V druhém období existence Československého baptistického sboru v Torontě se odráželo nastolení komunistického režimu v Československu. Po kazateli J. Zajíčkovi se práce ujal Jaroslav Zeman, absolvent bohosloví Knox College v Torontě. Přijel na studia z Československa v roce 1948 a v květnu 1949 nastoupil jako asistent kazatele. Následující rok byl ordinován na kazatele.

Změna režimu v únoru 1948 v Československu způsobila novou vlnu emigrace. Tisíce Čechů a Slováků opustilo své domovy. Československý baptistický sbor v Torontě byl jediným protestantským střediskem v Torontě. Setkávali se v něm Češi a Slováci několika náboženských skupin. Tak vzniklo unikátní obecenství překonávající přehrady národnostní, církevní i politické. Misijním zaměřením torontského sboru byla sociální pomoc novým emigrantům. Mnozí otevřeli své domovy, rozdávali zdarma Bible a další křesťanskou literaturu. Od roku 1951 se misijní působení rozrostlo o podporu domorodého misionáře Ludovica St. Pharda v Limbé, Haiti.


V roce 1952 sbor získal vlastní shromažďovací prostory, kostel na Rhodes Avenue. Dostal jméno Betlémský kostel, na památku Betlémské kaple v Praze, působišti Mistra Jana Husa. Práce se úspěšně rozvíjela i mezi krajany v okolních městech (London, Hamilton, Winnon...) Návštěvnost kostela, po deseti letech trvání, se pohybovala mezi 150 až 200 nedělními návštěvníky. Pěvecký sbor měl již třicet členů, vyučování v nedělní škole probíhalo v několika třídách, plně se rozvinula činnost sester i mládeže. V letním období se organizovaly dětské letní tábory pro děti krajanů.

V roce 1952 na sborové půdě došlo k setkání pracovníků Československé baptistické konvence USA a Kanady a v červenci 1954 se uskutečnil kongres této konvence poprvé v historii konvence. Torontský sbor byl do této konvence přijat v roce 1945. Kongres se konal pod záštitou ministra zahraničních věcí v Ottawě, ministra pro občanství a imigraci v Ottawě a starosty města Toronta.

I přes úspěšnou práci a růst sboru se kazatel J. Zeman cítil povolán do služby v anglickém sboru. Na místo kazatele doporučil bratra Josefa Nováka, absolventa Biblické školy ve Winnipegu. Kazatelského úřadu se bratr J. Novák ujal v únoru 1955 a v lednu 1960 byl ordinován. Pod jeho vedením se práce rozšířila o krajanské rádiové vysílání, ve kterém měl sbor duchovní program pro krajany. V té době mezi mladší generací sboru již začínal převládat anglický jazyk nad jazykem mateřským. Vzhledem ke strategickým podmínkám se sbor přestěhoval do jiné části Toronta, na Queen Street West, do Parkdale Baptist Church.

Rok 1968 se zapsal do historie sboru vlnou nových přistěhovalců z Československa. Znovu se celý sbor zapojil do aktivní pomoci. Pomoc se týkala nejen duchovní oblasti, ale i praktických rad ohledně zaměstnání, ubytování, ošacení a pod. Oba jazyky, český i slovenský, opět našly své uplatnění. V té době rozhlasová stanice TWR rozšířila své vysílání do východní Evropy. Pro sbor to byla příležitost tuto misii podporovat. Velice důležitou stránkou v historii sboru zaujímala hudba a zpěv. Hudba a zpěv, vzácný jazyk oslovující duše individuelně a nenásilně, působila na příchozí a provázela každou činnost sboru.

Začátkem roku 1976 byla Baptistickou konvencí Ontario a Quebec nabídnuta možnost bezplatného užívání kostela na Annette Street. Po nutných opravách a po čtyřech měsících společné usilovné práce proběhly slavnostní bohoslužby.V prosinci roku 1978 svou práci ve sboru kazatel Josef Novák ukončil. Jeho odchodem se uzavřelo druhé období Československého baptistického sboru v Torontě.

Nataša Laurincová

časopis Glorious Hope – Slavná naděje

http://www.czskbc.org/