Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 

Vítejte na Notabene - Hydepark baptistů
Hledej
 
Je a Státní svátek - Václav   Vytvoření registrace
Článků < 7 dní: 0, článků celkem: 5346, komentáře < 7 dní: 0, komentářů celkem: 4991, adminů: 23, uživatelů: 2426
Orientační tabule
· Vstupní brána
· Cestičky
· Zákoutí
· Základy
· Kořeny
· Počteníčko
· Lavičky
· Kompost
· Altánek
· Pozvat do parku
· Parkové úpravy
· Máš slovo
· Cvrkot
· Na výsluní
 

Petr Chelčický

Martin Luther King

Povzbuzení


Přihlásit se
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Hudba
Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Publikace

Počítadlo
Zaznamenali jsme

8 053 198

přístupů od leden 2004


Kdo je Online
Právě je 5 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Fundamentalisti
Na jedné výplatní listině - Philippian Fellowship

Misionáři, dealeři, donátoři a kongregacionalismus

fundamentální vs. fundamentalistický

Jak se dívat na křesťanský fundamentalismus?

Evangelikalismus jako globální náboženský fenomén II.

Baptismus mezi evangelikalismem, liberalismem a fundamentalismem

Americký evangelikalismus a fundamentalismus

Radikalismus a fundamentalismus


Kořeny
Kdo jsou baptisté?
Zřízení BJB 1930

Zásady BJB z r. 1929

VZNIK A ZÁSADY 1929
Vyznání víry z r. 1886
Apoštolské vyznání víry

Kořeny baptistického hnutí


Okno
www stránky evropských a světových baptistů

Základy

Základní dokumenty BJB v ČR


Texty: VYVOLENÍ, POVOLÁNÍ, SPASENÍ
Posted on Pondělí, 20. září 2010 @ 10:24:35 CEST Vložil: Mainstream

Zamyšlení poslal BohemianAnonymus

V této úvaze vycházím ze skvělé, perfektně dotažené formulace prof. Sauera (1898 – 1959) o Boží vševědoucnosti, kterou uvádím:

„Věčný Bůh sám nezná posloupnost typu „před a „po“. Vidí všecky časy současně, a proto je pro Něho i celý svět se všemi jeho dimenzemi věčně přítomným. I když mu teprve jeho stvořitelské slovo dává časově historický počátek, v jeho myšlení byl přece již od věků bez začátku a bez času. Žádný lidský tvor si nikdy nemůže udělat představu o tomto organickém sepětí věčnosti a času, jakož i o celém komplexu Božího myšlení.“

Pramen: Erich Sauer: Svítání spásy světa, kap. 1: Věčnost před stvořením světa, str. 11; KSb Ostrava 1993; ISBN 80-85237-42-3.

Rád bych se na tomto místě stručně zabýval těmito pojmy:
 
a) vyvolení
b) povolání
c) předurčení a spasení


1) VYVOLENÍ (VYBRÁNÍ)

a) Vyvolení Izraele 

Bůh vyvolil Izraele za svůj lid, své dědictví, lid zvláštní, mající dodržovat přikázání a ustanovení Hospodina.
 
5M. 7:6 „Vždyť ty jsi svatým lidem Hospodinu, svému Bohu; tebe Hospodin, tvůj Bůh vyvolil ze všech národů, které jsou na povrchu země, abys byl jeho lidem, jeho vlastnictvím.“
 
Nebylo to pro jeho početnost (5M. 7:7), ani pro jeho spravedlnost (5M. 9:4), ale proto, že si ho zamiloval (5M. 23:6).
 
Tím, že Bůh vyvolil Izraele není dáno, že ostatní, nevyvolené národy směřují k zatracení – ale to, že Bůh dal Izraeli přednost před jinými národy.
 

b) Pán Ježíš – Vyvolený Syn 

Lk. 9:35 „A z oblaku se ozval hlas: Toto je můj Syn, Vyvolený, toho poslouchejte.“
 

c) Vyvolení apoštolů 

Lk. 6:13 „Když nastal den, zavolal své učedníky a vybral z nich dvanáct, které také pojmenoval apoštoly.“
 

d) Vyvolení Jidášovo 

Lk. 6:16 „Judu Jakubova a Judu Iškariotského, jenž se stal zrádcem.“
 
J. 6:70 „Ježíš jim odpověděl: Nevyvolil jsem si vás Dvanáct? Ale jeden z vás je ďábel. To řekl o Judovi, synu Šimona Iškariotského, neboť ten ho měl zradit, jeden z Dvanácti.“
 
Ž. 41:10 „I můj důvěrný přítel, jemuž jsem důvěřoval, který jídal můj chléb, proti mně vyvýšil patu.“
 
Z těchto  textů je patrné, že vyvolení nutně neznamená spasení. Vyvolení má povahu Božího záměru (nabízené šance) a realizuje se poslušností – jinak se mění v zavržení. Selhání kohokoli v Božím díle toto dílo neohrozí. Jidáš byl vyvolen i povolán, ale svou nevěrností a vzpourou obé znehodnotil.
 
Vycházeje z faktu Boží vševědoucnosti (Bůh ví vše dopředu), skvěle formulované v úvodu, mám za to, že v novozákonní době existují tyto základní kategorie jednotlivců:
 
- nepozvaní – kteří se z nejrůznějších příčin nenechají oslovit, proto stojí mimo a tak budou zavrženi.
 
- pozvaní (vyvolení) – celý Izrael, pak Církev
 
- spasení (vyvolení) – jsou ti z pozvaných (vyvolených), kteří potvrdí své vyvolení, jež do té doby zůstávalo pouze v možnosti. Ne všichni, kteří pocházejí z Izraele, jsou Izrael (Ř. 9:6).
 
Vztah mezi povoláním (pozváním), a vyvolením bych populárně přirovnal k fotbalovému zápasu:
 
- Na základě vyvolení před ustanovením světa (soupisky), dostáváme povolání (povolení) ke vstupu na hřiště.
 
- Vyvolení je šance, kterou lze proměnit i zahodit.
 
- Gól je proměněná (využitá) šance, která se počítá. Vstřelením gólu potvrdíme trenérovy naděje do nás vkládané.

 
e) Izrael v novozákonní době 

Podobenství o hostině
 

Mt. 22:3-5 „A poslal své otroky, aby zavolali pozvané na svatbu; ale ti nechtěli přijít. Poslal znovu jiné otroky se slovy: Řekněte pozvaným: Hle, přichystal jsem svou hostinu, moji býci a krmný dobytek jsou poraženi, všechno je připraveno, přijďte na svatební hostinu. Ale oni nedbali a odešli jeden na své pole, jiný za svým obchodem.“
 
Mt. 22:8-10 „Potom řekl svým otrokům: Svatba je sice připravena, ale pozvaní ji nebyli hodni. Jděte tedy na křižovatky cest a každého, koho naleznete, pozvěte na svatební hostinu. I vyšli ti otroci na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré. A svatební síň se naplnila stolovníky.“

Izraelci, kteří byli jako národ vyvoleni jsou všichni povoláni (pozváni) k hostině. Ale své pozemské zájmy kladou výše než Kristovo laskavé pozvání. Ač byli jako národ vyvoleni, přece své VYVOLENÍ až na několik výjimek (křesťané ze Židů) NEUSKUTEČNILI, protože nebyli poslušní Kristova pozvání (povolání) – nevyužili nabízené úžasné šance. 
 
Právě proto, že byl Izrael vybrán, byl postaven před volbu, ve které měl tento výběr osvědčit - stejně tak i my.

Mt. 22:14 „Neboť je mnoho pozvaných, ale málo vybraných.“
 
Ř. 9:6 „Neboť ne všichni ti, kteří pocházejí z Izraele, jsou Izrael.“
 
Nejsme lepší než Izrael – i mezi křesťany z národů, ač pozvaných, jen někteří své vyvolení (vybrání) uskuteční.

Mt. 24:13 „Ten však, kdo vytrvá do konce, bude zachráněn.“
 
Následkem dočasné nevěrnosti Izraele je pozvání a záchrana pohanů.
 
Ř. 11:1 „Pravím tedy: Zavrhl snad Bůh svůj lid? Naprosto ne!“

Ř. 11:11 „Ptám se tedy: Což klopýtli proto, aby padli? Naprosto ne! Ale jejich proviněním se dostalo záchrany pohanům, aby to vzbudilo jejich žárlivost.“ 
 
Izrael zůstává Bohu milým pro své otce:
 
Ř. 11:28 „Podle evangelia jsou nepřátelé kvůli vám; ale podle vyvolení zůstávají milovanými pro své otce.“

Izrael bude znovu povolán
 
Ř. 11:30-32 „Jako vy jste kdysi neposlouchali Boha, nyní však se vám dostalo milosrdenství pro jejich neposlušnost, tak i oni nyní upadli v neposlušnost pro milosrdenství prokázané vám, aby také došli milosrdenství. Bůh totiž všechny uzavřel pod neposlušnost, aby se nade všemi slitoval.“     
 


f) Vybrání věřících a Církve 

Ef: 1:4,5 „On si nás v něm vybral před založením světa, abychom byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří v lásce, když nás podle zalíbení své vůle předurčil sobě k synovství skrze Ježíše Krista.“
 
Ve vyvolení je nutné setrvat do konce:

2Pt. 1:10 „Proto se bratři, tím více snažte upevňovat svoje povolání a vyvolení.“
 
Mt. 10:22 „Kdo však vytrvá až do konce, bude zachráněn.“
 
2Tm. 4:7,8 „Dobrý boj jsem bojoval, běh jsem dokončil, víru zachoval. Nakonec je pro mne připraven věnec spravedlnosti, který mi v onen den předá Pán, spravedlivý soudce. A nejen mně, nýbrž i všem, kteří milují jeho zjevení.““

Ř. 8:33 „Kdo bude žalovat na Boží vyvolené? Vždyť Bůh je ten, kdo ospravedlňuje!“
 
1Pt. 2:9 „Vy však jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid určený k Božímu vlastnictví, abyste rozhlásili mocné skutky toho, jenž vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.“
 
Tedy všichni věřící jsou Božími vyvolenými. Jsou též královským kněžstvem, jejichž Prostředníkem, Zastáncem, Přímluvcem a Veleknězem je Kristus.

1Tm. 2:5 „Je totiž jeden Bůh, jeden je také prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš.“
 
1J. 2:1 „Moje dítky, toto vám píši, abyste nezhřešili; a jestliže by kdo zhřešil, máme u Otce Zastánce, Ježíše Krista, toho spravedlivého.“

Ř. 8:34 „Vždyť Kristus Ježíš, který zemřel a byl vzkříšen z mrtvých, je na pravici Boží a přimlouvá se za nás!“
 
Žd. 4:14 „Když tedy máme velikého velekněze, který prošel nebesy, Ježíše, Syna Božího, držme pevně toto vyznání.“
 
Jestliže si nás Bůh vybral před založením světa, lze usoudit na to, že naše duše je preexistentní. 
 
g) Slavný konec Izraele – Kristovi misionáři
 
Zach. 8:23,24 „Toto praví Hospodin zástupů: V oněch dnech se stane, že deset mužů z národů všech jazyků se chytí, ano, chytnou se Judejce za cíp roucha a řeknou: Půjdeme s vámi, protože jsme slyšeli, že je s vámi Bůh.“
 
Jejich misie během tisíciletého království naplní počet spasených pohanů
 
Ř. 11:25,26 „nechci totiž bratři, abyste nevěděli o tomto tajemství – abyste nebyli moudří sami u sebe – že část Izraele se zatvrdila, dokud nevejde plnost pohanů. Bude však zachráněn celý Izrael, jak je napsáno: Ze Siónu přijde Vysvoboditel, odvrátí od Jákoba bezbožnosti.“
 
Na konci tisíciletého království se počet spasených pohanů definitivně uzavře. Pak bude spasen celý Izrael – což znamená to, že Krista přijme celý národ! To nastane po druhém Spasitelově příchodu (Ř. 11:25,26). Ti, kteří Krista do konce milénia nepřijmou, budou náležet Ďáblu a s ním také skončí.
 

2) POVOLÁNÍ

Zatímco vyvolení všech (vybrání) existuje z blíže neurčeného období ještě před založením světa, povolání jednotlivce vzniká podstatně později – po jeho narození a dospění ke službě. Jedinec je povolán (vyvolán) z většího celku v době, která je pro každého jiná.
 

a) Povolání Abrama

1M. 12:1 „Hospodin řekl Abramovi: Odejdi ze své země, ze svého příbuzenstva a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu.“
 

b) Povolání křesťana

2Pt. 1:3 „Jeho božská moc nám darovala všechno, čeho je třeba k životu a zbožnosti skrze poznání toho, který nás povolal vlastní slávou a mocí.“
 
Jsme povoláváni skrze evangelium:
 
2Te. 2:14 „K tomu vás povolal skrze evangelium, abyste získali slávu našeho Pána Ježíše Krista.“
 
2Pt. 1:10 „Proto se bratři, tím více snažte upevňovat své povolání a vyvolení.“
 
upevňovat své povolání – tj. vést život hodný tohoto povolání (Ef. 4:1; Kol. 3)

upevňovat své vyvolení – tj. realizovat své vyvolení poslušností Pánu (Žd. 5:8,9)


c) Povolání Izraele viz kap. 1 e) g)
 

3) PŘEDURČENÍ A SPASENÍ
 
Předurčení

Bůh nikoho nepředurčil k zahynutí, protože nemá zalíbení ve smrti bezbožného, neboť chce, aby všichni dospěli k pokání (2Pt. 3:9). Proto také poslal svého Syna na svět, aby zachránil všechny, kteří se zachránit nechají. Na Boží straně je z milosti vztažená ruka stále. Nám pak stačí, se jí chytit a už nepustit.
 
Ez. 33:11 „Řekni jim: Jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, cožpak si přeji smrt ničemy? Vždyť jestliže se ničema odvrátí od své cesty, zůstane naživu. Odvraťte se, odvraťte se od svých zlých cest. Proč byste měli zemřít, dome izraelský?“
 
L. 19:10 „Neboť Syn člověka přišel vyhledat a zachránit, co je ztraceno.“
 
J. 6:37 „Každý, koho mi Otec dává, přijde ke mně, a toho, kdo ke mně přichází, jistě nevyženu ven.“
 
Ř. 8:29,30 „Neboť ty, které předem poznal, také předem určil, aby byli připodobněni obrazu jeho Syna, tak aby on byl prvorozený mezi mnoha bratřími; které předem určil, ty také povolal; a které povolal, ty také ospravedlnil, a které ospravedlnil, ty také oslavil.“

Také zde řetězec začíná vyvolením (předurčením), tedy Božím rozhodnutím o budoucím povolání.
 
Z tohoto textu je zřejmé, že Bůh ví dopředu („které předem poznal“), kteří z předem určených (vyvolených) a později povolaných k práci zachovají věrnost až do konce, takže budou ospravedlněni a uvedeni do nebeské slávy (oslaveni). (Ř. 8:17). Tedy Bůh ví dopředu, jak člověk své svobodné vůle použije. A protože nemá zalíbení ve smrti hříšníka, (Ez. 33:11; 2Pt. 3:9) znamená to, že všichni budou osloveni a ti, kteří ho odmítnou hned, nebo později, si svůj věčný úděl ZAVINÍ sami. Bůh se nevnucuje, nikoho neznásilňuje, Bůh zve – viz podobenství o svatbě. 
 

Spasení
 
Apoštol Pavel rozlišuje mezi spásou přítomnou, a spásou eschatologickou:
 
2Kor. 6:2 „ . . Hle, nyní je nanejvýš vítaný čas, hle, nyní je den záchrany.“

Ř. 13:11 „ . . vždyť nyní je naše záchrana blíže, než když jsme uvěřili.“

Celý život křesťana tedy probíhá mezi spásou přítomnou, tj. počátkem následování Krista a spásou eschatologickou. Konec korunuje dílo.
 
Mt. 7:14 „Jak těsná je brána a zúžená cesta, která vede do života, a málo je těch, kdo ji nalézají.“
 
Fp. 2:12 „Proto moji milovaní . . . s bázní a chvěním uvádějte ve skutečnost svou záchranu.“
 
Musíme se tedy neustále zkoumat, zda jsme na této úzké cestě – na tom záleží naše spasení. Spasení tedy není jednorázová záležitost, nýbrž proces, který má svůj počátek průběh i konec.
 
Blíže viz:
Problém spasení a sborová praxe
 
A tak: 
- zkoumáme, zda vskutku žijeme z víry (2Kor. 13:5)
- upevňujeme své vyvolení (2Pt. 1:10)
- uvádíme ve skutek své spasení (Fp. 2:12)
- vyznáváme hříchy (1J. 1:9)
- činíme pokání (Mk. 1:15)

Tedy spasení je výsledkem spolupůsobení Boží milosti i lidské vůle
 

Nyní srovnám tyto tři texty:

(1) 1J. 2:18,19 „Dítky, je poslední hodina, a jak jste slyšeli, že přichází Antikrist, tak se nyní již objevilo mnoho antikristů; podle toho poznáváme, že je poslední hodina. Vyšli z nás, ale nebyli z nás. Kdyby byli z nás, zůstali by s námi. Ale to se stalo, aby vyšlo najevo, že nejsou všichni z nás.“
 
(2) J. 15:2 „Každou ratolest ve mně, která nenese ovoce odstraňuje a každou, která nese ovoce čistí, aby nesla hojnější ovoce.“
 
(3) J. 15:6 „Jestliže někdo ve mně nezůstává, bude jako ta ratolest vyvržen ven a uschne; pak je shromažďují a házejí do ohně a hoří.“
 
Z prvního textu je zřejmé, že zde jde o služebníky antikrista, nepřátele Božího. V celém oddíle jsou popsáni jako ti, kteří popírají fakt, že Ježíš je Kristus.
 
Naproti tomu text 2 se týká údů Kristova těla, které nenesou ovoce, které budou Bohem odstraněny.Ty které nesou ovoce, pak dále kultivovány. Text 3 pak údů, které jsou již vně (nezůstávají již v Kristu) a tím jsou určeny k spálení.
 
Je nutné střežit kontinuitu s Kristem:

J. 15:6 „Jestliže někdo ve mně nezůstává, bude jako ta ratolest vyvržen ven a uschne.“
 
2Tm. 2:5 „A stejně i ten, kdo závodí, nebývá ověnčen, nezávodí-li podle pravidel.“
 
Žd. 2:1 „Proto musíme věnovat mnohem větší pozornost tomu, co jsme slyšeli, abychom nebyli strženi proudem.“

Jsme-li Kristovi, pak počítejme s tím, že budeme procházet zkouškami (zápasy), ve kterých máme osvědčit svou věrnost. (5M. 13:4; Jk. 1:13; 1Kor. 10:13; Fp. 1:30). Osvědčeného doporučuje sám Pán. (2Kor. 10:18). Satan v těchto zkouškách nás bude ponoukat k tomu, abychom se v nich rozhodli nesprávně. SATAN NA SVÉ NEÚTOČÍ – TY MÁ JISTÉ. Každá zkouška v sobě obsahuje možnost selhání. Kdybychom svými zkouškami procházeli automaticky vítězně, pak by zkoušky nebyly zkouškami, naše bdělost i satanovy útoky by ztratily smysl.
 
1Pt. 5:8Buďte střízliví a bděte! Váš protivník Ďábel obchází jako řvoucí lev, a hledá, koho by pohltil.“
 
Mt. 24:4 „Ježíš jim odpověděl: Dávejte si pozor, aby vás někdo nesvedl.“

1Kor. 9:24 „Nevíte že ti, kteří běží v závodní dráze běží sice všichni, ale jen jeden dostane cenu? Běžte tak, abyste ji získali.“
 
běží v závodní dráze“ – jsou tedy na úzké cestě a nikoli mimo ni, protože dodržují stanovená pravidla.
 
Běžte tak, abyste ji získali“ – běh je kontinuální činnost trvající od startu do cíle. Kdo přestane běžet je samozřejmě diskvalifikován.
 
Riziku selhání je vystaven sám apoštol Pavel:

1Kor. 9:26,27 „Já tedy běžím, ne jako bez cíle, zápasím pěstmi, ne jako bych tloukl do vzduchu, ale zasazuji dobře mířené rány svému tělu a podrobuji je, abych se snad – jiným hlásaje – sám nestal tím, kdo se neosvědčil.“
 
Na tomto světě ani spasení apoštola Pavla nebylo definitivně dosaženo:

Fp. 3:12,13 „Ne, že bych již toho dosáhl, anebo byl už dokonalý; usilovně však běžím, abych se opravdu zmocnil toho, k čemu se i mne zmocnil Kristus Ježíš. Bratři, já si nemyslím, že jsem se již toho zmocnil; jedno však činím: zapomínaje na to, co je za mnou a natahuje se po tom, co je přede mnou.“
 
Zůstaneme-li v Kristu, (což je nutná podmínka), pak projdeme zkouškami vítězně:
 
Jk. 4:7Poddejte se tedy Bohu. Postavte se proti Ďáblu, a uteče od vás.“
 
„Poddejte se Bohu a postavte se proti Ďáblu“ - při každém Ďáblově jednotlivém útoku, tedy v průběhu našeho života musíme být poddáni Bohu NEUSTÁLE!!!
 
Jen tak, a ne jinak: vzepření  (postavení) se Ďáblu bez poddání se Bohu, tedy boj ve své vlastní síle nutně vede ke katastrofě.
 
Blíže viz:
Je stále satan nositelem světla?
 

V poslední době přijdou mnozí lžimesiášové (Mt. 24:5) a svedou mnohé:

Už ve slově „svedou“ je obsažen princip, že se zde jedná o svedení údů Kristovy církve. Svést služebníky Ďáblovy totiž není možné.
 
Mt. 24:9-13 „Pak vás budou vydávat do soužení, a budou vás zabíjet a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno. A tehdy mnohým to bude kamenem úrazu, budou se navzájem zrazovat a jeden druhého nenávidět. Také povstanou mnozí lživí proroci a mnohé svedou. A protože vzroste bezzákonnost, ochladne láska mnohých. Ten, kdo vytrvá do konce, bude zachráněn.“

Mt. 24:24 „Povstanou totiž falešní kristové a falešní proroci a budou ukazovat veliká znamení a divy, že by, kdyby to bylo možné, svedli i vyvolené.“
 
Zde je vidět, že moc satanova nad lidmi bude tak velká, že i věrnost těch, o nichž Bůh ví, že zrealizují své spasení, bude na vlásku. Naše poznání se ale od Božího liší – my se nemůžeme sami na sebe dívat Božím pohledem. Bůh se dívá jakoby „dozadu,“ zná budoucnost každého z nás, (u Boha je naše budoucnost nahlížena jako minulost – viz formulace prof. Sauera), my však hledíme „dopředu“ k budoucnosti, která existuje jen jako vějíř možností, z kterého si postupně musíme vybírat. A jedinou správnou volbou v každém okamžiku je Kristus – jistota je pouze v Něm, nikoli mimo Něj!  TEDY Z BOŽÍHO POHLEDU JE SPASENÍ JEDNOTLIVCE JISTÉ – ALE Z NAŠEHO POHLEDU JE SPASENÍ PODMÍNĚNO SETRVÁNÍM V KRISTU AŽ DO KONCE. Z našeho pohledu nic není do budoucna předem dáno. I kdyby se nám sebevíce zdálo, že v budoucích zkouškách obstojíme, nemusí to Bůh vidět stejně. Vzpomeňme na slib Petra:
 
Mt. 26:33 „Na to mu Petr řekl: Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy neodpadnu.“
 
Spasitel mu odpověděl:
 
Mt. 26:34 „Ježíš mu řekl: Amen, pravím tobě, že mě této noci, dřív než kohout zakokrhá, třikrát zapřeš.“
 
Mám za to, že pokud sebe stále nezapíráme, neneseme svůj kříž a nenásledujeme Krista, (Mt. 16:24), může dojít k k Jeho zapření.

 
JEN KRISTUS JE NAŠÍ JEDINOU NADĚJÍ! 

Žd. 10:23 Neochvějně držme své vyznání naděje, neboť ten, který dal slib, je věrný.“
 
EP: „Držme se neotřesitelné naděje, kterou vyznáváme..“

Problémem v obecné rovině je církevní učení typu Kristus plus něco dalšího. V tomto učení je Kristus logicky zeslaben, není Mu dáno místo, jaké Mu právem náleží. Toto „další“ tak deformuje pravé učení a je nástupním prostorem pro satana a vytváření nejrůznějších  bludů. Satan směsí Božího a lidského tak stahuje lidi, nacházející se třeba dlouhý čas na dobré cestě, zpět do své říše.
 
Problémem v osobní rovině je to, že pokud svůj život Kristu a Jeho učení neodevzdáme cele, pak naše víra dříve či později může zaniknout. Místo, které ve svých životech upřeme Kristu a ponecháme si ho pro sebe, tak vytváří výhodný terén pro satana. Tedy jistota je jen v celkovém ponoření se do Krista.
 
Gal. 2:20 „Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus.“

Společná služba s velikánem víry ještě nezaručuje spasení:
 
2Tm. 4:10 „Démas mě totiž opustil, protože více miloval tento svět.“

„protože více miloval tento svět“ – nepatřil cele Pánu a proto láska ke světu převážila nad láskou k Němu. Zůstávat v Pánu je tedy rozhodující.
 
Musíme se neustále zkoumat a být bdělí:
 
1Kor. 10:12 „A tak, kdo si myslí, že stojí, ať hledí, aby nepadl.“

Může někdo říci, že pro něj to neplatí???
 
Snad jsem uvedl alespoň to nejzákladnější. Veškeré texty jsou citovány z Českého studijního překladu Bible.
 
BohemianAnonymus


 
Příbuzné odkazy
· Více o Zamyšlení
· Novinky od Mainstream


Nejčtenější článka o Zamyšlení:
Ekologické otázky z teologické perspektivy


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 4.75
Hlasů: 4


Prosím, ohodnoť tento článek:

Výborný
Velmi dobrý
Dobrý
Normální
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Sdílej článek | Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"VYVOLENÍ, POVOLÁNÍ, SPASENÍ" | Přihlásit/Vytvořit účet | 1 komentář | Hledat v diskusi
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se


Re: VYVOLENÍ, POVOLÁNÍ, SPASENÍ (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: BohemianAnonymus v Neděle, 10. březen 2019 @ 13:08:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
3) PŘEDURČENÍ A SPASENÍ-DODATEK

Výroky o přicházení ke Kristu

J. 6:44 "Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mne poslal;"
J. 6:37 "Každý, koho mi Otec dává, přijde ke mně, a kdo ke mně přichází, jistě nevyženu ven."

Komu to Spasitel praví? Učedníkům? Nikoli - ale Židům!!! Spasitel zde vyjádřil naprosto nový, revoluční fakt, že od této doby již není možná spása skrze Hospodina - ale jen skrze Krista, který je cestou, Pravdou a Životem a jedinými Dveřmi vedoucími k Otci (J. 10:9; J. 14:6). Jen Spasitel odpouští hříchy (Mt. 9:2; Lk. 5:20; Lk. 7:48). Od této chvíle je židovská bohoslužba (vzdor stále ještě stojícímu chrámu) již mrtvá a funguje jen formálně. Židy milující Boha posílá Otec k Synu (J. 6:44). Vzdor tomu mnozí z učedníků od Pána odešli (J. 6:66). Měli svobodnou vůli, avšak nevytrvali (Mt. 24:13). Spasitel vyzýval své učedníky k tomu, aby Ho následovali (např. Mt. 16:24) - nevyzývá k následování Hospodina!

Po Spasitelově vítězství na kříži nepřitahuje už Otec - ale Syn

J. 12:32 "A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všechny k sobě."

* * * _ _ _ * * *           

ZKOUŠKY, VĚRNOST, SVOBODA VŮLE

Bez zkoušek se věrnost nemůže manifestovat. A bez svobodné vůle je jakákoli zkouška NEMOŽNÁ. 
BA




Vedoucí Grano Salis Network - Tomas
E-mail: notabene@granosalis.cz, network@granosalis.cz, granosalis@granosalis.cz, magazin@granosalis.cz, redakce@granosalis.cz
Webmastering a údržbu systému zajišťuje firma ALLTECH, webmaster webmaster@granosalis.cz
Page Generation: 0.09 Seconds