovování a prodej  předmětů s církevní tématikou, lektorská a přednášková činnost.

VII. Způsob ustavování a odvolávání duchovních

            Duchovní jsou v BJB kazatelé, správci sborů, laičtí a pomocní kazatelé, starší a diákoni. Kazatelé, správci sborů, laičtí a pomocní kazatelé a diákoni jsou voleni zpravidla na dobu neurčitou, starší jsou voleni zpravidla na tříleté funkční období. Podmínky volitelnosti těchto pracovníků, způsob jejich ustavování a odvolávání a další otázky jejich služby na sboru podrobně řeší  Základní sborový řád, uvedený v příloze č. 4, a to v článku VI v §§ 17-25 a dále Základ a řád ordinované služby uvedený v příloze č. 7, a to v článku III.

VIII. Způsob schvalování základního dokumentu a jeho změn

1. Nedílnou součástí základního dokumentu jsou následující přílohy (církevní dokumenty):

Příloha č. 1 – Ústava BJB

Příloha č. 2 -  Zásady a stanoviska

Příloha č. 3 – Volební řád

Příloha č. 4 – Základní řád sboru BJB

Příloha č. 5 – Seznam Církevních právnických osob

Příloha č. 6 – Organizační řád BJB

Příloha č. 7 – Základ a řád ordinované služby

                        Příloha č. 8 – Prohlášení podle §5 zákona č. 3/2002 Sb.

2. O doplňcích a změnách základního dokumentu, včetně jejích příloh, rozhoduje Sjezd delegátů po předchozím projednání ve sborech a při dosažení souhlasu 2/3  stanoveného  počtu delegátů ze všech sborů s jednacím a hlasovacím právem.
3. Toto znění základního dokumentu bylo schváleno Sjezdem delegátů dne 28. dubna 2007 v PrazeTento základní dokument byl schválen mimořádným Sjezdem delegátů dne 9.11.2002  

            v Jablonci nad Nisou a vstupuje v platnost registrací na Ministerstvu kultury.

4. Všechny podstatné změny příloh Základního dokumentu rovněž schvaluje Sjezd delegátů způsobem obdobným dle odst. 2 tohoto článku.

IX.  Začlenění církve do struktur církve mimo území České republiky

            Bratrská jednota baptistů je řádným členem Evropské baptistické federace (EBF), se sídlem „454“ St. No 19A, 1700 Sofia, Bulgaria, Evropské baptistické misie (EBM), se sídlem Johann Gerhard Oncken Strasse 7, 14627 Elstal, Germany, Konference evropských církví (CEC), se sídlem 150 route de Ferney, CH – 1211 Geneva, Switzerland,  Světového svazu baptistů (BWA), se sídlem 405 North Washington Street, Falls Church, VA 22046, USA..

X.  Zásady hospodaření církve, zejména způsob získávání finančních prostředků, včetně rozsahu oprávnění osob, orgánů a jiných institucí církve k nakládání s majetkem, předmět podnikání a jiné výdělečné činnosti

1.       BJB, jednotlivé sbory a účelová zařízení s právní subjektivitou mohou v souladu s obecně platnými právními předpisy nabývat movitý i nemovitý majetek, přijímat dary     

           a příspěvky a mít další příjmy ve smyslu zákona.

2.       Sbory jsou hospodářsky samostatné a samostatně nakládají se svým majetkem. Do kanceláře BJB odvádějí jednotlivé sbory pravidelné příspěvky na společné hospodaření. Jejich výši i způsob odvodu stanoví Sjezd delegátů. Pro mimořádnou potřebu mohou být Sjezdem delegátů dohodnuty mimořádné příspěvky nebo Výkonným výborem vyhlášeny mimořádné účelové sbírky.

3.       Společné hospodaření BJB i jejich účelových zařízení se děje podle schváleného  rozpočtu, podléhá kontrole Revizní komise a schválení Sjezdu delegátů.

4.       Jakékoliv finanční operace, nakládání s nemovitostmi, přesahující částku Kč 200.000,- podléhají schválení VV BJB.

5.      Předmětem podnikání a výdělečné činnosti může být v BJB zejména nakladatelská a vydavatelská činnost, provozování  křesťanských knihkupectví, výroba, zhotovování a prodej  předmětů s církevní tématikou, lektorská a přednášková činnost.

XI. Způsob naložení s likvidačním zůstatkem, který vyplyne z likvidace církve

Majetkoprávní otázky se v následujících případech řeší takto:

a)      V případě sloučení sboru s jiným sborem BJB se majetek a závazky převádějí na nástupnický sbor.

b)      V případě vzniku nového sboru osamostatněním se některé jeho části (misijní stanice, příp. stanic) se majetek dělí vzájemnou dohodou za účasti zástupců VV BJB. Písemná smlouva o majetkovém vypořádání a vyplývajících závazcích je podmínkou k přijetí nově vzniklých sborů do svazku BJB a následující evidenci podle příslušného zákona.

c)      V případě zániku sboru připadá celý jeho majetek BJB.

d)      V případě ukončení členství sboru ve svazku BJB je sbor povinen ke dni ukončení tohoto členství nebo ve lhůtě stanovené Sjezdem delegátů vrátit BJB všechny nesplacené půjčky. Ostatní majetek a závazky přecházejí na právního nástupce tohoto sboru, kterým je BJB nebo další evidovaná osoba v rámci BJB.

e)      V případě zrušení účelového zařízení BJB připadá celý jeho majetek BJB.

f)       V případě zániku BJB majetkoprávní otázky řeší mimořádný Sjezd delegátů v souladu se zákonem. Likvidační zůstatek přechází na právního nástupce církve, kterého rovněž určí tento mimořádný Sjezd delegátů.

Sporné otázky řeší vždy Sjezd delegátů.

XII. Práva a povinnosti osob hlásících se k církvi    

1.       Členem sboru BJB se může stát každý, kdo byl na základě své žádosti a po jejím přezkoumání z podnětu staršovstva k členství doporučen a sborovým shromážděním přijat. Předpokladem je znovuzrození z Ducha svatého, osobní vyznání víry (křest na vyznání víry) a nový život v Kristu v souladu s novozákonním svědectvím.

2.       Všichni členové sboru mají výsadu a odpovědnost podílet se v souladu s přijatým řádem či dohodnutými formami a zásadami spontánně a tvořivě na sborovém obecenství, na bohoslužebných a vzdělávacích shromážděních i ostatních aktivitách sboru. Zúčastňují se Večeře Páně, podle svých možností a schopností přispívají svými dary i finančně ke sborovému dílu. Usilují také o dobré jméno sboru v jeho okolí.

3.       Každý člen sboru má jednací a volební právo, pokud není konkrétně stanoveno jinak. Každý člen sboru má volební právo po dovršení 18. roku věku. Hlasovací právo mimo volebního není věkem omezeno.

4.       U členů, kteří se proviní proti zásadám Písma Svatého a sbo­rového života, se uplatní biblické formy sborové kázně. Kázeňská opatření sledují duchovní obnovu proviňujícího se člena sboru.

5.       Členství ve sboru zaniká:      

-          úmrtím

-          vyloučením

-          na základě vlastní žádosti

6.       Další podrobnosti týkající se sborového života řeší Základní řád sboru BJB v příloze č. 4, a to v článku II, §§ 5-11..

Jménem Výkonného výboru BJB předložil:                                            Bc. Jan Titěra

                                                                                                tajemník Výkonného výboru