16.5.2009

Britský deník The Times píše o neformálním setkání vysoce postavených osobností z oblastí politiky, hospodářství, vojenství, médií a univerzit. Takzvaná Konference či Klub Bilderberg, nazvaná podle jména hotelu u nizozemského Arnhemu, kde došlo v roce 1954 k prvnímu setkání, nyní jednala o tom, jak zachránit svět před hospodářskou krizí. "Nikomu ani muk, ale kdybyste je chtěli najít, běžte do pětihvězdičkového hotelu Nafsika Astir ve čtvrti Vouliagmeni na okraji Atén," píše list. Exkluzívní klub asi 130 iluminátů neb se samozřejmě snaží o maximální diskrétnost - žádné seznamy účastníků neexistují, žádné tiskové konference se nekonají a kdo něco vynese, okamžitě magický "vnitřní kruh" opustí.

Do vedoucího výboru Klubu jmenuje každá země dva delegáty. Za Británii býval členem například stínový ministr hospodářství Kenneth Clarke, za Českou republiku se v minulosti zúčastnili konference bývalý velvyslanec při OSN Karel Kovanda, senátor a velvyslanec v Izraeli Michael Žantovský, politolog Jiří Pehe a šéf diplomacie Karel Schwarzenberg. Ten byl za účast dokonce interpelován opozičními komunisty a sociálními demokraty, kteří po něm požadovali vysvětlení důvodu a financování jeho účasti. Tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl zase spekuloval, že důvodem pozvání knížete bylo neformální vyjednávání o přijetí Lisabonské smlouvy Českou republikou.


Letos je tématem konference hospodářská krize. Podle Timesů klub rozeslal účastníkům brožuru, v níž nastiňuje dvě možnosti budoucího vývoje - buďto nás čeká vleklá hospodářská deprese, která uvrhne svět do dekád stagnace, úpadku a chudoby, anebo prudší, ale kratší propad, jenž otevře cestu novému ekonomickému uspořádání, efektivnějšímu, ale zároveň zbavujícímu národní státy svrchovanosti.

Fakt, že Klub Bilderberg oficiálně neexistuje a nemůže spekulace o své činnosti dementovat, je živnou půdou pro konspirační teorie. Euroskeptikové jsou přesvědčeni, že právě zde se rozhodlo o budoucím uspořádání Evropské unie. Faktem je, že mimořádně oblíbeným účastníkem je kontroverzní britský exministr a eurokomisař Peter Mandelson. Margaret Thatcherová zažila debut v Klubu v roce 1975, čtyři roky před svým zvolením. Podle britského publicisty Jima Tuckera, který léta s poněkud paranoidním zájem aktivity Bilderbergu sleduje, prý klub nařídil budoucí Železné lady, aby obětovala britskou svrchovanost. Když odmítla, byla vyloučena. Těžko říci, zda je to pravda. Klub skutečně tvoří jádro západního kapitalistického establishmentu, což mu vyčítají levicoví kritikové. Založil jej polský emigrant Joseph Retinger, který se obával rostoucího antiamerikanismu a popularity komunismu v Západní Evropě.

Mezi účastníky Bildergbergu panuje konsensus v tom, že národní problémy umí nejlépe řešit mezinárodní elita, v níž se mluví stejným jazykem a neexistují pro ni hranice. Proto jsou mezi pozvanými podle Timesů téměř výhradně konzervativci a zastánci tržní ekonomiky. Pokud je pozván nějaký socialista, pak pouze ten, který takzvaně "rozumí financím". "Je nesmysl tvrdit, že nám jde o ustavení jediné vlády nad celou planetou. Zrnko pravdy v tom ale je - v klubu víme, že nemá smysl donekonečna navzájem válčit. Je třeba se domluvit," přiznal před lety jeden z členů, lord Healey.

O poznání radikálnější názor má na Bilderberger řecký pravoslavný biskup z Pirea, jehož se Timesy zeptaly, co si myslí o probíhající schůzce. Duchovní se nechal slyšet, že jde o "kriminálníky z celého světa, kteří chtějí nastolit krutovládu pod vedením samotného Luxfera". S jeho názorem by nepochybně souhlasili četní bloggeři, kteří ve svých internetových deníčcích častují klub neméně šťavnatou kritikou. "Dostaví-li se do Atén Luxfer, není jisté. Faktem je, že v řecké metropoli v těchto dnech pobývali z blíže neurčených důvodů šéf Světové banky Robert Zoellick, americký ministr financí Tim Geithner, hlava Deutsche Bank Jo Ackerman i šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet. Škoda, že nás nikdo nepustí dovnitř - třebas inkognito," uzavírají The Times.

Rostislav Matulík

www.rozhlas.cz/cro6