Kvůli církevním restitucím se zpětně měnilo účetnictví. Navíc se to moc nepodařilo, takže bylo dlouho možné najít dvě různé účetní závěrky.

Církevní restituce asi politickou scénu jen tak strašit nepřestanou.

Kromě jednání u Ústavního soudu a různých nahodilých excesů ČESKÁ POZICE přišla na to, že se kvůli restitucím měnilo loňské účetnictví ministerstva kultury o desítky miliard. Konečné zdůvodnění tohoto kroku ze strany ministerstva financí je sice logické, ale složitost, s jakou se ho ČESKÁ POZICE dozvídala, jakož i protichůdná vyjádření institucí od ministerstva financí po Eurostat dávají tušit, že ve hře bylo něco podstatnějšího než čísla ve výkazech.

Předmětem dohadů a zmatků na začátku letošního roku bylo, zda závazek ve výši 59 miliard vůči církvím spadá do roku 2012, nebo až do roku 2013. Teoreticky by se o nic významného jednat nemuselo, kdyby zde nebyla jedna podstatná souvislost.

Česká republika má příští rok šanci ukončit řízení o nadměrném schodku, které je s ní vedeno ze strany Evropské unie od roku 2009. Kdyby se závazek 59 miliard vůči církvím objevil v roce 2013, kam ho ministerstvo kultury podle informací ČESKÉ POZICE původně chtělo zanést, ukončení této procedury by bylo značně ohroženo, což by pro „vládu rozpočtové odpovědnosti“ bylo před volbami velmi nepříjemné. Zaúčtování závazku do loňského roku, které ministerstvo kultury provedlo až zpětně na základě pokynu ministerstva financí, totiž vládě dává možnost řízení o nadměrném schodku začátkem příštího roku triumfálně ukončit.

K pochopení problému je nutná alespoň určitá orientace ve vykazování různých rozpočtových veličin. Obecně existují dvě hlavní metodiky: metodika Mezinárodního měnového fondu GFS 1986 a metodika ESA 95, kterou používá Eurostat. Podrobné vysvětlení obou metodik je možné najít na stránkách ministerstva financí, ale pro tento případ stačí vědět:

- metodika GFS 1986 sleduje především příjmy a výdaje, tedy je de facto na hotovostní bázi,

- metodika ESA 95 se víc blíží podvojnému účetnictví a zaznamenává i závazky či pohledávky.

Vykazování podle metodiky GFS 1986 má na starosti ministerstvo financí a metodiku ESA 95 má pod sebou Český statistický úřad.

Rozdíl je nejlépe vidět právě na církevních restitucích – zatímco podle metodiky GFS 1986 se budou splátky církvím objevovat ve výdajích rozpočtu, až jak budou postupně placeny, podle ESA 95 se najednou objeví celý závazek 59 miliard v roce, kdy závazek vznikl. Popisovaný spor se týká právě toho, v jakém roce závazek podle metodiky ESA 95 vznikl.

Kdy vzniká závazek?

Původně ministerstvo kultury zamýšlelo závazek zohlednit až v rozvaze za rok 2013. Mělo k tomu následující důvody:

Je pravda, že sněmovna církevní restituce schválila na konci roku 2012. Smlouvy o vyrovnání s církvemi však premiér Petr Nečas se zástupci jednotlivých církví podepsal až v únoru letošního roku. Přitom to jsou právě tyto smlouvy, kterými se – podle doslovného znění těchto smluv – „Česká republika zavazuje, že vyplatí církvi XY zákonem stanovenou paušální finanční náhradu“. Pokud by některá z církví tuto smlouvu se státem odmítla podepsat, žádný závazek státu vůči této církvi by nevznikl. (To se konec konců stalo v případě Bratrské jednoty baptistů, která smlouvu se státem nepodepsala a finanční odškodnění ve výši 227 milionů korun odmítla.)

V roce 2012 tedy byl sice schválen zákon, jenže závazky s definitivní platností vznikly až podpisem smluv o vyrovnání. Pro to, aby se závazek započetl až do roku 2013, tedy roku, kdy byly podepsány smlouvy, hovořil původní a veřejně dostupný pokyn Eurostatu ještě z dob dřívějších jednání o restitucích z roku 2008. O závazku jasně říká, že „platba bude nevratně vázána na právní úkon, nebude záviset na budoucích rozhodnutích, administrativních přezkoumáních, parametrech nebo žádostech o kompenzaci“. Jak jsme výše vysvětlili, samotné schválení zákona tedy rozhodně neznamenalo, že závazek je nezpochybnitelný. Ostatně, postup Bratrské jednoty baptistů ukázal, jak snadno se v zákoně předpokládaná výše závazku dá změnit. Tím se řídilo i ministerstvo kultury, které závazek do rozvahy za rok 2012 jednoduše nezaneslo.

Církevní restituce se ale přesto nakonec objevily v deficitu roku 2012, který na svých stránkách zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ). Právě restituce jsou důvodem, proč je uvedený deficit tak vysoký. Bez jejich zohlednění by byl deficit podle výpočtů ministerstva financí 2,8 procenta HDP. S jejich zohledněním se vyšplhal na 4,4 procenta HDP, jak je uvedeno na stránkách ČSÚ.

Ten říká to a ten zas tohle

Když ČESKÁ POZICE začátkem května požádala o vysvětlení všechny zúčastněné subjekty, tedy ministerstvo financí, ministerstvo kultury, ČSÚ a Eurostat, rozběhla se zvláštní komunikační partie.

- Marek Rojíček ze sekce makroekonomických statistik ČSÚ reagoval obratem: „Zachycení v roce 2012 bylo provedeno na základě přijetí zákona o vyrovnání s církvemi a současném uznání tohoto závazku v účetnictví ministerstva kultury ve výši 59 miliard Kč.“

- V podobném duchu se vyjádřilo i tiskové oddělení Eurostatu.

- Ministerstvo financí poskytlo vyjádření v tom duchu, že už v roce 2008 Eurostat rozhodl o zachycení restitucí v tom roce, kdy začnou platit příslušné zákony. Jenže to ve světle výše uvedeného nebyla tak docela pravda.

- Ministerstvo kultury reagovalo s bezmála měsíčním zpožděním, přičemž obsahem mailu bylo tvrzení, že k zaúčtování došlo až po široké diskusi s ministerstvem financí, Českým statistickým úřadem a Eurostatem.

Jenže v rozvaze ministerstva kultury za rok 2012, jež visela až do druhé poloviny května letošního roku na webu ministerstva financí, není o dlouhodobém závazku ve výši 59 miliard korun ani zmínka.

ČSÚ sestavuje deficit primárně z účetních rozvah jednotlivých úřadů, které jsou uloženy v Centrálním systému účetních informací státu (CSÚIS) spravovaném ministerstvem financí. Jiný zdroj informací o státním účetnictví v Česku prakticky neexistuje. Řada údajů z tohoto systému je veřejně přístupná v systému Účetních a finančních informací státu (ÚFIS), a proto nebyl problém to zjistit.

Na tento rozpor ČESKÁ POZICE upozornila i Eurostat, který následně připustil, že původně restituce v roce 2012 skutečně zachyceny nebyly. Ministerstvo kultury se totiž prostřednictvím ČSÚ na konci ledna letošního roku dotázalo Eurostatu, jestli není vhodnější restituce zachytit až letos po podpisu smluv. „Po přijetí zákona v roce 2012 jsme dostali zprávu, že se objevila nová podmínka platnosti závazku. Proto jsme doporučili zachycení závazku až ve chvíli, kdy budou podepsány smlouvy o vyrovnání mezi státem a církvemi,“ uvedla Louise Corselliová-Nordbladová z tiskového oddělení Eurostatu. Tím pádem ministerstvo kultury do své rozvahy restituce nezahrnulo a rozvahu odeslalo na ministerstvo financí do CSÚIS.

Ministerstvo financí zasahuje

Corselliová-Nordbladová dále uvedla, že po této korespondenci mezi nimi a ministerstvem kultury obdrželi informaci z ministerstva financí, že restituce již jsou v souladu s českými účetními předpisy zaneseny v rozvaze za rok 2012, což vzali na vědomí jako konečné rozhodnutí. Na to konto ČESKÁ POZICE opět kontaktovala ministerstvo financí s dotazem, co vlastně poslalo začátkem letošního roku Eurostatu, že změnil názor o 180 stupňů.

Ve čtvrtek 23. května dorazila z tiskového oddělení ministerstva financí zvláštní odpověď, že z účetní evidence je zřejmé, že restituce byly zachyceny v roce 2012, a následoval popis oficiálního komunikačního schématu mezi českými institucemi a Eurostatem, z něhož bylo patrné, že všechny české instituce komunikují s Eurostatem jen prostřednictvím ČSÚ. Tato odpověď byla zajímavá jednak proto, že Eurostat sám potvrdil, že komunikace probíhala přímo mezi nimi a ministerstvem financí, a dále z toho důvodu, že z účetní evidence, která v té době visela na oficiálním webu ministerstva financí, byl zřejmý pravý opak, tedy že po restitucích není v rozvaze za rok 2012 ani památka a že s nimi ministerstvo kultury počítalo až v letošním roce.

Na tento rozpor se chtěla ČESKÁ POZICE zeptat v pondělí 27. května, když přišel další zvrat. Ten den se církevní restituce v účetních záznamech na webu ministerstva financí náhle objevily.

Dokumenty, které dokazují tuto změnu, jsou přílohou tohoto článku:

- Rozvaha ministerstva kultury z 23. května 2013 v PDF
- Rozvaha ministerstva kultury z 27. května 2013 v PDF
- Rozvaha ministerstva kultury z 23. května screenshot pasiv
- Rozvaha ministerstva kultury z 27. května screenshot pasiv

S pravdou ven

Teprve v tento moment, kdy již existoval nevyvratitelný důkaz, že s účetnictvím ministerstva kultury se něco dělo a že komunikace mezi Českou republikou a Eurostatem neprobíhala podle oficiálního schématu, začalo ministerstvo financí v e-mailech opatrně připouštět, že věci nebyly tak jasné, jak se prve snažilo nastínit.

Do věci se navíc vložil první náměstek ministra financí Ladislav Minčič, který má pod sebou mimo jiné účetní metodiku. „V účetnictví je zásada, kterou laicky nazývám skepticismus. Ve vztahu k závazkům to znamená, že je lepší být přísnější stran toho, kdy závazek vzniká a v jaké je výši, než si optimisticky říkat, že teď vlastně závazek není, a možná v budoucnu bude nižší, než se teď jeví. Při vzniku závazku vůči církvím jsme vyšli z toho, že schválením zákona byla jednoznačně deklarována vůle a připravenost státu tento závazek vůči církvím přijmout. Tento závazek se pochopitelně může v budoucnu měnit, ale z hlediska účetnictví je poctivější zaúčtovat celý rozsah závazku v době, kdy bylo přijetí závazku otevřeně deklarováno, než říkat, že třeba ten závazek bude časem menší nebo vůbec žádný, a čekat, jak se to vyvine,“ řekl ČESKÉ POZICI Minčič.

A proč tedy ministerstvo kultury nezaneslo restituce do rozvahy 2012 rovnou? „Komunikace mezi ministerstvem financí, ministerstvem kultury a Českým statistickým úřadem skutečně nebyla úplně ideální. Kdybychom věděli, že ČSÚ jednoznačně podmiňuje zohlednění restitucí jejich zachycením v účetní rozvaze, tak bychom již na přelomu roku zaslali ministerstvu kultury doporučení, aby byly restituce v roce 2012. Ale to se nestalo,“ připustil první náměstek s tím, že v původní verzi rozvahy ministerstva kultury restituce skutečně obsaženy nebyly.

„Nicméně podle platné úpravy zákona o účetnictví je možné a dokonce mnohdy nutné závěrku opravit, aby věrněji a poctivěji odrážela skutečnost,“ dodal Minčič. K úpravě závěrky nakonec došlo koncem března na základě dopisu, který ministerstvo financí odeslalo ministerstvu kultury. Text dopisu má ČESKÁ POZICE k dispozici a uvedené zdůvodnění se shoduje s tím, které uvedl náměstek Minčič.

Český statistický úřad, který dluh a deficit podle metodiky ESA 95 sestavuje dvakrát ročně v březnu a v září, tedy nakonec od ministerstva kultury obdržel upravenou závěrku ministerstva kultury a restituce zanesl do roku 2012. Eurostat s tím byl srozuměn, protože na konci března obdržel dopis podepsaný právě náměstkem Minčičem, v němž je uvedeno, že v souladu s českými účetními předpisy a obvyklými principy byly restituce zachyceny v rozvaze ministerstva kultury za rok 2012. Kopii dopisu má ČESKÁ POZICE k dispozici.

Rovněž zobrazení původní závěrky bez restitucí v systému ÚFIS až do 27. května má vysvětlení. ÚFIS si pouze bere data z Centrálního systému účetních informací státu. Nicméně neděje se tak v reálném čase, tudíž si ÚFIS vzal původní verzi závěrky a novou už nenačetl. Tento rozpor tedy ministerstvo financí odstranilo.

Otázky a souvislosti

Ačkoli se nakonec po vysvětlení náměstka Minčiče jeví celá věc jako vcelku jasná a jednoduchá, existuje několik otazníků. V prvé řadě není jasné, proč ministerstvo financí, jehož tiskové oddělení obvykle reaguje velmi pružně a vcelku otevřeně, bezmála měsíc odpovídalo jen zkratkovitě a nepřesně. Například na dotaz, proč ministerstvo kultury měnilo účetní závěrku, odpověděl právě až náměstek Minčič. Tiskové oddělení tuto otázku několikrát přešlo. Dále není jasné, proč tiskové oddělení ministerstva kultury reagovalo s téměř měsíčním zpožděním.

Tyto nejasnosti nahrávají úvahám, že za změnou v účetnictví stálo ještě něco jiného. Kromě účetních principů a zásady skepticismu zde totiž může být ještě vliv jednoho čtyři roky se táhnoucího procesu, který jsme zmínili v úvodu článku. S Českou republikou a řadou dalších zemí je vedeno takzvané řízení o nadměrném schodku, které se v případě Česka táhne už od roku 2009. Toto řízení vychází z podnětu Evropské unie a jeho cílem je dostat deficit pod tři procenta HDP, jak stanovují takzvaná maastrichtská kritéria, právě do letošního roku. Současný vývoj v oblasti veřejných financí naznačuje, že Česká republika by letos mohla mít deficit pod požadovanými třemi procenty a v příštím roce by tedy řízení mohlo skončit.

Z toho, jak vypadá loňský deficit vykazovaný směrem k Evropě, je zřejmé, že pokud by došlo k zaúčtování restitucí do letošního roku, Česko by nemělo šanci kritérium splnit, a konec řízení by byl ohrožen.

„Ano, tato úvaha je správná. Pokud by byly restituce v roce letošním, skutečně by to mohlo ukončení řízení zkomplikovat. Koneckonců, v loňském roce byla řada jednání a řada oficiálních prohlášení jak pana mistra financí, tak i dalších členů vlády, že zmíněné maastrichtské kritérium v roce 2012 splněno nebude právě z důvodu zohlednění církevních restitucí. Nicméně v tomto případě i v jakémkoli podobném případě v budoucnu budu vždy prosazovat co nejskeptičtější pohled, to znamená závazky účtovat co nejdříve a v plné výši, a pohledávky naopak až ve chvíli, kdy jsou zcela nezpochybnitelné. A na základě tohoto názoru jsme také postupovali v případě restitucí,“ argumentoval Minčič.

Z toho lze lehce odvodit, že zaúčtování církevních restitucí není otázka důležitá jen z pohledu účetní metodiky. Pro vládu, jež sebe samu označuje za „vládu rozpočtové odpovědnosti“, by bylo pěkné finále, kdyby na konci svého vládnutí mohla předstoupit před občany s tím, že významná procedura Evropské unie o nadměrném schodku byla s Českou republikou zdárně ukončena, přestože jiným zemím se to nepodařilo. Zatím se zdá, že se jí to skutečně může povést. Nicméně před pár měsíci ve chvíli, kdy se na ministerstvu financí poprvé objevila rozvaha ministerstva kultury bez závazku ve výši 59 miliard, muselo být zřejmé, že dosažení tohoto úspěchu může být vážně ohroženo.

Zdroj: http://www.ceskapozice.cz