Otázka obecenství je pro všechny Bibli věřící křesťany velice důležitá. Existují však svazky, které vyvolávají a přivolávají Boží soud (Jakub 4:4, Sd. 2:2,3). Proto musíme být ve všech našich společenstvích velmi opatrní, abychom ochránili především naše obecenství s Kristem. Potěšení z takového společenství je jednoznačně svázané se Slovem Božím a odloučením od duchovní zkaženosti a omylů (2. Kor. 6:17-18).

Potřeba separace (Nutnost oddělení)

Po léta bylo praxí evangelikálních křesťanů zůstat v denominacích, které byly většinou nonevangelikální, liberalní či anglo-katolické. Takoví křesťané se pak pouze sdružovali většinou v mezicírkevních spolcích a hnutích, aby tak proklamovali svůj evangelikalismus. Měli pocit, že se mohou distancovat od racionalismu nebo římského katolicismu, zůstávajíce v jejich denominacích, aniž by se od nich oddělili. S vytvořením Světové rady církví se pro takové křesťany stalo mnohem obtížnější odůvodnit své stanovisko, protože na základě svého členství z hlavních denominací se tak stali součástí hnutí za vytvoření jedné světové církve pod vedením papeže.

Světová rada církví s nemalou pomocí dr. Billyho Grahama brzy zahrnula většinu evangelikálů, výsledkem čehož byl kompromis v otázkách víry, kterou vyznávají, že drží. Moderní evangelikálové v ekumenickém hnutí zní stále více a více jako liberálové, často zpochybňují nebo odmítají části biblické historie a učení a zapojují se do snahy vytvořit jednotu s Římem.

Ekumenismus je proto hlavním důvodem pro oddělení. Není to ale jediný důvod. Ať už je nebo není ta či ona církev zapojená ve Světové (nebo národní) radě církví, neměla by mít podíl na obecenství Božího lidu, pokud popírá základy víry.

Povinnost oddělení (separace)

"Zdaliž půjdou dva spolu, leč by se snesli?" (Am. 3:3). Písmo nás varuje: "A neobcujte s skutky neužitečnými tmy, ale raději je trescete" (Ef 5:11). Pro křesťana jsou liberalismus, modernismus, římský katolicismus a ekumenismus Světové rady církví bezpochyby "skutky tmy". Povinnost oddělení je jasná. Apoštol Pavel učí tuto povinnost v 2. Kor. 6:14-18. Jan o tom mluví v 2. J. 10-11.

Kristus středem oddělení

Oddělení není ve své podstatě negativní reakcí. Je naopak zcela pozitivní, protože se jedná o oddělení pro Krista. "Vyjděmež tedy k němu ven z stanů, pohanění jeho nesouce" (Žd. 13:13). Členství v jakékoli organizaci, která popírá Pána Ježíše, odmítá Jeho Slovo nebo se odchýlí od Jeho dokončeného díla smíření a od evangelia o ospravedlnění skrze víru bez skutků, je společenstvím, které vede od Krista. Naše společenství s Ním vyžaduje naše odloučení od odpadlictví a zásadních omylů a bludů.

Oddělení, nikoli izolace

Naše oddělení by nám však nemělo činit zaslepenými vůči povinnosti křesťanů vyjadřovat svou lásku jeden k druhému a svou duchovní jednotu v Kristu. Svobodná presbyterní církev se proto snaží stát s veškerým věrným lidem a církvemi po celém světě, i když nesdílíme všechny naše pozice ohledně záležitostí, které - i když jsou pro nás důležité - nejsou zásadní pro evangelium. Whitefield byl kalvinista, Wesley arminián. Přesto se Whitefield usilovně snažil zdůrazňovat, že spolu pevně stojí v šíření evangelia. Spurgeon podporoval Moodyho a hlásil se k němu i přesto, že mu mnozí vyčítali, že - ač byl Moody vyznávající kalvinista - nebyl vždy "dostatečně kalvinistický". Usilujeme o vyjádření jednoty Božího lidu v každé oblasti, která nevede ke kompromisům v oblasti zásadních pravd evangelia. Jsme bibličtí separatisté, ne izolacionisté.

Zdroj: www.zasadovacirkev.org

Svobodná presbyterní církev v ČR navazuje na protestantskou, evangelikální a presbyterní tradici. Je členem denominace Free Presbyterian Church of North America (Svobodná presbyterní církev Severní Ameriky). V současné době razí v České republice průkopní misijní práci.

Kontakt: Miloš Šolc, milossolc@yahoo.com

Bohoslužby: Neděle dopoledne od 10:30 v Pelíkovicích, odpoledne od 17:00 v Liberci, Masarykova 454/22 (modlitebna Českobratrské církve evangelické)