Vláda ČR ve svém vyjádření k návrhu na zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi potvrdila náhled, že tzv. finanční náhrady církví bez majetkových nároků jsou ve skutečnosti prostředky pro realizaci finanční odluky a že jsou poskytovány z majetku Církve římskokatolické.

"Platí, že celková částka finanční náhrady (59 mld.) není navýšena o platby směřující k realizaci finanční odluky. Prakticky to tedy vypadá tak, že církvím, kterým nebyly v rozhodném období způsobeny majetkové křivdy, je poskytována finanční náhrada z hodnoty původního majetku Církve římskokatolické (podíl Církve římskokatolické na hodnotě původního církevního majetku je cca 98 %, avšak podíl Církve římskokatolické na finanční náhradě je pouze 80 %). Toto řešení umožňuje, aby mohl být realizován jeden z cílů zákona č. 428/2012 Sb., tedy finanční odluka se všemi dosud státem financovanými církvemi a náboženskými společnostmi.

Pokud by podíly jednotlivých církví a náboženských společností měly striktně odpovídat způsobeným majetkovým křivdám, neměly by nekatolické církve a náboženské společnosti dostatek finančních zdrojů k důstojnému přežití...

...Příjmy podle zákona č. 218/1949 Sb. byly pro fungování 17 církví a náboženských společností, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 3/2002 Sb., esenciální, bez nich by nemohly fungovat jak ve své ryze kultové činnosti, tak ve své službě bližnímu, která je podstatnou částí poslání většiny dotčených církví a náboženských společností. Většina z dotčených církví a náboženských společností přitom byla masivně odkázána na státní financování již od účinnosti zákona č. 218/1949 Sb., nehledě na to, že řada z nich dostávala určitou formu státní podpory i dříve (kongruové a dotační církve)...

...Ačkoliv cílem zákona č. 428/2012 Sb. je odstranit finanční vazbu církví a náboženských společností na stát, nemohl na druhé straně nereflektovat možné likvidační důsledky zrušení hospodářského zabezpečení státem pro většinu dotčených církví a náboženských společností, potažmo pro výkon náboženské svobody věřících dotčených církví a náboženských společností. Proto bylo do zákona č. 428/2012 Sb. zakotveno sedmnáctileté přechodné období, ve kterémje dotčeným církvím a náboženským společnostem poskytován státem příspěvek...

...Mezicírkevní dohoda, na jejímž základě došlo k rozdělení finanční náhrady, byla ostatně vytvářena právě s ohledem na úpravu příspěvku. Pokud by příspěvek neexistoval, byly by částky finanční náhrady určené pro jednotlivé církve a náboženské společnosti s velkou pravděpodobností odlišné od stávajícího stavu...

...V dané situaci příspěvek představuje přiměřené a rozumné řešení. Stanovení příjemců příspěvků není projevem svévole, je postaveno na objektivním kritériu přiznání zvláštního práva na financování ze státního rozpočtu. I ostatní církve a náboženské společnosti měly možnost do konce roku 2012 o toto zvláštní právo požádat a za podmínek stanovených v zákoně č. 3/2002 Sb. by jim bylo přiznáno, což by znamenalo zařazení do okruhu dotčených církví a náboženských společností...

Zdroj: portal.cb.cz