Zdrojem hnutí Nové apoštolské reformace jsou Africké nezávislé církve – hnutí, které začalo kolem roku 1900 a bylo charakteristické udělováním neuvěřitelného množství autority jednotlivcům v těle Kristově…

Vysvětlení původu NAR dle C. P. Wagnera

Nezávislé africké církve

Pojem nezávislé africké církve označuje ty africké církve nebo sekty, které smísily africké kulturní zvyklosti s křesťanstvím. Tyto církve jsou někdy nazývány jako domorodé, separatistické nebo mesiášské, přičemž žádný výraz není zcela přesný. I když mohou zahrnovat některé skupiny původem ze Západu, jako například Svědky Jehovovy, většinou jsou vlastně africké a historicky ani administrativně nejsou spojeny s žádnou církví mimo Afriku.

V šedesátých letech 20. století náboženský badatel David Barratt v Africe studoval 5000 nezávislých sborů. Po prozkoumání 290 kmenů ve 34 zemích dr. Barratt dospěl k závěru, že celkový počet stoupenců nezávislých církví se rovná součtu všech protestantů a katolíků v Africe! Poselství nezávislých afrických církví je zvláště přitažlivé pro ty, jež chtějí mít autenticky africkou víru.

Mnohé z těchto skupin jsou co do zkušenosti charizmatické a stoupencům nabízejí vzrušení, možnost zapojit se a zázraky. Mohou však přinášet též doktrinální zmatek a kultovní praxi a omlouvat praktiky, jako je polygamie, kterou západní církve zavrhují. Tyto nezávislé církve jsou většinou synkretické, tedy spojují některé prvky tradičního animismu s křesťanskými myšlenkami a pojmy. Z větší části však nekladou hlavní důraz na teologii. Některé další nezávislé církve jsou co do své praxe v podstatě biblické a požadují radikální rozchod s veškerým čarodějnictvím a hříšným životem, ale křesťanství chtějí přizpůsobit africké kultuře.

Nezávislé africké církve vyrostly z touhy po neomezovaných náboženských zkušenostech a svobodě od cizí nadvlády. Jejich uctívání mnohdy zahrnuje konání propracovaných obřadů, ale podporuje i spontánní projevy víry. Řada těchto skupin se zformovala kolem jednoho vůdce se silnou osobností, jehož vliv ve skupině převládá i po jeho smrti. Někdy takový vůdce bývá dokonce považován za jaksi božského… nemáme prostor uvažovat o všech nezávislých afrických církvích (podle odhadů je jich jen v samotné Ghaně na 1000!).

Donald D. Smeeton. Dějiny církve od reformace k dnešku. Global University Assemblies of God

K tématu viz též článek Proč se v Africe daří charismatickému hnutí?

Srovnejte si výše uvedené s následujícím videem: Evangelista Reinhard Bonnke a evangelista Daniel Kolenda stojí bok po boku při jedinečné žni v Africe

Zdroj: www.apologet.cz