Jak vznikl baptistický sbor v Blansku

Naše malé společenství v Blansku je jako malý ostrůvek v moři s krátkou historií. Začali jsme se formovat asi před třinácti lety misijním působením bratra Kristoslava Smilka v Blansku.

Bratr tehdy navštěvoval skupinku lidí na sídlišti Sever. Byla to kolárna, kde se ve volném čase snažilo několik mladíků založit hudební skupinu. Postupně přibývalo lidí a nestačil ani obývací pokoj u Kratochvílů.

Jednoho krásného nedělního dne, šla naše rodina na procházku. Vraceli jsme se přes sídliště Sever a potkali jsme paní Kratochvílovou. Po krátkém rozhovoru nás pozvala k nim domů. Nechápali jsme, co bychom tam měli dělat. Ona na to, že je u nich už více lidí, zpívá se, povídá atd. Nakonec bylo rozhodnuto. Stejně máme dost času.

Je zajímavé, jak některé momenty života uvíznou v paměti člověka natrvalo. Tak tato chvíle utkvěla v paměti nám. Plný obývací pokoj, zpívalo se, já jsem seděl mezi dveřmi- více v kuchyni, než v obýváku. Bratr Kristoslav Smilek měl slovo, sestra Libuška Ranšová krásně zpívala a po závěrečné modlitbě někdo pronesl : „ Škoda že nemáme větší prostory“. Podívali jsme se s manželkou na sebe a někdo z nás řekl : „Tak se scházejte u nás“. Tehdy jsme provozovali malou jídelničku v našem domě a v odpoledních hodinách nebyla místnost využita. Od té doby se v domě u Horáčků vytvářela misijní stanice BJB Brna.

Třináct let v nás zanechalo hodně vzpomínek i zkušeností a nebylo to vždy jednoduché. Loňský rok byl pro nás smutný, kdy byl po těžké nemoci povolán na věčnost náš bratr, misionář, Joseph Steckmann. Tak jsme to cítili jako zvláštní situaci, že bratr musel odejít zrovna v největší započaté práci. V době, kdy nás měl vést k samostatnosti. A tato událost nás zastihla nepřipravené. Účast na shromážděních poklesla. A znovu si musíme uvědomovat naši nedokonalost a smrtelnost.

Na druhé straně máme radost, že bratr Kristoslav Smilek je stále ochoten sloužit v Blansku. Děkujeme Pánu, že bratr může pravidelně dojíždět do Blanska. Zvláště po odchodu bratra Josepha Steckmanna je to veliká pomoc. Museli jsme si uvědomit, že tento stav nemůže být trvalý. Na výzvu stát se samostatným sborem, jsme reagovali různě. Mladší generace nadšeně, někteří z obavami. Ale první kroky tohoto přerodného procesu už máme za sebou.

Dne 20.3.2004 proběhla v Blansku volba kazatele a byl zvolen Michal Petratur, který ještě do konce měsíce června 2004 slouží ve Zlíně v Unii Kompas (diakonie BJB Zlín). Jsme rádi, že po dvouměsíčním tříbení názorů, došlo při volbě našeho kazatele ke sjednocení sboru.

Na začátku roku 2004 jsme si pro blanenské obecenství vytáhli 21.verš z 24. kapitoly z knihy Jozue: „ Budeme sloužit jen Hospodinu“. Je to dobrý start. Ale uvědomujeme si také, že máme před sebou spoustu práce a nových úkolů. Není nás mnoho.

Máme však nad sebou Pána, stvořitele nebe a země, milost, pokoj, radost Pána Ježíše Krista a vedení Ducha Svatého.

Horáček Vojtěch