Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek tvrdí, že stát při vyčíslení církevních restitucí vychází z výčtu církevního majetku z roku 1932. Církve tak podle něj mohou dostávat větší majetek, než jaký skutečně měly.

Vláda se hájí, že relevantní výčet spláchla roku 2002 povodeň.

Zaorálek uvedl, že vláda ve svém stanovisku pro Ústavní soud (ÚS) poprvé přiznala, jaké podklady využila při určení rozsahu nemovitých restitucí. "V důsledku povodní roku 2002 nyní nejsou k dispozici údaje o původním církevním majetku z období revize první pozemkové reformy," citoval Zaorálek z vládního stanoviska s tím, že tato revize se uskutečnila v roce 1947.

Podle Zaorálka to znamená, že vláda neměla informace o tom, co se dělo mezi lety 1932 až 1948, proto jí chyběly údaje o redukci majetku církví, k níž došlo revizí první pozemkové reformy v roce 1947. Církve tak podle něj mohou dostávat větší majetek, než jaký skutečně v roce 1948 měly.

Verdiktem ÚS to neskončí, varuje ČSSD

Spor o církevní restituce by měl skončit očekávaným pondělním výrokem ÚS, podle ČSSD však hrozí, že by mohl mít dohru na půdě Evropské unie.

Zaorálek ve středu ústavní soudce neúspěšně vyzval, aby se obrátili na Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku s takzvanou předběžnou otázkou a zjistili, zda finanční náhrady v rámci církevních restitucí nepředstavují takzvanou nedovolenou veřejnou podporu.

"Problém je v tom, že ten finanční příspěvek a ta finanční náhrada může být zítra nahlížena jako státní podpora, protože jestli s těmito penězi někdo přijde na trh nemovitostí, tak to bude znamenat distorzi trhu, a snadno přijde někdo, kdo si bude stěžovat Evropské komisi, že tady je deformován ten přirozený trh," uvedl Zaorálek.

Podle něj už orgány sedmadvacítky podobný problém řeší u Itálie a Španělska. Církevní instituce tam podle něj dostávaly výhody od státu, například daňové, a teď se zkoumá, jestli takovými kroky tyto státy nepoškodily a nedeformovaly trh.

Zdroj: www.novinky.cz

Citace z výše zmíněného stanoviska vlády pro Ústavní soud:

Rozsah původního církevního majetku

Rozsah původního církevního majetku, který byl zestátněn v období od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990, byl určen následujícím způsobem.

Církevní komise sdružující představitele církví a náboženských společností předložila vládní komisi pro narovnání vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi souhrnný seznam výměr původního církevního majetku s rozdělením na jednotlivé druhy pozemků (lesní půda, zahrady, rybníky atd.). Tento seznam byl zpracován na základě pozemkových knih a je uveřejněn na internetových stránkách Ministerstva kultury.

Předložené údaje byly následně Ministerstvem kultury prověřovány.

1) Hodnověrnost databáze, ze které vycházel seznam předložený Církevní komisí, byla prověřena nezávislou poradenskou firmou Ernst & Young.
2) Byly získány údaje od dotčených státních institucí a podniků (Pozemkový fond ČR a Lesy ČR, s.p.) o rozloze původního církevního majetku, se kterým hospodaří (přílohy č. 1 a 2).
3) Byly přezkoumány dostupné archivní materiály k rozsahu církevního majetku.

V důsledku povodní z roku 2002 nyní nejsou k dispozici údaje o původním církevním majetku z období revize první pozemkové reformy. Byly proto využity údaje vztahující se k provedení 1. pozemkové reformy, a to i vzhledem ke kvalitě, kterou úředníci v období 1. republiky oproti období po II. světové válce odváděli. Vycházelo se z publikace Předběžné výsledky československé pozemkové reformy (autor – J. Voženílek – tehdejší prezident Státního pozemkového úřadu) vydané v roce 1932. Dále byly prověřovány i údaje o průběhu pozemkové reformy na jednotlivých církevních velkostatcích v pozdějších letech, které lze dohledat v Národním archivu.

Rozsah původního majetku církví a náboženských společností byl takto určen na 261 tis. ha.
Z toho:
· lesní půda 181 326 ha
· zemědělská půda 72 202 ha
· vodní plochy 3 611 ha
· zastavěné plochy 600 ha
· ostatní plochy 3 894 ha.

Do tohoto rozsahu není započítán majetek, který církve a náboženské společnosti již nyní vlastní. V takto určeném rozsahu tudíž není obsažen ani majetek, který byl církevním subjektům vrácen podle zákona č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, ve znění zákona č. 338/1991 Sb., nebo tzv. exekutivní cestou v letech 1996 až 1998.

Návrhy na zrušení zákona č. 428/2012 Sb. zpochybňují takto stanovený rozsah historického církevního majetku uvedením údaje o církevním majetku, který byl přihlášen k první pozemkové reformě – cca 234 tis. ha veškeré půdy. K tomu je však nezbytné dodat, že první pozemková reforma se vztahovala pouze na velkostatky se zemědělskou půdou nad 150 ha nebo veškerou půdou nad 250 ha. Církevní statky s menší výměrou, např. pozemky farností, menší statky řádů a kongregací v těchto číslech zahrnuty nejsou. Dále zde chybí církevní majetek nabytý v druhé polovině 30. let nákupy, dary a dědictvími (např. viz příloha č. 3), který nebyl přihlášen do první pozemkové reformy jako církevní. Rovněž jakékoliv údaje o majetku přihlášeném k revizi první pozemkové reformy neobsahují statky s menší výměrou, na které se revize první pozemkové reformy nevztahovala (hranice byla 50 ha, resp. 30 ha), což se vedle farního majetku týká i majetku nekatolických církví a náboženských společností. Z dat poskytnutých Pozemkovým fondem ČR a Lesy ČR, s.p. vyplývá, že pouze tyto dvě instituce obhospodařovaly v roce 2011 cca 200 tis. ha původního církevního majetku. Značná část původního církevního majetku se přitom dále nachází ve vojenských újezdech, v národních parcích a ve vlastnictví obcí, krajů a fyzických a právnických osob.